|
reklama
| Očkování do zahraničí |
|
MUDr. Jana Malinová |
| SANQUIS č.66/2009, str. 105 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Každoročně vyjíždí mimo území naší republiky velký počet cestovatelů. Na každé své cestě na kterémkoli světovém kontinentu se mohou setkat s různými zdravotními riziky, která jsou závislá nejen na charakteru cesty, ale i na zdravotním stavu cestovatelů. Lidé jsou vystaveni například rychlým změnám nadmořské výšky, vysoké nebo naopak nízké vlhkosti či extrémním teplotám. Onemocnění častěji vznikají v oblastech, kde je nekvalitní ubytování, hygienická a sanitární zařízení nemají odpovídající úroveň a pitná voda není dostupná.
|
|
|
Osoby, které plánují cestu do zahraničí, by měly vědět o potenciálním riziku, které je může potkat v zemi, kam budou cestovat. Měly by vědět, jak správně minimalizovat zdravotní rizika, protože včasné plánování preventivních kroků a pečlivé dodržování stanovených pravidel redukuje zdravotní obtíže na cestách. Specializovaná centra cestovní medicíny i praktičtí lékaři mohou svým klientům podat potřebné informace k minimalizaci zdravotních rizik v zahraničí, ale je na osobní odpovědnosti cestovatele, aby si tyto informace získal.
Konzultace s lékařem by měla proběhnout čtyři až osm týdnů před cestou, pokud má cestovatel v plánu pracovat v zahraničí, pak i dříve. Tento termín je stanoven s ohledem na možnost kombinace očkovacích látek, dle vyhlášky č. 537/2006 Sb., o očkování proti přenosným nemocem. Individuální očkovací plán se pak stanovuje na základě odhadu rizika získání přenosného onemocnění.
Účel cesty je jedním z faktorů, který může ovlivnit zdravotní stav cestovatele. Obchodní cesty do měst, kde jsou navštěvována pouze konferenční centra s vysokým hygienickým standardem, nebo turistické cesty do oblastí s vysokým hygienickým standardem přinášejí jistě méně zdravotních rizik než návštěva oblastí s nízkou hygienickou úrovní.
Nejen účel, ale i doba pobytu, způsob cestování, roční období v destinaci, současný zdravotní stav, reakce po předchozích očkováních, popřípadě jejich kontraindikace, věk, pohlaví, ale i termín odletu jsou okolnostmi, které se významně podílejí na možném ovlivnění zdraví cestovatele.
V posledních letech zaznamenáváme velký nárůst cest do exotických zemí s odletem last minute. Ale i tito cestovatelé, kteří před odletem na last minute konzultují s odborníky, mají z návštěvy lékaře profit, neboť získávají informace o možných zdravotních rizikách, o základním vybavení lékárničky, ale i o aktuální epidemiologické situaci v destinaci, kam budou cestovat. Mnozí cestovatelé se totiž domnívají, že tato návštěva lékaře cestovní medicíny je nutná pouze v případě cesty do exotické destinace, kde jsou povinná očkování, popř. doporučená profylaxe antimalariky.
Cestovatelé jsou ve specializovaných centrech seznámeni se způsobem přenosu infekčních onemocnění a informováni o způsobu ochrany proti těmto nemocem. Nemoci, které jsou nejčastěji importovány ze zahraničí, se mohou rozdělit do několika skupin.
|
|
|
Nemoci přenášené fekálně-orální cestou Jde o onemocnění přenášené například pitím vody, která nemá parametry vody pitné, nebo požitím kontaminované potravy. Ve všech destinacích je třeba dodržovat základní pravidla pro konzumaci potravin tj.: „Převař to, upeč to, oloupej to, nebo to nech být“. V žádném případě se nesmí používat voda z místního vodovodního řadu, a to ani na mytí zubů. Dodržováním pravidel pro konzumaci potravin a pití nápojů se podstatně snižuje výskyt nemocí.
Do skupiny nemocí, která jsou přenášena touto cestou a cestovatelé jimi často onemocní, patří například průjmová onemocnění, virová hepatitis typu A, tyfus a cholera, dětská obrna. Imunizace je u břišního tyfu, cholery a virové hepatitidy A (VHA) nejdůležitějším doporučovaným způsobem prevence.
Očkování proti břišnímu tyfu se provádí dospělým a dětem od dvou let podáním jedné dávky polysacharidové očkovací látky s ochranou na tři roky. Doporučení k aplikaci této vakcíny dostávají všichni cestovatelé do jihovýchodní Asie, Indie, Afriky i Latinské Ameriky.
Očkování proti VHA se provádí jednou inaktivovanou dávkou očkovací látky proti VHA a chrání přibližně jeden rok. Přeočkování po 6–12 měsících po první dávce zanechává ochranu nejméně na dvacet let, pravděpodobně na celý život. Endemické oblasti VHA jsou Afrika, Střední a Jižní Amerika, východní Evropa, Asie a Oceánie.
Očkování proti choleře dospělých a dětí od 6 let se provádí dvěma dávkami perorální vakcíny s odstupem jeden až šest týdnů. Vakcína chrání proti choleře po dobu dvou let a po dobu šesti měsíců i proti onemocnění enterotoxigenními E. coli. Po této době stačí přeočkování jednou dávkou. Očkování je doporučováno do zemí s výskytem nemoci, a to do některých zemí Jižní Ameriky, Afriky (například Zimbawbe), Asie i Indie.
Preventivním opatřením před onemocněním dětskou obrnou je očkování dospělých, kteří byli očkováni před více než deseti lety, a pokud odjíždějí do zemí s endemickým výskytem nemoci.
Nemoci přenášené pomocí vektoru
Tato skupina je z největší části reprezentována nemocemi, které jsou přenášeny komáry a klíšťaty. Přenos tohoto typu onemocnění lze snížit pouze používáním repelentních přípravků a mechanických ochran zabraňujícím kontaktu s hmyzem. Zástupcem onemocnění v této skupině jsou např. žlutá zimnice, malárie, dengue, japonská encefalitis, klíšťová meningoencefalitis.
Žlutá zimnice je onemocnění, které má často smrtelné následky, proto očkování proti ní patří mezi očkování povinná. Povinné očkování je do některých zemí s endemickým výskytem nebo do zemí, které toto očkování vyžadují. Očkování se provádí živou lyofilizovanou vakcínou. Základní očkování u dětí od 9 měsíců tvoří jedna dávka vakcíny. Očkování by mělo být vzhledem k tvorbě protilátek aplikováno nejpozději 10 dnů před odletem do endemické oblasti. Záznam o očkování musí být uveden v mezinárodním očkovacím průkaze.
Dalším onemocněním, které vznikne přenosem viru pomocí členovce na člověka, je klíšťová meningoencefalitida. Základní očkování se provádí třemi dávkami. Časové schéma očkování je odlišné v zimních a letních měsících. V letních měsících je interval mezi první a druhou dávkou jen 14 dní na rozdíl od zimního období, kdy se prodlužuje na 1–3 měsíce. Třetí dávka se aplikuje v rozsahu 5–12 měsíců po druhé dávce.
Nemoci přenášené zvířaty
Zahrnují mnoho onemocnění, která mohou být na člověka přenesena pokousáním nebo kontaktem se zvířaty (vzteklí psi, opice, netopýři) či jejich sekretem, ale i konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa a mléka. Mezi tato onemocnění patří např. vzteklina, tularémie, brucelóza, leptospiróza.
Očkování v této skupině je možné pouze u vztekliny. Preexpozičně se provádí u cestovatelů, kteří v oblasti endemického výskytu, tzn. v severní Africe, ale i Asii a Indonésii, budou pobývat déle než jeden měsíc. Základní preexpoziční očkování u výjezdů se provádí vakcínami Rabipur nebo Verorab. U vakcíny Rabipur v intervalu 0, 7, 28 dní. Toto očkování zanechává ochranu po dobu 2–5 let.
U vakcíny Verorab je stejné schéma s rozdílem přeočkování po 12 měsících a poté přeočkování každých 5 let. Ale i preexpozičně očkovaný cestovatel musí v případě poranění zvířetem vyhledat odbornou pomoc lékaře. V případě preexpozičně očkovaných osob se provede očkování obvykle dvěma dávkami vakcíny. U neočkovaného cestovatele se provádí posteexpoziční imunizace, která zahrnuje aplikaci antirabického hyperimunního globulinu a pěti dávek vakcíny, a to v intervalu 0, 3, 7, 14, 28 dní.
Nemoci přenášené pohlavním stykem a krví
Osoby by se měly vyvarovat kontaktů s krví a tělesnými tekutinami. Očkování se doporučuje zvláště chronicky nemocným pacientům a osobám s rizikových chováním, popřípadě u osob s plánem pracovní nebo sportovní aktivity v zahraničí. Do této skupiny onemocnění patří například virová hepatitis typu B (VHB), HIV/AIDS, syphilis. Ochrana očkováním je možná pouze u VHB a mezi endemické oblasti, kde je doporučeno toto očkování, patří např. Dálný východ, jihovýchodní Asie, tropická Afrika, některé oblasti Jižní Ameriky a některé ostrovy Pacifiku.
Očkování se provádí inaktivovanou vakcínou ve třech dávkách v intervalu 0, 1 měsíc a 6 měsíců. Po tomto očkování je zajištěna celoživotní imunita. Nebo se může provést vakcinace kombinovanou očkovací látkou proti VHA + VHB. Podává se ve stejném schématu jako očkovací látka proti VHB, nebo i ve zrychleném schématu. Po dokončeném očkování se v současnosti předpokládá spolehlivá ochrana u VHA po dobu 20 let a u VHB celoživotně.
Nemoci přenášené vzdušnou cestou
Preventivní opatření se týkají například omezení kontaktu s nemocnými lidmi, návštěv prostor s velkou koncentrací osob, doporučuje se i opakované mytí rukou. Mezi onemocnění, která se šíří kapénkovou infekcí a je zde obvyklá vakcinace před cestou do zahraničí, patří například chřipka a meningokoková meningitida.
Očkování proti chřipce se provádí každoročně. V České republice se očkuje v podzimních měsících, ale vakcína se může aplikovat celoročně. Složení vakcín se nepatrně liší pro severní a jižní polokouli, ale lze použít u nás běžně dostupné vakcíny pro cestovatele do jiných zemí. Pro letošní sezonu bude k dispozici i očkovací látka k intradermální aplikaci. Tato aplikace je výhodná, protože se používá velmi malé množství očkovací látky a naopak se využívá buněk prezentujících antigen, kterých je v kůži daleko větší množství než ve svalu a podkoží.
Očkování proti meningokokové meningitidě je povinné pouze pro poutníky do Mekky a provádí se tetravalentní vakcínou s polysacharidovými antigeny N. meningitis A, C, Y, W 135. Běžně dostupná vakcína v ČR je však pouze monovalentní a vakcinací je klient ochráněn proti séroskupině C, nebo bivalentní, kde ochrana je proti séroskupině A+C.
V tomto textu jsou uvedeny jen nejžádanější a nejvíce aplikované očkovací látky před odjezdem do zahraničí. Příprava klienta však musí být zahájena kontrolou pravidelného očkování, tj. tetanu, dětské obrny a záškrtu.
Ilustrace: iStock
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
|
obsah čísla 66 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
