|
reklama
 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 66/2009 |
| téma: |
| Umění ve městě, město v umění |
| Ekodomácnost |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| WALD Press AWARD 2009 |
|
|
Během slavnostní vernisáže výstavy Labyrint světla udílelo naše nakladatelství – jako každý rok – WALD Press AWARD. Cenu tentokrát obdržel ekonom Tomáš Sedláček za knihu Ekonomie dobra a zla.
|
| celý článek >> |
| Editorial (č. 66) |
| Irena Jirků
|
Plátna Antonína Střížka jako kdyby to předznamenala. Když jsem s ním vybírala obrazy, se kterými bychom mohli ilustrovat toto číslo Sanquisu, ještě jsem to nevěděla. Opravdu nebylo naším záměrem vytvořit tentokrát časopis o městě a umění v něm. Ale když posléze začaly na našem redakčním stole přibývat jednotlivé texty – o spisovateli Miloši Urbanovi (a o Praze), o zajímavé operní scéně (v Opavě), o Labyrintu světla (v pražském Bubenči), o slabosti a síle Antonia a Kleopatry (tedy pozoruhodném divadelním představení v Brně), o osobité Leporelohře (kterou hrají malí i velcí v Liberci), o vycházce po pravém břehu řeky (v Londýně), o obrazech, v nichž se skrývají další (a jsou vystaveny v Paříži) – pochopila jsem, že se děje něco, čemu netřeba se vzpouzet, ale naopak si to pořádně vychutnat. Když mi Eva Bobůrková vyprávěla o futuristickém projektu, ve kterém švédští architekti ztvárnili Göteborg jako město blízké přírodě a příjemné pro život, už záměrně jsme i tento článek zařadili do čísla. A přidali ještě reportáž ze Zlína, města, které kdysi – na papíře – vypadalo také jako utopický sen jednoho vizionáře...
Město budiž prostě pochváleno! Zvu vás na inspirativní procházku. Kde se sejdeme? Třeba v Topičově salonu na pražské Národní třídě. Antonín Střížek tam zrovna vystavuje své obrazy. |
| celý článek >> |
| Krajiny a zátiší Antonína Střížka |
| Eva Bobůrková
|
Adresa ateliéru Antonína Střížka zůstává už více než dvacet let stejná. Stejná ulice, stejný dům v pražské čtvrti Karlín – a přece je všechno jinak. Ulice úplně změnila svou tvář, ateliér už také není v tmavém přízemí domu, ale pod jeho prosklenou střechou. Začínám být napnutá: snad se zásadně nezměnila i tvorba jednoho z našich nejznámějších malířů střední generace?
|
| celý článek >> |
| U tyče |
| František Houdek
|
Ať mi nikdo neříká, že havrani na tom ořešáku jen tak zbůhdarma posedávali. Klábosili spolu, to se ví! Mohlo jich být tak deset a mleli jeden přes druhého: „Krá-krá, krá-krá-krá!“
„Tak co, vy černí zobáci, skončila už zima, nebo ne?“ zeptal jsem se jich nahlas. Vím, že nejsem ani František z Assisi, ani Jeník ze Zlatovlásky, omluvou mi budiž, že jsem se necítil dvakrát ve své kůži – začátek týdne, jedu do redakce a v redakci pracuji k smrti nerad. |
| celý článek >> |
| Vítejte v Labyrintu světla |
| Pavel Kočička
|
V někdejší čistírně odpadních vod v Praze – Bubenči se dějí podivuhodné věci. Jak by také ne, když hru světel a stínů tady režíruje skupina výtvarníků v čele s Petrem Niklem a Ondřejem Smeykalem. A kdo účinkuje? Každý, kdo má chuť si hrát. Nebojte, ještě jste to také nezapomněli...
|
| celý článek >> |
| O jedné nadšené dámě, knihovně a knihách. |
| Eva Pivodová
|
Krajská vědecká knihovna v Liberci je vskutku knihovnou pro 21. století. Architektonicky výjimečná budova, jejíž plášť připomíná Zeď nářků, skýtá vedle tisíců knih také informační a multimediální centrum. Je to království ředitelky Dagmar Helšusové. A také její láska.
|
| celý článek >> |
| Roztočené leporelo |
| Günter Bartoš
|
| Permanentní tvůrčí dílna, tak nazývá umělecká skupina Petra Nikla a jeho přátel svou nejnovější interaktivní expozici v Liberci. V rámci tzv. Leporelohry, kterou produkoval Ondřej Wald, umělci probouzejí v dětech i dospělých představivost, případně návštěvníky Krajské vědecké knihovny imaginací léčí. |
| celý článek >> |
| O hraní a hravosti |
| Eva Pivodová
|
Jeho první bicí? Souprava z kbelíků a barelů. A s nimi velká touha mít jednou ty opravdové. „Trávil jsem tenkrát hodiny u výlohy bazaru hudebnin na Národní třídě. Někdy jsem se i odvážil vstoupit dovnitř...“ Milan Cais, hudebník a výtvarník.
|
| celý článek >> |
| Antonius a Kleopatra: o slabosti a síle |
| Josef Mlejnek
|
Činohra Národního divadla Brno má za sebou první sezonu, která byla cele v režii nového vedení. S hodnocením, dopadla-li zcela podle jeho představ, je třeba ještě počkat, každopádně se zde objevilo několik pozoruhodných inscenací: především dramatizace Dumasovy Královny Margot, Preissové Gazdina roba a naposledy Shakespearovo drama Antonius a Kleopatra v režii ředitele brněnské ‚Mahenky‘ Zdenka Plachého. |
| celý článek >> |
| Emoce: Lítost |
| Michael Wellner-Pospíšil Milan Nakonečný Libuše Koubská František Houdek
|
Milan Nakonečný
Pojem lítost má dvojí, psychologicky zcela odlišný význam: 1. lítost ve smyslu soucitu s někým, kdo nějak trpí vinou někoho nebo něčeho („lituji ho“) a 2. lítost vyvolaná důsledkem vlastního činu, která může mít zase dvojí odlišný význam: a/ lítost spojená s pocitem viny („lituji někoho, jemuž jsem něco zlého učinil“ – kajícnost) a b/ lítost spojená s vědomím učiněné chyby, vedoucí k vlastní ztrátě financí, prestiže apod., například z nevyužité příležitosti nebo chyby v rozhodování. V obou těchto případech jde o reflexi důsledku mého vlastního činu, ale v prvním případě jím utrpěl někdo jiný a je to spojeno s pocitem provinění, ve druhém případě je to spojeno s pocitem vlastní ztráty nebo sebepoškození. |
| celý článek >> |
| V jednom obraze se možná skrývají další. |
| Jitka de Préval
|
| Do výstavních prostor pařížského Velkého paláce (Grand Palais) opět míří davy návštěvníků. Zaslouženě, neboť výstava, kterou vymyslel a sestavil kurátor Jean-Hubert Martin se spoluautory, spočívá ve fascinující hře optických iluzí, dvoj-, troj- i vícesmyslných obrazů, odrazů a přeludů. |
| celý článek >> |
| Severská perla budoucnosti. |
| Eva Bobůrková
|
Město budoucnosti. Město přátelské přírodě, příjemné pro život. V to přeměnili švédští architekti druhé největší město Švédska – Göteborg.
|
| celý článek >> |
| Zlín. Funkcionalistická utopie, která fungovala |
| Günter Bartoš
|
| Podnikatelé Tomáš a Jan Antonín Baťovi proměnili za pouhých patnáct let chudé valašské městečko v průmyslovou zahradu. |
| celý článek >> |
| Bydlení s nálepkou ekologické. |
| Pavel Kočička
|
Před pár lety šlo jen o výstřelek několika ekologických nadšenců: stavěli si domy ze slámy. Ale doba se změnila. Pasivní a nízkoenergetické domy už nepředstavují jakýsi nejasnostmi opředený nesmysl. Naopak. Stávají se běžnou součástí slovníku architektů. I přesto, že k úplné dokonalosti jim ještě kus cesty zbývá. |
| celý článek >> |
| Domácnost bez nebezpečí |
| Pavel Kočička
|
| Dát dítěti na hraní cínový pohár nebo ho krmit hliníkovou lžičkou? To by nejspíš většina rodičů dnes už neudělala, ale přitom nezjišťují, z čeho je vyrobený dudlík nebo kousátko pro jejich malé děti. Ano, na trhu už by se neměly vyskytovat výrobky z měkčeného PVC, které uvolňují nebezpečné aláty, stále se však prodávají předměty z PVC. To je sice považováno za relativně bezpečné, ale stále existují důvodné obavy, že tak úplně neškodné zase není. Navíc proč používat PVC, když existují jiné, nezávadné alternativy, jako je silikon nebo latex? |
| celý článek >> |
| Ve znamení Bibenda |
| Pavel Kočička
|
| Mohl být průměrným malířem, místo toho se stal skvělým průmyslníkem, který změnil podobu automobilového průmyslu. Édouard Michelin se ukázal jako výborný inovátor, schopný přinášet stále nové nápady. Ale neméně důležitým pro úspěch firmy byl Édouardův starší bratr André a jeho marketingový talent. |
| celý článek >> |
| Obrazový pomník neznámého vojáka |
| Josef Chuchma
|
| Nevíme, jak se jmenoval, a nevíme přesně, jak vypadal. Nevíme, zda bojoval, střílel a zabíjel, ale víme, že fotografoval. Jeho odkaz je nyní zhodnocen výstavou na Pražském hradě a publikací, která vyšla při té příležitosti. Obě se jmenují Pěšky 1. světovou válkou. |
| celý článek >> |
| Vypravěč z (velkého) města. |
| Pavel Kočička
|
| Příjmení Urban znamená městský. Ten z města. Sotva by se na někoho hodilo lépe než na spisovatele Miloše Urbana. Příjmení získal po svém otčímovi a je tomu jménu maximálně věrný. Rád píše o Praze, zejména o Praze katedrál, kostelů či naposled uliček židovského ghetta v románu Lord Mord. Možná překvapí, že na rozdíl od svých hrdinů má rád moderní architekturu. Dokonce by přivítal dostavbu Staroměstské radnice. |
| celý článek >> |
| Lord Mord |
| Miloš Urban
|
| Stál jsem mezi stromy na Letenské pláni, podvečerní procházka nad Prahou. Světla ještě bylo dost a nebyl jsem tam sám. Pár kroků ode mne si rozložil své věci fotograf, postavil nízký trojnohý stojan, na něj připevnil dřevěnou bedýnku, něco s ní kutil, něco k ní přišrouboval, vypadalo to jako klika od fl ašinetu. Pak cosi řekl, neplatilo to mně, jen jemu samotnému. Podíval se na kapesní hodinky, sklonil se k aparátu a začal točit klikou. Vložil jsem si do oka monokl a pohlédl, tak jako on, přes okraj srázu. |
| celý článek >> |
| Dav, stádo a lidi / O krásách v davu |
| Lenka Procházková Aleš Pejchal
|
Dav, stádo a lidi
V antice měl hlas lidu božskou autoritu – „Vox populi, vox Dei.“ Pokud to byl hlas žebrající, bylo moudré ho vyslyšet. Nevyslyšený „vox populi“ už vícekrát ovlivnil dějiny. Den, kdy padla Bastilla, je pro Francii státním svátkem. Zajímavé je, že když tu vězeňskou pevnost rozzuřený dav dobýval, vojáci mu nebránili. Takovému nakažlivému vzrušení se říká davová psychóza. Když odezní, následuje už individuální katarze čili stav prozření. Když i v tomto stavu cítíme radost nebo dokonce hrdost, pak jsme byli ve správnou chvíli na správném místě. |
| celý článek >> |
| Velké umění na malém městě |
| Günter Bartoš
|
Zázrak živého umění začíná po sedmé večer. Sboristé ještě dokuřují poslední cigarety, snad aby měli správnou barvu hlasu, ale Slezským divadlem v Opavě se už nesou první tóny předehry opery Carská nevěsta Rimského-Korsakova. „Nejde mi z hlavy, krasavice. Rád bych na ni zapomněl, zapomněl, ale sílu na to nemám,“ zpívá sólista Nikolaj Někrasov v roli chtivého Grjaznoje na začátku prvního dějství. Jeviště bude v průběhu večera překypovat vášněmi jako v každé „pořádné“ opeře, a fatální tragédii plnou intrik nepřežije hned několik lidí. Příběh se ostatně odehrává ve středověkém Rusku za vlády Ivana Hrozného.
|
| celý článek >> |
| Pravdy a mýty o zubech. |
| Eva Pivodová
|
| Jablko před spaním pomáhá vyčistit zuby. Parodontóza je dědičná, a proto nemá smysl s ní bojovat. Čím dražší zubní pastu používáme, tím lépe pro náš chrup. Pravdivá tvrzení, anebo fámy, které mezi sebou lidé po léta šíří? Prezident České stomatologické komory MUDr. Jiří Pekárek objasňuje, čemu věřit či nevěřit. |
| celý článek >> |
| Jak čelit stomatofobii? |
| MUDr. Irena Pipková
|
| Tak jako v jiných oborech medicíny existuje ve stomatologii přirozený strach z ošetření. Ovlivňují tyto obavy nějak vzájemný vztah lékaře a pacienta? |
| celý článek >> |
| Zubní lékařství ve zpětném zrcátku |
| MUDr. Jiří Pekárek
|
| K základním vyšetřovacím nástrojům v zubním lékařství patří přes veškerý pokrok obyčejné zubní zrcátko. Do minulosti jeho prostřednictvím nevidíme, někdy je ale zapotřebí nastavit si zpětné zrcátko a ohlédnout se zpět. Vyzbrojen zrcátkem i nezbytnou sondou pátrám v paměti po nejdůležitějších změnách oboru po roce 1989. |
| celý článek >> |
| MUDr. Jiří Pekárek: Zubní lékařství je umělecké řemeslo |
| Pavel Kočička
|
V čele České stomatologické komory stojí MUDr. Jiří Pekárek od jejího vzniku v roce 1991, letos v září se funkci chystá opustit. Je jistě jeho zásluhou, že stomatologie dnes platí za plně emancipovaný obor, který stojí na vlastních nohou. „Zubní lékaři mohou být vzorem v tom, jak prosadili finanční účast pacientů,“ tvrdí Pekárek.
|
| celý článek >> |
| Novinky - zdraví (EDICE PROFESIONÁL) |
| Eva Pivodová Kristýna Čillíková
|
Aktuální výzkumy v kardiologii
Mezinárodní studie EchoCRT
Do studie EchoCRT (Echokardiografi cky řízená srdeční resynchronizační terapie), nejrozsáhlejší mezinárodní studie svého druhu, přijali v Nemocnici Na Homolce první české pacienty. Cílem je prokázat u pacientů se srdečním selháním, že lepší než pouze léková terapie je léková terapie kombinovaná s kardiologickým přístrojem Lumax HF. Více než 1250 pacientům se srdečním selháním, kteří již dostávají standardní farmakologickou léčbu, bude implantován přístroj BIOTRONIK Lumax HF-T CRT-D a zaznamenáván jeho efekt.
|
| celý článek >> |
| Novinky - zdraví |
| Pavel Kočička Kristýna Čillíková
|
Mezinárodní průzkum o zvládání astmatu
Rozsáhlý průzkum, který měl zmapovat, jak zvládají astma malí pacienti, jejich rodiče a lékaři, provedla loni marketingová společnost Medimix Int. ve spolupráci s výzkumnou farmaceutickou firmou MSD. Z 1207 respondentů z různých zemí světa bylo 450 lékařů. Z výzkumu například vyplynulo, že o úspěšném zvládnutí astmatu nejvíce rozhoduje spouštěč, léčba a dodržování léčby. Pediatři si stěžovali na nedodržování léčby pacienty, rodiče uváděli potíže s přetrváváním spouštěčů astmatu (prach, pyl). Rodiče dále za závažný důsledek astmatu považovali omezení denních činností (sport, |
| celý článek >> |
| Úkoly, postavení a perspektivy cestovního lékařství |
| doc. MUDr. Evžen Hrnčíř CSc., MBA
|
K tomu, aby byl pobyt našich občanů v zahraničí nekomplikovaný, úspěšný a příjemný, je kromě jiného potřeba, aby cestovatelé byli v dobrém zdravotním stavu a aby byli náležitě připraveni na zdravotní rizika a komplikace, které se během pobytu v cizí zemi nebo i při návratu mohou objevit. Zdravotní příprava na pobyt či práci v zahraničí spočívá proto v posouzení aktuálního zdravotního stavu před výjezdem, v realizaci preventivních opatření a v přípravě na řešení eventuálních zdravotních problémů.
|
| celý článek >> |
| Jak přežít cestování |
| Pavel Kočička
|
| Dobrá dovolená je jako balzám, špatná jako noční můra. Co dělat, aby ta vaše byla skutečným odpočinkem? Pomoci mohou rady odborníků nejen z oboru cestovní medicíny. |
| celý článek >> |
| Očkování do zahraničí |
| MUDr. Jana Malinová
|
| Každoročně vyjíždí mimo území naší republiky velký počet cestovatelů. Na každé své cestě na kterémkoli světovém kontinentu se mohou setkat s různými zdravotními riziky, která jsou závislá nejen na charakteru cesty, ale i na zdravotním stavu cestovatelů. Lidé jsou vystaveni například rychlým změnám nadmořské výšky, vysoké nebo naopak nízké vlhkosti či extrémním teplotám. Onemocnění častěji vznikají v oblastech, kde je nekvalitní ubytování, hygienická a sanitární zařízení nemají odpovídající úroveň a pitná voda není dostupná. |
| celý článek >> |
| Cestovní medicína není jen očkování |
| Pavel Kočička
|
| Při pohledu zvenčí se zdá, že cestovní medicína představuje jen očkování proti exotickým chorobám. Doc. MUDr. Evžen Hrnčíř, CSc., MBA, přednosta Kliniky pracovního a cestovního lékařství 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady ale tvrdí, že to je pouze jedna ze součástí oboru. Na svém pracovišti se zabývá důkladným poradenstvím před cestou stejně jako prevencí, diagnostikou a léčbou nemocí vzniklých v souvislosti s cestováním. |
| celý článek >> |
| Pravý břeh Temže je ten pravý |
| Boris Dočekal
|
| Před časem se Britové chlubili, že se do kdysi tak znečištěné Temže vrátili lososi. Pohled z nábřeží na řeku už tak optimistický není. I dvojice policistů jen krčí rameny – o lososech v řece nic nevědí. Jídelní lístek na poněkud omšelé lodi nabízí i ryby. Dát si některou z nich u řeky – to se docela hodí. Když sotva dvacetiletý číšník uvidí na stole českého průvodce, s kamennou tváří řekne: „Jo, dejte si rybu, kuchaři je chytají přímo z lodi. Možná bude i k jídlu…“ Možná ne, možná je to jenom ukázka břitkého anglického humoru, který český brigádník stačil pochytit od zdejších hostů. |
| celý článek >> |
| Červen patří vodě |
| Jana Vlková
|
Skotsko: království jezer
Již Karel Čapek se ve svých cestopisech rozplýval nad krásou skotských jezer. Jako by bezmála tři čtvrtě století, které uplynulo od prvního vydání jeho Cesty na sever, poznamenalo tuto chladně krásnou krajinu jen zcela minimálně. Například ostrov Inchcailloch v národním parku Loch Lomond and The Trossachs má zase nádhernou zátoku, kde se skvěle „piknikuje“, a křížem krážem přes něj vede pěšina, která je současně naučnou stezkou. K vidění tu jsou nádherné staré stromy, především duby, na nichž hnízdí množství ptáků. Návštěvníci si mohou prohlédnout i ruiny farmy a klášterního hřbitova. www.lochlomod-trossachs.org, www.visitscotland.com
|
| celý článek >> |
| Sluneční brýle |
| Klára Klempířová
|
Nosím je celý rok. Jistěže v létě, ale i v zimě, na podzim a zjara. Zacházím s nimi jako s doplňkem ke svému oblečení, náladě, programu. Otázkou je, zda nezapomínám na to hlavní: své oči.
|
| celý článek >> |
| Syrový sentiment Sávy |
| Boris Dočekal
|
| Střední tok řeky Sávy oplývá nádhernou a čistou přírodou. Návštěva národního parku by se ale neměla odkládat. |
| celý článek >> |
| Modigliani – bouřlivý osud |
| Jana Vlková
|
| Umělecká a výstavní galerie v Bonnu vzdává hold jednomu z nejvýznamnějších malířů 20. století rozsáhlou výstavou. |
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|
