|
reklama
 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 67/2009 |
| téma: |
| Léto přeje úrazům! |
| Kůže má dobrou paměť |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Několik vět... |
| Jiří Wald
|
| Dostal jsem od paní šéfredaktorky k dispozici 1500 znaků, abych zavzpomínal na přelomovou událost v historii komunistické tyranie v Československu. U nás doma jsme poslouchali jen Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky a BBC, a tak jsme byli o obsahu Několika vět brzy informováni. Bylo jasné, že podepíšeme. Kdo první? Určili jsme si pořadí. Naše manželky souhlasily, že prozatím se zdrží pro případ, že by došlo k zatýkání a budou se muset postarat o děti. Muži budou podepisovat postupně od nejstaršího k nejmladšímu. |
| celý článek >> |
| Editorial (67/2009) |
| Irena Jirků
|
Ten plakát vybízející Angličany, aby oblékli uniformy, byl skvělým marketingovým tahem, řekli bychom dnes – byť s jistou dávkou cynismu. Během krátké doby přivedl totiž do britské armády 150 000 vojáků z povolání a více než 1,5 milionu dobrovolníků. Při mobilizaci v lednu 1916 byly už více než 3 miliony mužů připraveny zemřít za krále. Kdo je tak motivoval? Lord Kitchener, ministr války a hrdina z válek předešlých, zvláště těch strašlivých búrských. Jeho portrét se skví na plakátu, to on osobně apeluje, žádá.
Po vzoru Britů pojali nábor rekrutů v roce 1916 i Američané. Zase ta výzva, zase ten pronikavý pohled, zase ten apelativní ukazováček. Na city Američanů útočí ovšem samotný bělovlasý Strýček Sam. V plné parádě a národních barvách.
A pak už nebylo třeba nic vymýšlet, stačilo jen nahradit angličtinu němčinou, ruštinou či švédštinou a vyměnit hrdinu, případně politika. Princip zůstal stejný. Až trochu mrazí, jak je jednoduchý. Pokouším si za těmi apelativními díly představit umělce. Kdo byli, jak smýšleli? Lorda Kitchenera fotografoval Alexander Bassano. Strýčka Sama ztvárnil James Montgomery Flagg...
A víte, kdo je autorem té skvělé parafráze níže na stránce? Vítejte ve světě Jiřího Slívy.
Irena Jirků
|
| celý článek >> |
| Jiří Slíva: Dělám jen to, co chci |
| Irena Jirků
|
| „Kdy jsem dělal první litografii? Tak někdy v únoru, březnu roku 1980. Pamatuju si přesně ten respekt, který jsem před kamenem cítil. Naštěstí tak jako dnes nade mnou stojí tiskař Jirka Lípa, tak vedle mě stál tehdy Jiří Šalamoun. Ten mě k technice barevné litografie přivedl. Ze začátku jsem to zkoušet nechtěl. Myslel jsem si, že celý život budu dělat jenom perokresby na zadní stranu Mladého světa, což se však ukázalo být neprozřetelným rozhodnutím. Protože lidi chtějí taky něco barevného, a pak ještě proto, že Mladý svět byl později zrušen a dávno předtím byla zrušena zadní stránka, protože zadní stránky jsou v časopisech dobré pro reklamu. A tak se ukázalo, že bylo dobře, když mi Šalamoun vysvětlil, jak se kreslí na kámen. Dneska si s litografiemi dělám radosti a taky se jimi živím. Jirko, takhle je to v pohodě?“ |
| celý článek >> |
| Dvojhlas |
| Lenka Procházková Aleš Pejchal
|
Lenka Procházková - Informace a přizpůsobivost
Od dob, kdy zprávy vybubnovával obecní slouha na návsi, k dnešní střelhbité informovanosti díky internetu uplynulo jen několik set let. Jak se za tu dobu změnil člověk? Je moudřejší? Je svobodnější? A je šťastnější? |
| celý článek >> |
| Příběh žižkovského domu |
| Jana Nekolová
|
Výpravná kniha o Paláci Akropolis, jenž se může právem prohlásit za centrum evropské nezávislé kultury, představuje na téměř třech stovkách stran na první pohled nenápadný žižkovský rohový dům opravdu důkladně. V úvodní pasáži si čtenář může prohlédnout magické prostory Akropole, které jsou dílem známého výtvarníka Františka Skály. O nevšední hudební produkci paláce pojednává publicistka Jana Kománková a také její vyprávění provází silně emocionální fotografie. Producentka Hana Kubáčková zase shrnuje neméně zajímavou divadelní éru Akropole. Nechybí ani rekapitulace významných výstav, které se tu uskutečnily. Monografii, která je určena všem, kdo se zajímají o nadčasovou architekturu, design, nezávislé hudební a divadelní žánry a uměleckou fotografii, uspořádal a vydal Jeroným Janíček, o velkorysé grafické zpracování se postaral Martin Brabač.
|
| celý článek >> |
| Oslava Shakespeara |
| Jana Nekolová
|
| Hry Williama Shakespeara mají stále na programu divadelní soubory celého světa. Hrají je po staletí. Letní shakespearovské slavnosti se v našich zeměpisných šířkách pěstují pouze několik let, ale za tuto relativně krátkou dobu se staly největším divadelním festivalem svého druhu v Evropě. A protože verše britského dramatika neztrácejí na aktuálnosti, jistě i letos potěší spoustu lidí. A to i takových, co by do divadla za normálních okolností sotva našli cestu. |
| celý článek >> |
| Příští Desdemona? |
| Jana Nekolová
|
| Mladá herečka Zuzana Kajnarová je vzdálenou příbuznou básníka Josefa Kainara, moc se tím však nezabývá, literární talent po něm prý stejně nezdědila. Ten divadelní má nejspíš po babičce, učitelce hudby. Láká ji postava Desdemony, zatím však přesvědčivě hraje Mirandu v úspěšné inscenaci Bouře na Letních shakespearovských slavnostech. |
| celý článek >> |
| Mám štěstí na role velkých žen |
| Jana Nekolová
|
| Herečka a scenáristka Lucie Trmíková nepatří k mediálně známým tvářím. Rozhodně jí to nevadí. Na jevišti se ale cítí moc dobře. „Ráda působím na druhé. A ráda prostřednictvím divadla s druhými komunikuji.“ Na letošních Letních shakespearovských slavnostech hraje postavu žárlivé Adriany v Komedii omylů. |
| celý článek >> |
| Chvála sonetů |
| Martin Hilský
|
| Je to až zázrak, co všechno se vejde do oné stísněné komůrky, která na šířku měří pouhých pět stop a na výšku čtrnáct řádků, když do ní vstoupí William Shakespeare. |
| celý článek >> |
| Stud |
| Michael Wellner-Pospíšil prof. PhDr. Milan Nakonečný Libuše Koubská František Houdek
|
Milan Nakonečný
Mnohé z emocí, které v nás život vyvolává, jsou sociálně vztažné, jejich vystoupení je vázáno na sociální situace, na přítomnost druhých lidí. Jednou z takových typických sociálních emocí je pocit trapnosti, který vzniká, když subjekt vyvolá pozornost svého sociálního okolí tím, že porušil nebo nesplnil jeho očekávání nebo normu, uvědomil si to a má proto problém se svým sebehodnocením (E. Goffman, 1956). Například když polije svému hostiteli ubrus kávou, je to pro oba trapné; jindy může vzniknout situace, která je trapná pro subjekt, ale směšná pro jeho okolí. |
| celý článek >> |
| Plovárny, na kterých se zastavil čas |
| Günter Bartoš
|
| Vedle supermoderních koupališť plných extrémních atrakcí se ještě dnes dají – při troše odhodlání a snad i odvahy – najít plovárny, které se ani po několika dekádách příliš nezměnily. Jejich kouzlo je nezaměnitelné. Jako ve starých filmech. |
| celý článek >> |
| Krize nás očistí, doufejme! |
| Irena Jirků
|
| Říká Tomáš Sedláček, makrostratég ČSOB, uznávaný ekonom a autor knihy, která se na pultech českých knihkupectví sotva ohřála a už slaví první dotisk. Nazval ji Ekonomie dobra a zla. |
| celý článek >> |
| Twitter budiž pochválen, Facebook jakbysmet… |
| Pavel Kočička
|
| Po internetu koluje vtip. Moderní cestovatel v čase se dostane do roku 1960 a místním vysvětluje, jak se žije na počátku 21. století. „Chcete nám říct, že posnídáte ovesné vločky a napíšete o tom svým přátelům? Píšete jim o rady, jak přežít rozvod? Vy jim ukazujete fotografie svého jídla?“ smějí se mu domorodci a vůbec nechápou. |
| celý článek >> |
| Karlův most a osudy jeho svatých |
| Ondřej Šefců
|
| V průběhu staletí projíždělo Prahou mnoho cestovatelů. Ve svých záznamech a dopisech téměř všichni připomínají zajímavý úkaz – ať už jej chválí, nebo haní – proslulý gotický most s galerií barokních plastik. Dnešní cestovatelé působivé jeviště asi tolik nepopisují, ale o to více si jej fotí. Co ale skutečně vědí o Karlově mostě? A co víme my? Zveme vás na procházku vlastní minulostí. |
| celý článek >> |
| Komunističtí generálové by rychle utekli |
| Karel Pacner
|
| „Co byste dělal, kdybyste přijel se svými tanky k hlavnímu štábu?“ zeptal se předseda senátu Státního soudu dr. Jaroslav Novák kapitána Karla Sabely z protistátní skupiny Praha–Žatec. Obžalovaný odpověděl: „Střílel bych, proto jsem také chtěl přijet v tanku. Při prvním výstřelu by se tihle všichni hned podělali...“ A otočil se ke komunistickým generálům v obecenstvu. Ti se okamžitě zvedli k odchodu. |
| celý článek >> |
| Pekelná planeta |
| Petr Sobotka Zuzana Fischerová
|
Je nejteplejší planetou sluneční soustavy. Na jejím povrchu by se bez problémů tavilo olovo ve dne i v noci. Navzdory tomu bychom se tam slunit nemohli. Její atmosféra je tak hustá, že Slunce není vůbec vidět. Logicky bychom čekali, že nejteplejší planetou bude Merkur, jelikož obíhá nejblíže Slunci. Není tomu tak. Jestliže mluvíme o skutečně pekelné planetě, řeč je o Venuši.
|
| celý článek >> |
| Legenda Lawrence z Arábie |
| Pavel Kočička
|
| Příběh Lawrence z Arábie připomíná filmy o archeologovi Indianu Jonesovi. Na rozdíl od něj však T. E. Lawrence byl skutečnou historickou postavou s pestrým životem. Při četbě jeho životopisu máte dojem, že musí jít o příběhy hned několika nesmírně zajímavých lidí. |
| celý článek >> |
| T.M.A. a dva pánové. |
| Tereza Herz
|
| U nejnovějšího českého filmového hororu se sešly dvě výrazné osobnosti. Dva muži, dva umělci – dvojí pohled na svět, dvě odlišné životní filozofie. Juraj Herz a Martin Němec. |
| celý článek >> |
| Naše plakáty v cizině |
|
|
Filmový plakát byl a je výrazným jevem dějin výtvarného umění v Čechách a na Slovensku. Na rozdíl od ostatních zemí Evropy, kde se filmové plakáty omezovaly na neoriginální portréty hlavních hrdinů a ilustrativní popisné kresby, se v tehdejším Československu přední grafici a výtvarníci nebáli experimentovat. Tvořili výrazné grafické listy srovnatelné s jejich vlastní volnou tvorbou.
|
| celý článek >> |
| Hraní s muži mě baví |
| Jana Nekolová
|
| Když drobná tmavovláska z Vendryně na Ostravsku, skladatelka a pianistka Beata Hlavenková, usedne ke klavíru, získá si respekt i ostřílených drsných jazzmanů. Nedávno vydala své debutové album Joy for Joel, které natočila ve Spojených státech s místními muzikanty. Ale pokřtila jej Vltavou. Cítí se být více skladatelkou, přesto vystupuje s úspěšným projektem Eternal Seekers a se svou jazzovou kapelou hraje po klubech. |
| celý článek >> |
| Madam, vám to ale sluší |
| Josef Chuchma
|
| To je krása, co? obrátil se kustod na návštěvníky výstavy Bytosti odnikud v pražské Městské knihovně. Ten postarší muž byl očividně spokojen; konečně zase jednou hlídal expozici, která ho oslovovala, viděl umění, jemuž rozuměl. |
| celý článek >> |
| Klášter Broumov |
| Günter Bartoš
|
| Broumovská kotlina byla ještě před sedmi sty lety divokým krajem, necivilizovaným územím. Pak přišli benediktinští mniši a na skalnatém ostrohu nad řekou Stěnavou vybudovali klášter. Svým dominantním umístěním na skále uprostřed údolí připomíná spíš hrad a jako hrad katolické víry se osvědčil. Odolal dobývání husitů i luteránské reformaci. |
| celý článek >> |
| Umění žít zdravě (č.67) |
| Pavel Kočička
|
Ekologicky na dovolenou
S rostoucím zájmem o ekologii, biovýrobky a Fair Trade roste počet lidí, kteří se těchto standardů nechtějí vzdát ani na dovolené. Na webových stránkách ECEAT travel nebo EcoBusinessLinks je seznam ubytovacích zařízení doma i v zahraničí, která poskytují ekologicky šetrné služby. Podobně si můžete najít místo pro svou dovolenou, pokud chcete z města vyrazit „jenom“ na farmu. A jak se na dovolené stravovat? Místo složitého pátrání po specializovaných obchodech se vyplatí vyhledávat lokální produkty. Prodejci v Evropské unii musejí uvádět místo původu zboží, proto není problém si vybrat. Každý malý zemědělec se jistě rád pochlubí svými kvalitními produkty. www.eceat.travel, www.nafarmu.cz, www.ecobusinesslinks.com |
| celý článek >> |
| Skoky do vody, práce na chalupě: léto přeje úrazům! |
| Pavel Kočička
|
O prázdninách již tradičně přibývá úrazů. Nejčastěji se přitom zraní děti – mimo jiné proto, že mají více volného času a věnují se všemožným pohybovým aktivitám.
|
| celý článek >> |
| Máme pohotovost po celý rok |
| Pavel Kočička
|
Na Ortopedicko-traumatologické klinice 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze pomáhá prof. MUDr. Jan Bartoníček, DrSc. již mnoho let lidem, kteří si přivodili úraz. Také s letními zraněními má bohaté zkušenosti.
|
| celý článek >> |
| Zranění horních končetin u dětí |
| doc. MUDr. Jiří Chomiak CSc.
|
Následky zranění horních končetin v dětském věku jsou vzhledem k odlišným vlastnostem muskuloskeletárního systému dětí poměrně vzácné – a to díky velké remodelační a regenerační schopnosti rostoucího jedince.
|
| celý článek >> |
| Novinky - zdraví (č.67) |
| Eva Pivodová Kristýna Čillíková Eva Bobůrková
|
Kosmetika pomůže Slunečnici
Řecká společnost Korres, která vyrábí čistě přírodní kosmetické přípravky, se rozhodla podpořit nadační fond Slunečnice Heleny Houdové: 10 procent z prodeje výrobků sluneční řady Korres, jež obsahuje výtažky právě ze slunečnice, poputuje na konto nadace Slunečnice. Nadační fond funguje od roku 2000, v roce 2004 přenesla Helena Houdová jeho myšlenku také do USA, kde založila charitativní organizaci Sunflower Children. Nadace Slunečnice dnes pomáhá znevýhodněným dětem po celém světě. Spolupráce s firmou Korres je jistě důležitou součástí tohoto poslání. www.korres.cz |
| celý článek >> |
| Novinky /zdraví (č.67 - PROFI) |
| Eva Pivodová Kristýna Čillíková Eva Bobůrková
|
Kardiocentrum FNKV je mezi osmi nejlepšími v Evropě
Prestižní časopis Circulation vydávaný americkou asociací kardiologů provedl výběr nejúspěšnějších evropských kardiologických center. Mezi osm nejlepších zařadil také Kardiologickou kliniku FN Královské Vinohrady v Praze. Při hodnocení se přihlíželo ke kvalitě klinické práce center a úrovni výzkumu, který provádějí. Dalšími oceněnými jsou například Výzkumný institut ve skotském Edinburghu nebo Kardiovaskulární centrum při univerzitní nemocnici v Curychu. Kardiologická klinika FNKV zajišťuje vysoce specializovanou kardiologickou péči pro cca 900 000 obyvatel. Loni byla jako první v ČR vybavena unikátním otočným angiografickým rentgenovým přístrojem, díky němuž mohou být vyšetřeni dva pacienti s akutním infarktem myokardu téměř současně. www.fnkv.cz |
| celý článek >> |
| Diagnóza bolest zad – problém dnešní doby |
| Ivana Vajnerová
|
| Bolesti v zádech jsou v dnešní době fenoménem tak častým, že odborníci hovoří dokonce o epidemii. Čísla z demografických studií jsou varovná: bolestmi zad trpí až 80 procent populace, a to včetně školních dětí. Tato diagnóza je jednou z nejobvyklejších příčin pracovní neschopnosti v produktivním věku. Hlavně syndrom bolesti dolních zad (bederní části), také nazývaný low back pain (LBP), již přerůstá do sféry sociální a ekonomické. |
| celý článek >> |
| Úrazy pohybového aparátu |
| Prof. MUDr. Jan Bartoníček DrSc.
|
Ošetřování úrazů vzniklých při lovu nebo při boji bylo kdysi základem, ze kterého se v průběhu věků vytvořila moderní chirurgie.
Mezi nejčastější poranění pohybového aparátu patří distorze kloubů a zlomeniny. Nejzávažnější skupinu pak tvoří kombinace obou: luxační zlomeniny. |
| celý článek >> |
| Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA: Kůže má dobrou paměť |
| Prof. MUDr. Petr Arenberger DrSc., MBA
|
Začátkem května postavil prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA. z Dermatologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady se svými kolegy na Václavském náměstí v Praze Stan proti melanomu. Už třetí rok v řadě v něm kolemjdoucím zdarma vyšetřovali pigmentová znaménka. Když říká, že už by to příští rok nedělal, nevěříte mu. Je plný energie a dělá to, o čem ostatní pouze hovoří: aktivně se stará o prevenci.
|
| celý článek >> |
| Stinná stránka slunce |
| Prof. MUDr. Petr Arenberger DrSc., MBA
|
Přestože už se dnes před pobytem na slunci nemažeme olivovými oleji nebo vepřovým sádlem, stále se nechováme správně. Sluneční záření patří k faktorům, které zvyšují riziko vzniku kožních nádorů. Proto bychom se vždy měli vybavit vhodným oblečením a krémy s vysokými ochrannými faktory. A ty je navíc potřeba umět správně aplikovat.
|
| celý článek >> |
| Diagnóza bolest zad – problém dnešní medicíny. |
| Ivana Vajnerová
|
| Bolesti v zádech jsou v dnešní době fenoménem tak častým, že odborníci hovoří dokonce o epidemii. Čísla z demografických studií jsou varovná: bolestmi zad trpí až 80 procent populace, a to včetně školních dětí. Tato diagnóza je jednou z nejobvyklejších příčin pracovní neschopnosti v produktivním věku. Hlavně syndrom bolesti dolních zad (bederní části), také nazývaný low back pain (LBP), již přerůstá do sféry sociální a ekonomické. |
| celý článek >> |
| Uličky lisabonské Alfamy |
| Boris Dočekal
|
Člověk chodí po městech, jako je Lisabon, s průvodcem v ruce a hledá pozoruhodné kostely či paláce, které tam stojí a budou stát ještě mnoho let. A často si ani nevšimne, že neméně pozoruhodné věci se odehrávají jinde. Přitom tyhle okamžiky vyzařují atmosféru města, jsou jedinečné, prchavé a už nikdy se nebudou ve stejné podobě opakovat. Bez toho, že by turista viděl Torre de Belem, odkud se portugalští mořeplavci vydávali do světa, nebo výtah sestrojený Eiffelovým žákem, to jistě nejde. Ale sotva to stačí k poznání města.
|
| celý článek >> |
| Fenomén golf |
| Petr Kolář
|
| „Golf hraju blbě, ale rád! Protože je to jediný sport, při kterém se dá kouřit,“ prohlásil kdysi herec Jiří Bartoška. V žádném případě nejde o propagaci vůně cigaretového dýmu, protože prezident karlovarského filmového festivalu vzápětí dodal: „Kdy jindy bych ušel deset kilometrů krásně upravenou a kultivovanou krajinou?“ |
| celý článek >> |
| Aktivní dovolená v přírodě a zdravá relaxace v lázních |
| Jana Vlková Eva Pivodová
|
Spreewald: ráj vodních kanálů
Kraj kolem německé řeky Sprévy se dá snadno považovat za prales plný olší – Spreewald je skutečně protkaný spoustou kanálů, jež obklopuje nádherná příroda. Pro své neopakovatelné kouzlo byl organizací UNESCO vyhlášen biosférickou přírodní rezervací. Zelený labyrint Spreewaldu je ideálním místem pro provozování kanoistiky – s přáteli či rodinou. Původní obyvatelé, jejichž historické kořeny jsou slovanské stejně jako naše, používali lodě častěji než naši sedláci povozy.
www.nemecko.travel/kanoistika |
| celý článek >> |
| Národní park Kornati |
| Jan Andreska
|
| Podle známé a často citované relace G. B. Shawa vznikly Kornati poslední den stvoření, kdy se Bůh rozhodl korunovat své dílo, a stvořil je ze slz, hvězd a dechu. Je tedy zjevné, že Shawa prostředí Kornat okouzlilo. Zachovalo se jejich kouzlo dodnes? A kdy má smysl se sem vydávat? |
| celý článek >> |
| Zdravé plavky? |
| Klára Klempířová
|
S prvními slunečními paprsky začínáme většinou přemýšlet o nových plavkách. Vedle jejich estetických vlastností ovšem při výběru nesmíme zapomenout ani na zdravotní rizika.
|
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|
