|
reklama
| Lze se bránit nádorovým onemocněním? |
|
MUDr. Radka Obermannová
Kristýna Čillíková |
| SANQUIS č.71/2009, str. 87 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Chceme-li snížit riziko, že u nás zhoubný nádor vůbec vznikne, doporučuje se dodržovat preventivní opatření, která jsou řadě druhů rakoviny společná.
|
|
|
Takzvaná primární prevence se týká předcházení vzniku nemoci u dosud zdravé populace na základě ovlivňování dosud známých rizikových faktorů. Mezi základní rizikové faktory vzniku nádorů patří kouření, špatné stravovací návyky, obezita, nadměrné pití alkoholu, sluneční záření a ionizující záření, nedostatek pohybu, dlouhodobý psychický stres, znečištěné životní a pracovní prostředí. Mezi faktory, které nelze ovlivnit, patří věk, pohlaví a vrozené dispozice (dědičnost).
Pokud již člověk onemocní, je klíčové odhalit nemoc v jejím počátku, tedy ještě v době, kdy je nádor malý a nedošlo k jeho metastazování (šíření) do jiných částí těla (tzv. sekundární prevence, například pomocí pravidelných lékařských prohlídek).
Kolorektální karcinom: co je třeba vědět
Tento druh nádoru se vyskytuje hlavně u národů, které jsou zvyklé jíst hodně upravovanou stravu bez dostatku syrových částí a vlákniny. Prokázán je také negativní vliv látek obsažených v uzeninách a přepalovaných tucích. Více ohroženy jsou dále osoby s výskytem střevních polypů nebo výchlipek (divertiklů). Riziko stoupá rovněž s věkem a u osob, které mají dědičnou zátěž. Nejlepší prevencí kolorektálního karcinomu je zdravá strava bohatá na ovoce, zeleninu a vlákninu, absence uzenin a tučného masa a správná příprava potravin.
Od roku 2001 je v rámci prevence zavedeno a doporučováno jednoduché vyšetřování stolice na skryté krvácení u osob od 50–54 let 1x za rok, od 55 let pak 1x za dva roky. Toto vyšetření však může být falešně negativní či falešně pozitivní. Proto je tu nově další možnost: v 55 letech se můžete rozhodnout pro kolonoskopii jako preventivní metodu, a to 1x za 10 let. Ta spočívá v ambulantním zavedení optického zařízení do tlustého střeva přes konečník. Toto vyšetření je při negativním nálezu (je-li vaše tlusté střevo v pořádku) suverénní metodou v diagnostice kolorektálního karcinomu a je hrazeno pojišťovnou.
Osoby s prokázanými polypy by měly být ve zvláštní péči gastroenterologa stejně tak jako osoby, které mají zvýšený výskyt kolorektálního karcinomu v rodině. „V rámci včasného záchytu onemocnění je zásadní sledování případných prvních příznaků – změna vyprazdňování, zácpa či průjem, střídání zácpy a průjmu, plynatost, pocit plnosti, nucení na stolici. Varovnou známkou je přítomnost krve ve stolici,“ upozorňuje MUDr. Radka Obermannová z Masarykova onkologického ústavu. Více o nádorech trávicího ústrojí na www.kolorektum.cz (stránky podporuje MZ ČR )
Karcinom prsu lze odhalit včas
Krokem primární prevence je vyloučení všech známých rizikových faktorů (viz výše). Zcela zásadní je také sekundární prevence: 1. samovyšetřování prsu (má se provádět každý měsíc 7–10 dnů po skončení menstruace a návod k němu poskytne praktický lékař, gynekolog nebo stránky www.mammahelp.cz) a 2. aktivní screening (v ČR byl v roce 2002 schválen screening pro ženy ve věku 45–69 let: pojišťovna jim každé dva roky hradí mamografické vyšetření – nebolestivý rentgen prsů). Ovšem již mladší ženy by se měly o svá prsa zajímat: rizikovými faktory jsou například výskyt nádoru prsu v 1. linii příbuzenstva (matka, sestra, děti), časný nástup první menstruace, užívání alkoholu, první porod po 30. roce života. U starších žen jsou to zejména obezita po přechodu, hormonální substituční léčba, pozdní nástup menopauzy, užívání alkoholu.
Karcinom děložního čípku
Je to druhý nejčastější zhoubný nádor u žen, může postihnout již dívky kolem 20. roku věku. Je vyvolán tzv. humánním papilomavirem, který se přenáší nechráněným pohlavním stykem a při častém střídání sexuálních partnerů. Rizikovým faktorem je i kouření tabáku a nezhojení čípku po porodu. Prevencí je partnerská věrnost anebo používání kondomu a každoroční gynekologická vyšetření (cytologie čípku a kanálu děložního hrdla). Poměrně novou možností je očkování proti papilomaviru způsobujícímu karcinom. Na českém trhu existují dvě vakcíny. Více viz www.vsecomuzu.cz nebo www.cervarix.cz
Dědičnost jako rizikový faktor
Geny jsou chemické informace, které jsou předávány z generace na generaci. Pokud jsou v pořádku, jsme zdraví, odchylka (mutace) může vést k poruše nebo nemoci. Vrozené mutace si neseme od rodičů, tzv. získané mutace vznikají během našeho života, zejména vlivem škodlivin nebo stáří. Pokud naše tělo není schopno mutaci opravit, vzniká problém: nádor je nemoc poškozených genů. „V současné době je jednoznačně prokázaná dědičnost pouze u 5–10 % nádorů. Pokud je nádor dědičný, riziko jeho výskytu je vysoké, navíc již v časném věku. Zpravidla jde o nádory prsu, vaječníků, kolorekta nebo vzácné dětské nádory. 90 % osob, kteří onemocní nádory, nemá dědičnou formu a zárodečnou mutaci v důležitých genech,“ říká doktorka Obermannová.
Mnohé nádory jsou v populaci tak časté, že se mohou dílem náhody nebo vlivem podobného životního stylu v rodině opakovat a vyvolávat dojem dědičnosti.
|
|
|
Pokud má někdo podezření, že se zrovna v jeho rodině může jednat o dědičnou dispozici k určitému nádoru, je vhodné se objednat ke genetické konzultaci na specializovaném onkologickém pracovišti nebo na oddělení klinické genetiky každé větší nemocnice. Během konzultace s klinickým genetikem se zapisuje celý rodokmen až do generace prarodičů (kdo, v jakém věku a jakým typem nádoru onemocněl). V případě, že je dědičná dispozice pravděpodobná, nabídne genetik možnost testování. Odebírá se krev u pacienta s nádorem a u něj se hledají genetické mutace. Pokud se mutace nalezne, lze pozvat zdravé příbuzné. Potomci i sourozenci osoby s dědičnou formou nádoru mají 50 % riziko, že zdědili tutéž mutaci.
Hledání poškozených genů je poměrně náročné a nelze říci, že metody jsou vždy stoprocentní, ani sebelepší laboratoř nemusí některé mutace zachytit. Navíc existují dosud neobjevené geny se stejným klinickým projevem. Je proto důležité, aby po testování genetik rodině podrobně vysvětlil výsledky. Prediktivní testování se dnes užívá u některých vzácných nádorů, ale i u nádorů prsu, kolorekta, vaječníků.
A co dělat, když se dědičnost prokáže?
Je vhodné začít velice brzo s preventivními prohlídkami. Jsou to dle věku pravidelné prohlídky ultrazvukem, magnetickou rezonancí či mamografií. Gynekologická vyšetření by měla být doplněna sledováním nádorového markeru. U mutací genů zvyšujících pravděpodobnost onemocnění nádorem tlustého střeva se dělají pravidelná kolonoskopická vyšetření.
Někdy může odborník doporučit tzv. preventivní operaci: odnětí prsní žlázy, po porodu odnětí vaječníků nebo dělohy, části tlustého střeva. V případě vysokého rizika mohou být tyto zákroky život zachraňující, konečné rozhodnutí je však na pacientovi. Operace významně sníží riziko, ovšem preventivní prohlídky jsou i přesto nadále nutné. Více viz www.mou.cz – stránky Masarykova onkologického ústavu v Brně
Pozor na komerční genetické testování
Společnost lékařské genetiky nedávno na podkladě vědeckých zdrojů vydala prohlášení, ve kterém reagovala zejména na boom prediktivního genetického testování různými soukromými společnostmi. Řada z nich nabízí balíčky testování variant různých „genů nízkého rizika nemocí“, jejichž klinický význam je dosud sporný, a testování „genů vysokého rizika nemocí“, které je většinou nabízeno ve velice limitované formě. Společnost lékařské genetiky doporučuje, aby testování „genů s vysokým rizikem onemocnění“ bylo zajišťováno na odborných pracovištích, které podstupují mezinárodní kontroly kvality a kompletně vyšetřují rizikové geny. Dále rovněž nesouhlasí s nabízením testování dětem do 18 let a varuje, že výsledky prediktivního testování mohou být za určitých okolností předmětem diskriminace.
|
|
Foto: Ondřej Petrlík, zdroj tabulky: text Včasná diagnostika zhoubných nádorů doc. RNDr. L. Duška, Ph.D., a kol., který vychází v odborné verzi Sanquisu 71
|
|
|
|
obsah čísla 71 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
