Člověk žije odedávna v úzké symbióze se zvířaty. Jsou nejen zdrojem obživy nebo pracovní silou, lidé je chovají také pro radost a zábavu. Vzhledem k těsnému kontaktu s nimi však může relativně snadno docházet k přenosu různých infekčních agens.
Takto získaná onemocnění jsou řazena mezi zoonózy. Je pro ně typické, že přenosem na člověka infekční proces většinou končí, interhumánní přenos je vzácný. Výjimka je jediná, klinicky však velmi závažná – transplacentární přenos na plod při primoinfekci matky (toxoplazmóza, listerióza). V současné době je známo cca dvě stě zoonóz, ty běžnější z nich uvádí tabulka 1.
Ke zvířatům s oblibou chovaným v domácnosti patří nejen psi a kočky, ale také menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy – např. fretky – nebo různé druhy ptáků. Riziko nákazy přirozeně klesá u zvířat, která jsou striktně držena v bytě a nepohybují se volně venku, ale jen obtížně lze vyloučit, zda se zvíře nenakazilo ještě před příchodem do domácnosti. Zvíře často nejeví žádné známky choroby, patogenní agens pouze vylučuje. K přenosu nákazy dochází často přímo, porušenou kožní bariérou po pokousání nebo poškrábání zvířetem, ale i nepřímo kontaminovanýma rukama, stravou nebo vodou, případně aerosolem při čištění zvířecích příbytků. Rizikem mohou být i kontaminovaná klíšťata, která se odstraňují kočce nebo psovi. Onemocnění přenositelná z běžně chovaných zvířat shrnují údaje v tabulce 2.
K základním klinickým projevům patří horečka, lymfadenopatie, postižení respiračního nebo gastrointestinálního traktu, infekce CNS. U pacientů s těmito příznaky může anamnestický údaj o kontaktu s „rizikovým“ zvířetem usnadnit stanovení diagnózy.
Lymfadenopatie Z místa vstupu infekce se agens šíří lymfatickými cestami do regionálních lymfatických uzlin (LU), kde vyvolá zánětlivou reakci provázenou zvětšením a citlivostí dané uzliny. Lymfadenopatie regionální:
cat scratch disease – mírně bolestivé zduření LU, na kůži v okolí jsou často patrné zbytky exkoriací od kočky
tularémie – v místě vstupu infekce (poraněná kůže, místo přisátí klíštěte) je obvykle špatně se hojící ranka, po krátkém horečnatém období dochází ke zduření regionálních uzlin, které postupně v centru nekrotizují a kolikvují
yersinióza – bolesti břicha, horečka a mírný průjem provázené zvětšením mesenteriálních LU
Lymfadenopatie generalizovaná:
toxoplazmóza – postižení převážně krčních uzlin
listerióza
lymská borrelióza (1. stadium)
Aseptická meningitida
leptospiróza – opakovaně jsou popisovány nákazy způsobené doma chovanými krysami a potkany, kromě neurologické symptomatologie je pro onemocnění charakteristické postižení jater a ledvin
klíšťová meningoencefalitida, lymská borrelióza (2. stadium), ehrlichióza – k nákaze dochází při nesprávném způsobu odstraňování klíšťat psům nebo kočkám
lymfocytární choriomeningitida – onemocnění vyvolává virus přenášený křečky, je pro něj charakteristická významná lymfocytární pleiocytóza v mozkomíšním moku
Gastrointestinální příznaky
salmonelóza, kampylobakterióza – horečnaté průjmy, zdrojem infekce je obvykle kontaminovaná strava nebo nedostatečně tepelně upravené maso, zejména drůbež
tularémie (abdominální forma)
yersinióza
toxokaróza – nákaza škrkavkou psí nebo kočičí, u dospělých obvykle asymptomatická, u dětí může probíhat jako viscerální forma s bolestmi břicha, nauseou, váhovým úbytkem, prchavými exantémy a eozinofilií v krevním obraze
ptačí chřipka – u většiny pacientů jsou příznaky postižení dolních cest dýchacích provázeny průjmem
Pneumonie
ornitóza – atypická pneumonie s horečkou, bolestmi hlavy, svalů a neproduktivním kašlem, může se komplikovat endokarditidou
ptačí chřipka – postižení převážně dolních dýchacích cest, obraz připomíná ARDS
Laboratorní diagnostika zoonóz, zejména virových, spočívá v průkazu protilátek. I u převážné většiny bakteriálních patogenů nebývá přímá kultivace snadná, řada z nich se nachází intracelulárně. Přímo lze prokázát střevní patogeny (salmonely, kampylobakter), příp. růstově nenáročné bakterie (listerie). Terapie je zahajována dle prokázaného agens.
Závěrem je třeba věnovat pozornost pokousání psem nebo kočkou. Česká republika je od roku 2003 rabies-free (zemí prostou vztekliny). V současné době je antirabická profylaxe (podání hyperimunního, většinou heterologního gammaglobulinu a vakcíny) indikována pouze v případech, kdy k pokousání neznámým nebo neočkovaným zvířetem došlo v pásmu do 50 km od státních hranic. Další indikací je jakékoliv poranění netopýrem nebo úraz v zemi, která není rabies-free. Rány způsobené pokousáním psem nebo kočkou jsou však kontaminovány celou řadou dalších bakteriálních patogenů, které běžně kolonizují tlamy zvířat a způsobují špatné hojení a hnisání ran, případně tvorbu abscesů (Pasteurella multocida, Fusobacterium, Bacteroides, Streptococci atd). Po důkladném vyčištění rány je doporučována terapie antibiotiky, lékem volby je amoxicilin/klavulanát nebo doxycyklin. Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
