|
reklama
| Zoonózy: ohrožují nás domácí mazlíčci? |
|
MUDr. Dita Smíšková |
| SANQUIS č.64/2009, str. 88 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Člověk žije odedávna v úzké symbióze se zvířaty. Jsou nejen zdrojem obživy nebo pracovní silou, lidé je chovají také pro radost a zábavu. Vzhledem k těsnému kontaktu s nimi však může relativně snadno docházet k přenosu různých infekčních agens.
|
|
Takto získaná onemocnění jsou řazena mezi zoonózy. Je pro ně typické, že přenosem na člověka infekční proces většinou končí, interhumánní přenos je vzácný. Výjimka je jediná, klinicky však velmi závažná – transplacentární přenos na plod při primoinfekci matky (toxoplazmóza, listerióza). V současné době je známo cca dvě stě zoonóz, ty běžnější z nich uvádí tabulka 1.
Tabulka č. 1: Zoonózy dle etiologického agens
|
|
|
Bakteriální kampylobakterióza
salmonelóza
lymská borrelióza
listerióza
tularémie
leptospiróza
brucelóza
ehrlichióza
bartonelóza
ornitóza
mor
antrax
Q horečka | Virové
klíšťová meningoencefalitida
lymfocytární choriomeningitida
horečka West Nile
žlutá zimnice
hemoragické horečky
(hantaviry, Lassa, Marburg, Ebola)
virová hepatitida E
ptačí chřipka
vzteklina | Parazitární
toxoplazmóza
toxokaróza
trichinelóza trypanosomóza
leishmanióza
| Mykotické
dermatofytózy |
|
|
|
Ke zvířatům s oblibou chovaným v domácnosti patří nejen psi a kočky, ale také menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy – např. fretky – nebo různé druhy ptáků. Riziko nákazy přirozeně klesá u zvířat, která jsou striktně držena v bytě a nepohybují se volně venku, ale jen obtížně lze vyloučit, zda se zvíře nenakazilo ještě před příchodem do domácnosti. Zvíře často nejeví žádné známky choroby, patogenní agens pouze vylučuje.
K přenosu nákazy dochází často přímo, porušenou kožní bariérou po pokousání nebo poškrábání zvířetem, ale i nepřímo kontaminovanýma rukama, stravou nebo vodou, případně aerosolem při čištění zvířecích příbytků. Rizikem mohou být i kontaminovaná klíšťata, která se odstraňují kočce nebo psovi. Onemocnění přenositelná z běžně chovaných zvířat shrnují údaje v tabulce 2.
Tabulka č. 2: Domácí zvířata jako zdroj infekce
|
|
| Živočich | Onemocnění | | kočka | toxoplazmóza
cat scratch disease
kampylobakterióza
toxokaróza
lyssa | | pes | toxokaróza
yersinióza
lyssa | | malí hlodavci (krysa, potkan, morče, křeček) | leptospiróza
tularémie
lymfocytární choriomeningitida
hantavirové infekce | | zajíci | tularémie | | ptáci | ornitóza
kampylobakterióza
salmonelóza
ptačí chřipka | | klíště ( jako vektor) | lymská borrelióza
klíšťová meningoencefalitida
ehrlichióza
tularémie |
|
|
|
K základním klinickým projevům patří horečka, lymfadenopatie, postižení respiračního nebo gastrointestinálního traktu, infekce CNS. U pacientů s těmito příznaky může anamnestický údaj o kontaktu s „rizikovým“ zvířetem usnadnit stanovení diagnózy.
Lymfadenopatie
Z místa vstupu infekce se agens šíří lymfatickými cestami do regionálních lymfatických uzlin (LU), kde vyvolá zánětlivou reakci provázenou zvětšením a citlivostí dané uzliny.
Lymfadenopatie regionální: - cat scratch disease – mírně bolestivé zduření LU, na kůži v okolí jsou často patrné zbytky exkoriací od kočky
- tularémie – v místě vstupu infekce (poraněná kůže, místo přisátí klíštěte) je obvykle špatně se hojící ranka, po krátkém horečnatém období dochází ke zduření regionálních uzlin, které postupně v centru nekrotizují a kolikvují
- yersinióza – bolesti břicha, horečka a mírný průjem provázené zvětšením mesenteriálních LU
Lymfadenopatie generalizovaná:
- toxoplazmóza – postižení převážně krčních uzlin
- listerióza
- lymská borrelióza (1. stadium)
Aseptická meningitida - leptospiróza – opakovaně jsou popisovány nákazy způsobené doma chovanými krysami a potkany, kromě neurologické symptomatologie je pro onemocnění charakteristické postižení jater a ledvin
- klíšťová meningoencefalitida, lymská borrelióza (2. stadium), ehrlichióza – k nákaze dochází při nesprávném způsobu odstraňování klíšťat psům nebo kočkám
- lymfocytární choriomeningitida – onemocnění vyvolává virus přenášený křečky, je pro něj charakteristická významná lymfocytární pleiocytóza v mozkomíšním moku
Gastrointestinální příznaky - salmonelóza, kampylobakterióza – horečnaté průjmy, zdrojem infekce je obvykle kontaminovaná strava nebo nedostatečně tepelně upravené maso, zejména drůbež
- tularémie (abdominální forma)
- yersinióza
- toxokaróza – nákaza škrkavkou psí nebo kočičí, u dospělých obvykle asymptomatická, u dětí může probíhat jako viscerální forma s bolestmi břicha, nauseou, váhovým úbytkem, prchavými exantémy a eozinofilií v krevním obraze
- ptačí chřipka – u většiny pacientů jsou příznaky postižení dolních cest dýchacích provázeny průjmem
Pneumonie - ornitóza – atypická pneumonie s horečkou, bolestmi hlavy, svalů a neproduktivním kašlem, může se komplikovat endokarditidou
- tularémie (plicní forma) – atypická lobární pneumonie
- ptačí chřipka – postižení převážně dolních dýchacích cest, obraz připomíná ARDS
|
|
Laboratorní diagnostika zoonóz, zejména virových, spočívá v průkazu protilátek. I u převážné většiny bakteriálních patogenů nebývá přímá kultivace snadná, řada z nich se nachází intracelulárně. Přímo lze prokázát střevní patogeny (salmonely, kampylobakter), příp. růstově nenáročné bakterie (listerie). Terapie je zahajována dle prokázaného agens.
Závěrem je třeba věnovat pozornost pokousání psem nebo kočkou. Česká republika je od roku 2003 rabies-free (zemí prostou vztekliny). V současné době je antirabická profylaxe (podání hyperimunního, většinou heterologního gammaglobulinu a vakcíny) indikována pouze v případech, kdy k pokousání neznámým nebo neočkovaným zvířetem došlo v pásmu do 50 km od státních hranic. Další indikací je jakékoliv poranění netopýrem nebo úraz v zemi, která není rabies-free. Rány způsobené pokousáním psem nebo kočkou jsou však kontaminovány celou řadou dalších bakteriálních patogenů, které běžně kolonizují tlamy zvířat a způsobují špatné hojení a hnisání ran, případně tvorbu abscesů (Pasteurella multocida, Fusobacterium, Bacteroides, Streptococci atd). Po důkladném vyčištění rány je doporučována terapie antibiotiky, lékem volby je amoxicilin/klavulanát nebo doxycyklin.
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
|
obsah čísla 64 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
