|
reklama
| Krásnou Moravou do pravěku |
|
Pavel Kočička |
| SANQUIS č.65/2009, str. 58 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
Moravská krajina skýtá nejen úžasná panoramata, ale také početné historické památky, především na jihu v údolí řek Moravy a Dyje. Některé z nich jsou docela nenápadné, a tak si jich možná na první pohled ani nevšimnete...
|
|
|
Krajina a archeologie je spojení, na které člověk většinou k vlastní škodě pozapomíná. Za historickými památkami se vydáváme spíš do muzeí nebo knih, méně už do přírody.
„Novým trendem archeologie je právě ponechat exponáty na místě nálezu, kolem nich vytvořit památník a ještě doplnit nákresy a promítání filmů, aby si lidé udělali představu, jak to tam kdysi vypadalo,“ komentuje současný vývoj v prezentaci nových vykopávek archeolog Přerovského muzea Aleš Drechsler. Podobný památník se nachází také v Předmostí u Přerova a vznikl pod vedením profesora Jiřího Svobody. Návštěvníci v něm naleznou autentické kosti pravěkých zvířat z doby ledové. „Místo nálezu jsme nijak neupravovali, pouze jsme odkryli horní vrstvu.“ U kostí jsou také nákresy pravěkých zvířat a další doplňkové informace.
|
|
 | | Mamutek z mamutoviny, ukázka pravěkého umění |
|
|
Za ostatními památkami je skutečně třeba vydat se do muzeí, například do Přerova nebo do známého brněnského Antroposu. Právě tam jsou až do konce června vystaveny originály sošek pravěkých venuší z celé Evropy. Moravská archeologie prochází v každém případě renesancí. Hodně se o ní píše, ale také se stále objevují nové a nové exponáty. Mnohé z nich budou vědci ještě dlouho zpracovávat, než je bude moci spatřit „běžné“ lidské oko. Bude to však jistě stát za to.
|
|
 | Kolem 28 000 let př. n. l.
Zimní pohled na krajinu kolem Dolních Věstonic a Pavlova na jižní Moravě. Spolu s Předmostím u Přerova
představují tyto oblasti nezajímavější pravěká místa nejen na Moravě či v České republice, ale i v celé Evropě. |
|
 | | Originál Věstonické venuše je až do 31. června k vidění v Brně |
|
|
 | | Kamenná tyč zdobená rýhami |
|
 | | Detail drobné rytiny na kamenné desce |
|
 | | Plastika znázorňující soba, který žil v době ledové |
|
|
 | | Dekorované bronzové knoflíky |
|
 | | Ostruhy vysoce postaveného muže s plastikou obličeje |
|
|
 | | Bronzové náramky z mladší doby bronzové |
|
 | | Štítek bronzové spony okouzluje i dnes dokonalým zpracováním |
|
 | | Výběr zlatých náušnic nalezených v hrobech bohatších obyvatel Velkomoravské říše |
|
|
 | | Hrad Helfštýn, jehož základy pocházejí až ze 13. století, se nachází v ústí Moravské brány, jedné z architektonicky nejbohatších oblastí Přerovska. Kromě úrodné půdy a kouzelné přírody se zde nacházejí archeologická naleziště z paleolitu, doby měděné, bronzové i novější. Pro dobu bronzovou je typická stavba pohřebních mohyl – v Egyptě ve stejné době vznikaly první pyramidy. |
|
 | | 833–907 n. l. Velkomoravský kostel sv. Margity v Kopčanech je od hradiště Valy u Mikulčic na slovenském břehu řeky Moravy vzdálený 1,5 km vzdušnou čarou. V této oblasti se jedná pravděpodobně o jedinou z větší části zachovalou stavební památku Velkomoravské říše. |
|
|
|
Okno do moravské minulosti
Památník v Předmostí u Přerova je praktickou ukázkou nového směru české archeologie, ve kterém památky zůstávají na místě a kolem nich se vytvářejí expozice.
Předmostí u Přerova je poměrně běžné panelákové sídliště. Vzniklo v sedmdesátých letech minulého století na místě bývalého sprašového dolu. „Spraš je hornina, která sloužila pro výrobu cihel,“ říká archeolog Aleš Drechsler z Přerovského muzea. V Předmostí nejsme náhodou, nacházíme se v jedné z nejvýznamnějších archeologických lokalit na Moravě.
Mezi panelovými domy je nepřehlédnutelný velký sprašový kvádr. On jediný na konci devatenáctého a začátkem dvacátého století odolal těžbě, protože na jeho vrcholku se už dříve nacházel hřbitov. „Zatímco v Dolních Věstonicích archeologický výzkum probíhal systematicky, ve zdejším sprašovém dole se odborníci snažili zabránit nejhoršímu. Představte si mechanická rypadla a dopravníkové pásy, mezi nimi běhali lidé a zachraňovali, co se dalo. Často to byli antropologové nebo lékaři, protože archeologie na přelomu 19. a 20. století ještě nebyla vyprofilována.“
Sprašová hornina doslova vyrostla na zdejším místě v paleolitu, tedy v poslední době ledové, někdy před dvaceti až třiceti tisíci lety. Díky mrazu a prachovým bouřím se zde vytvořila místy až sedmnáctimetrová vrstva horniny. A v ní zůstaly „zakonzervovány“ stopy pravěkých lidí i jejich činnosti.
Když přijedete poprvé do Káhiry, zdá se vám podivné, proč se místní obyvatelé nezajímají o pyramidy v Gíze, které jsou na dohled z každého vyvýšeného místa. Ale podobný pocit můžete mít i v Předmostí. „Ještě v devadesátých letech si místní obyvatelé mysleli, že ‚to‘ Předmostí, které znají z učebnic, leží někde jinde. Dnes už je situace lepší – místní alespoň vědí, v čem žijí.“
Až donedávna nebylo nijak patrné, o jak důležitou lokalitu kdysi šlo. Na místě archeologických nálezů zbyla skála a posléze vyrostlo dětské hřiště, které svým vzhledem paleolitickou kulturu vzdáleně připomíná... Ale kvůli němu v Předmostí nejsme.
Naším cílem je nový památník lovců mamutů. Byl postaven teprve nedávno – jakoby se tiskne k boku sprašového návrší s hřbitovem. Elegantní moderní budova působí zvenku nenápadně. Vidět je pouze schodiště vedoucí ke dveřím a velká okna táhnoucí se přes celou vstupní část. Památník organicky splynul se svým okolím, doplňuje ho, obohacuje a povyšuje.
|
|
 | | Památník organicky splynul s okolím |
|
|
Stojíme ve výstavním prostoru, což je místnost zvící sotva třikrát čtyři metry. Stačí to. Pohled do minulosti je rychlý, ale působivý. Z úzké plošiny se díváme na ostatky mamuta, jeskynního lva, hrubosrstého nosorožce a soba, kteří žili v Předmostí v době ledové. Zvláště jeskynní lev, který neměl hřívu a svou velikostí se vyrovnal usurijskému tygrovi, v těchto končinách překvapuje. Ulovit takové zvíře primitivními nástroji muselo být pro pravěké lovce nesmírně obtížné. Skladba zvířecích kostí v expozici působí dojmem, že je někdo pečlivě roztřídil, ale Aleš Drechsler oponuje: „Kosti jsme pouze očistili a povrch nakonzervovali. Leží stále na tom místě, kde jsme je našli.“
V památníku můžeme také sledovat, jak se nad paleolitickými objekty postupně vrstvila spraš. „Zatímco při ukládání této tenké vrstvy spraše uplynulo pět až šest tisíc let, drtivá většina byla naváta během jednoho až dvou tisíc let,“ dešifruje archeolog „letokruhy“ v hornině. Procházka dávnou minulostí v Předmostí ještě nekončí. V památníku dostanete malou brožurku s vyznačenou trasou naučné stezky, na níž můžete objevovat další pravěké památky. Na konci cesty stojí přerovský zámek a v něm muzeum. Jestliže nebylo úplně snadné odhadnout v památníku podle kostí, jak velký byl ten mamut, v muzeu je vystaven jeho kel. Monumentální, tři metry dlouhý objekt vykopali archeologové nedávno přímo v centru města. „To je pouhá polovina. Ten mamut byl pořádný chlapák,“ směje se Aleš Drechsler.
|
|
Foto: Martin Frouz, Martina F. Vok, exponáty jsou majetkem Archeologického ústavu AV ČR, Brno, v. v. i. , majetkem Muzea Komenského v Přerově, p. o. a Střediska pro slovanskou a středověkou archeologii
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
|
obsah čísla 65 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
