|
reklama
| 10 mezníků v rozvoji onkologie |
|
Pavel Kočička |
| SANQUIS č.71/2009, str. 83 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
S využitím textů prof. MUDr. Pavla Klenera, DrSc., a doc. RNDr. Ladislava Duška, Ph.D., a kol.
Píše se rok 2009. Za posledních dvacet let zaznamenaly diagnostika a léčba nádorových onemocnění mimořádný rozvoj. Tento pokrok souvisí s celou řadou objevů – především s obrovským boomem vědeckých technologií, díky nimž se zavádějí jednak nové diagnostické metody, jednak vznikají nová účinná léčiva.
|
|
|
Přibližně 26 % úmrtí v České republice je způsobeno nějakou formou zhoubného novotvaru. Na nádorové onemocnění tedy zemře přibližně každý čtvrtý člověk. Průměr Evropské unie je jen o něco nižší, necelých 25 %. Rakovina je druhá nejčastější příčina úmrtí u nás, na prvním místě jsou nemoci oběhové soustavy, představující 50,1 procenta.
Česko drží v mezinárodním kontextu smutné prvenství v oblasti rakoviny tlustého střeva a konečníku: ve výskytu choroby je první na světě u mužů a deváté u žen. Proč zrovna u nás se toto onemocnění vyskytuje v takové míře, se neví – lékaři dokonce uvažují o genetickém podmínění choroby, protože její výskyt je zvýšený v celém našem regionu. Rozhodně však rakovinu tlustého střeva podporuje nedostatek pohybu, špatný životný styl a nesprávné stravovací návyky.
Ovšem i přes tyto statistiky nepatří rakovina tlustého střeva k nejčastějším typům zhoubných novotvarů. Těmi je u mužů rakovina plic a u žen rakovina prsu, právě tyto dva typy jsou zároveň nejčastější příčinou úmrtí na nádorová onemocnění.
Na vznik rakoviny má vliv celá řada faktorů. Dá se očekávat, že výskyt minimálně některých typů nádorových onemocnění postupně poroste v závislosti na tom, jak vzrůstá počet seniorů. Zejména u rakoviny plic je významným faktorem aktivní, ale i pasivní kouření. Zvýšené riziko hrozí ještě deset let po dokouření poslední cigarety. Rakovina plic je přitom velmi špatně léčitelná, přežívá ji poměrně málo pacientů.
Pro léčbu nádorových onemocnění je zásadní včasné zachycení onemocnění. Z tohoto pohledu se zhoubné novotvary v České republice dělí do tří skupin. V první jsou nádory, které se špatně rozeznají v časných, léčitelných stadiích. Sem patří některé nádory trávicího traktu, nádory plic, hlavy a krku. V další skupině jsou nádory s vysokým podílem časných stadií, nebo u kterých se provádí efektivní screening. Patří sem všechny nádory kůže, nádory varlete, nádory prsu a hrdla děložního a dále nádory ledvin, močového měchýře a prostaty.
Třetí skupinu představují novotvary s relativně nízkým podílem časných stadií, kde je ovšem zavedení diagnostiky těchto stadií možné, případně jim lze předcházet. Jde především o nádory tlustého střeva a konečníku, u kterých se sice realizuje screening, nicméně počet případů, kdy bylo onemocnění brzy rozeznáno, se bohužel zatím nezvyšuje. Zde má česká onkologická péče největší rezervy, jejich náprava je možná pouze kooperací všech lékařských odborností (praktických lékařů, gastroenterologů, gynekologů, onkologů) a posílením screeningu.
Co se změnilo
Pokrok v léčbě nádorových onemocnění vychází z komplexního přístupu, který zahrnuje celou řadu novinek. Zdravý životní styl by ušetřil spousty životů, protože nepomáhá bojovat pouze proti rakovině, ale také proti kardiovaskulárním chorobám a dalším onemocněním. Chování lidí se ale zatím příliš měnit nedaří. Nicméně je důležité, že se lékařům stále více daří chápat samotnou nemoc a učí se ji ještě efektivněji léčit.
Jiná definice nádoru
Za posledních dvacet let došlo hlavně k prohloubení poznatků o vzniku nádorových onemocnění, zejména na buněčné úrovni. Nádor dnes lékaři nechápou jako izolovaný útvar, ale kompletní mikroprostředí nádorových buněk a okolí. Díky tomuto pochopení lze lépe postupovat v léčbě.
|
|
Novinky v oblasti diagnostiky:
V diagnostice nádorů se dnes kromě počítačové tomografie a magnetické rezonance začala v širší míře uplatňovat pozitronová emisní tomografie a její kombinace s počítačovou tomografií s vysokou citlivostí a rozlišením. To umožňuje včasnou diagnostiku nádorových ložisek o velikosti 2,5 mm.
Nové laboratorní metody:
V laboratorní diagnostice jsou významným pokrokem nové molekulárně biologické metody sloužící mimo jiné k detekci takzvané „zbytkové populace“ nádoru. Pomocí nich dnes u mnoha nádorů lékaři dokáží odhalit genetické odchylky (biomarkery), které mohou být vodítkem pro výběr individuálního způsobu léčby pro každého nemocného. Jedná se o počátky terapie šité na míru, která je však zatím v plenkách. Kromě toho mohou biomarkery také stanovit potenciální riziko vzniku zhoubného nádoru, tedy jeho prognózu.
Šetrnější radioterapie:
Nezměnila se pouze diagnostika, ale také poměrně výrazně postoupila léčba. Při radioterapii neboli ozařování dnes lékaři dokáží cíleně ozářit nádorové ložisko s minimálním poškozením normálních tkání.
Nová cytostatika: Chemoterapie se sice nijak výrazně nezměnila, ale jsou k dispozici nové látky. U některých typů nádorů se kombinují s monoklonálními protilátkami, což je speciální varianta látek pro potlačení tvorby nádorů vyráběná pomocí genového inženýrství. Chemoterapie a monoklonální protilátky společně podstatně zlepšují například prognózu nemocných s maligními lymfomy.
Cílená léčba:
S chemoterapií se kombinují také látky působící cíleně na onkoproteiny, které umožňují nádorům růst. Tato takzvaná cílená léčba se původně měla používat samostatně, ale v praxi se inhibitory především s úspěchem kombinují s klasickou chemoterapií. Kromě léčby leukémie a dalších zhoubných bujení krve se používají i pro léčení ohraničených nádorů. Při léčbě nádoru je důležité především přerušení zásobování krví a utlumení novotvorby cév. V posledním desetiletí se proto rozvíjí právě antiangiogenní terapie, která necílí přímo na nádor, ale na nádorové cévy.
Protinádorové vakcíny:
Nepochybným úspěchem z oblasti prevence je také komerční nasazení první vakcíny proti rakovině, která je na trhu nabízena jako očkování proti rakovině děložního čípku (neboli papilomavirům). Kromě ní se postupně objevují také další protinádorové vakcíny.
Hormonální léčba:
U hormonálně závislých nádorů, jako jsou karcinom prsu a karcinom prostaty, se díky novým přípravkům zvýšila účinnost tohoto léčebného způsobu.
Podpůrná léčba:
Protinádorová léčba stále přináší i nežádoucí účinky vyžadující účinnou podpůrnou léčbu. Také v této oblasti došlo k velkému pokroku. Mezi nejvýznamnější patří například širší použití růstových faktorů krevního systému, zavedení nových účinnějších léků potlačujících pocit na zvracení (antiemetika) nebo účinnější prostředky k tlumení bolesti včetně použití nových lékových forem (náplasti).
Genová terapie:
V průběhu posledních deseti let se také postupně rozvíjí genová terapie. Ta se pozvolna mění z experimentální disciplíny na běžnou léčebnou metodu, kterou čeká praktické nasazení. Zkouší se oprava genů, které v těle mají potlačovat vznik nádorů, nebo vpravení takzvaných sebevražedných genů do nádorových buněk. Z uvedeného je zřejmé, že nové léčebné strategie samozřejmě znamenají významné zvýšení finančních nákladů jak na diagnostiku, tak zejména na léčbu. Řešení těchto ekonomických problémů je velmi složité a stává se v mnoha zemích žhavou politickou kauzou – stejně tak v České republice.
Nejsme pozadu, ale rezervy máme
Léčba rakoviny u nás dosahuje podobné úrovně, jaká je běžná ve vyspělém světě, i když v důsledku nedostatku peněz ve zdravotnictví máme delší čekací lhůty na diagnostické přístroje (CT) nebo některé léčebné metody (ozařování).
V čem však hodně zaostáváme? V psychologickém přístupu k nemocným. „Velmi často se setkávám s naprosto nešetrným sdělováním diagnózy, což bere nemocným veškerou naději a působí hluboké deprese. Souhlasím s tím, aby nemocný znal svou diagnózu, a sám jsem podpořil názor, že specifická (a nákladná) protinádorová léčba se má ukončit, jestliže už není naděje na její účinnost. To ovšem neznamená přestat nemocného léčit,“ říká prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc.
Paliativní léčba může nemocnému zajistit dobrou kvalitu života po různě dlouhou dobu a ujistit ho, že nebyl „zcela odepsán“. Jinými slovy, je zásadní nebrat nemocnému naději.
Foto Ondřej Petrlík
|
|
|
|
obsah čísla 71 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
