Využíváme rekuperace
Termín rekuperace znamená, že využíváme odcházející teplo a ohříváme s ním nový vzduch přicházející zvenčí. Logicky se nabízí úvaha: když čerpám vzduch zvenku, odvádím teplo, dovnitř přichází vzduch studený, a tak dochází ke ztrátám. Ale nízkoenergetické domy disponují takzvanou rekuperační jednotkou neboli zařízením na předávání tepla. Vzduch, který místnost opouští, předá svou teplotu vzduchu vstupujícímu. Účinnost takových zařízení bývá relativně vysoká – pohybuje se až okolo 90 procent. Kromě toho dokážou některé rekuperační jednotky přenášet také vlhkost, což obyvatelé domu ocení hlavně v zimním období, kdy z bytu odchází vzduch vlhký a dovnitř míří vzduch suchý.

Topíme? Minimálně
Nyní tedy máme zateplený, dobře utěsněný dům s čerstvým vzduchem – schází ještě topení. I zde platí zásada stavět v souladu s přírodou. Pokud na jižní straně budovy budou vyprojektovány velké prosklené plochy, množství tepla dodá sluneční záření. Aby ho v létě naopak nebylo moc, použijí se venkovní žaluzie nebo předsazená střecha.
K vytopení domu v zimě pouze sluneční záření nestačí. Opět pomůže rekuperace – využití tepla produkovaného v domě, ať už od elektrických spotřebičů a žárovek nebo třeba tělesné teplo, které „vyzařují“ obyvatelé. Tak se dá u dobře utěsněného a zatepleného pasivního domu pokrýt až 50 procent veškeré energie. Zbytek je nutné dodat.
Pasivní dům má minimální ztráty a malou spotřebu energie, proto na vytápění stačí elektrické topení. Naopak v nízkoenergetickém domě by vytápění elektrickou energií bylo příliš nákladné a na místě je jiné řešení, například kondenzační plynový kotel nebo kotel na biomasu.
Další zásadou nízkoenergetických domů je používat co nejvíce energie z obnovitelných zdrojů. Proto už se takové domy často navrhují i včetně tepelného čerpadla, solárních panelů nebo fototermických jednotek, využívají kotle na biomasu a podobně. Žádná z těchto položek není nutně povinná, na druhou stranu mírně přispívají ke snižování nákladů na bydlení a zvyšují soběstačnost budovy.

Zvýšené náklady
Kolik to všechno stojí? „V literatuře se často uvádí, že pasivní domy jsou asi o 10–15 procent dražší než klasická výstavba. Ale tento údaj vychází z německých a rakouských reálií, kde je běžný standard ve stavitelství mnohem vyšší než u nás. Realističtější je počítat s rozpočtem vyšším o 15–20 procent,“ říká Tomáš Petrášek ze studia Valert Petrášek architekti.
Vyplatí se takové navýšení ceny v konečném důsledku? Je sice pravda, že náklady na bydlení v pasivním domě jsou o dost nižší než u normálních staveb, tyto úspory nicméně prvotní zvýšené náklady jen tak nevrátí, jak se občas tvrdí. Reálná návratnost se dá vidět spíše v horizontu deseti až dvaceti let. I proto pasivní dům představuje dobrou investici na penzi, kdy nízké náklady na bydlení přijdou vhod – oproti klasickému domu mohou být až čtvrtinové.

Kdo to postaví
Největším problémem bylo dříve sehnat architekty a stavaře, kteří by stavby podle pasivních zásad vytvořili. Dnes už je situace lepší, mnoho firem už se s pasivními standardy seznámilo a je schopno podle projektu pracovat.
Pokud se člověk rozhodne stavět nízkoenergetický dům takříkajíc sám – tedy krok po kroku svěřovat potřebné práce jednotlivým firmám, celková cena se většinou výrazně navyšuje. Je dobré vědět, že i u nás působí podniky, které realizují nízkoenergetické domy na míru. U nich je vždy nutné hlídat, jestli jejich projekty skutečně splňují deklarované parametry.
Se zajímavou novinkou přišla v této souvislosti česká firma Bahal. Nabízí čtrnáct návrhů nízkoenergetických domů, které se dají dále přizpůsobovat představám klientů. Stavby se vyrábějí z firemního systému tvořeného ocelovo-betonovou konstrukcí a doplněnou kvalitní izolací. Řešení samozřejmě splňuje ekologické nároky, například se používají dřevoštěpkové desky bez formaldehydu. Bahal navíc garantuje cenu stavby a udává přibližné náklady na vytápění. Podobné systémy nabízejí i další výrobci. V každém případě platí: protože pasivní nebo nízkoenergetický dům je stavbou na celý život, vždy je na místě zkonzultovat projekt s odborníkem na tyto stavby.

Otázky kolem úsporného bydlení

• Může být pasivní dům hezký? Záleží na návrhu, ale „pasivní standard“ neovlivňuje vnější vzhled. Doporučením je rovná nebo pultová střecha kvůli snížení ztrát, ale dá se pracovat i se sedlovou střechou.
  
• Může být v pasivním rodinném domě krb? Může, pouze nesmí být otevřený, tedy je možná krbová vložka. Musí se také dobře nastavit systém proudění vzduchu a výkon vložky. Krb by neměl být příliš velký, aby se interiér náhle nepřehřál – spíše jde o dekoraci a pocit živého ohně.
  
• Lze i starší budovu předělat na nízkoenergetickou? Je jednodušší dodržet zásady pasivních rodinných domů u nových budov, ale i některé staré domy se při rekonstrukci mohou změnit na nízkoenergetické.
  
•  Musejí se pasivní rodinné domy stavět výhradně ze dřeva? Pasivní dům může být dřevěný, zděný nebo i betonový. V zásadě nezáleží příliš na materiálu, spíše na množství tepelné izolace a kvalitě provedení — ta je u pasivního rodinného domu a nízkoenergetického domu zásadní.
  
•  Může být v pasivním rodinném domě centrální vysavač? Může. Opět záleží na provedení a zajištění