|
reklama
 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 65/2009 |
| téma: |
| Moderní kardiologie |
| Výstava Labyrint světla |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Editorial (65 - květen 2009) |
| Irena Jirků
|
Květnové číslo Sanquisu propojují obrázky Petra Nikla, které vytvořil pro anglický překlad Labyrintu světa a ráje srdce. Labyrint světla – tak se jmenuje nová interaktivní výstava, která byla otevřena v pražském Ekotechnickém museu. Vytvořila ji řada výtvarníků na motivy myšlenek Jana Amose Komenského.
Když už jsme u světoznámého českého myslitele a pedagoga: nevím, jestli si odvážil doufat, že se jeho knihy budou tisknout i za 400 let, troufnu si však tvrdit, že by ho ani ve snu nenapadlo, že na začátku 21.století vznikne podle jeho idejí hravá expozice, již budou navštěvovat tisíce lidí po celém světě. |
| celý článek >> |
| Léčitel imaginace |
| Günter Bartoš
|
Petr Nikl seděl nehybně na nemocniční posteli, kvůli zlomené lopatce a ztuhlé ruce se podroboval akupunktuře. Pro interaktivního umělce je i léčebný proces inspirací ke hře. Za chvíli se akupunkturní jehly proměnily v šípy a přede mnou neseděl Petr Nikl, ale svatý Šebestián. Procedura naštěstí netrvala příliš dlouho.
|
| celý článek >> |
| Labyrint světla |
| Daniela Gadasová
|
Nová mezinárodní putovní výstava Petra Nikla, Ondřeje Smeykala a dalších výtvarníků zase okouzluje Prahu. Stejně jako v případě úspěšného Orbis Pictus aneb... se umělci opět volně inspirovali myšlenkami J. A. Komenského. Co to znamená? Že v této expozici se nedíváte, ale sami také vytváříte, hrajete si. A žasnete.
|
| celý článek >> |
| Šlapejte a hrajte |
| Günter Bartoš
|
| Citlivý bluesman i svérázný písničkář Jiří Konvrzek je pověstný svou originální a nezařaditelnou hudbou, kterou dokonce produkuje na vlastnoručně vyrobených nástrojích. Pro výstavu Labyrint světla připravil instrument s názvem Zvučící kolo. Byli jsme u toho. |
| celý článek >> |
| Radana a Jiří Waldovi |
| Irena Jirků
|
„Fantazie láme pouta otroctví a je-li tvořivá, je dobrým základem pro lepší svět.“ To je motto všech projektů, u jejichž zrodu ti dva stáli. Radana a Jiří Waldovi jsou velmi svobodní.
|
| celý článek >> |
| Kouzlo kanalizační čistírny |
| Radek Váňa
|
| Budova čistírny v Bubenči byl postavena před více než sto lety z důvodu zcela pragmatických – jako součást kanalizačního systému. Dnes se v prostorách tohoto skvostu industriální architektury konají zajímavé akce všeho druhu – výstavy, koncerty, festivaly. |
| celý článek >> |
| Laterna magika |
| Eva Pivodová
|
| Mořské vlny vydávají dvě vejce, ze kterých se nelíhnou ještěři nebo žáby, ale dva klauni. Ocitáme se v neobyčejném cirkuse, v jehož šapitó se odehrává zázračné dobrodružství na cestě za tajemnou krásou Venuše, snový příběh dobra i zla, lásky i nenávisti, štěstí i neštěstí. Pestrý kolotoč barev, dech beroucí taneční scény, velkolepé filmové projekce, ale také pantomima a černé divadlo. To vše v dokonalém synchronu a perfektní souhře. Představení Kouzelný cirkus režisérů Evalda Šorma, Jana Švankmajera a Jiřího Srnce mělo v Laterně magice premiéru v roce 1977. Hraje se dodnes a blíží se k 6000. repríze. |
| celý článek >> |
| Hudba povznáší. Skutečně! |
| Irena Jirků
|
Když se řekne Bohuslav Matoušek, většina lidí znalých klasické muziky reaguje okamžitě: „... a Bohuslav Martinů!“ Na letošním Pražském jaru to bude právě tak. V pátek 15. května ve Smetanově síni Obecního domu se ti dva zase potkají. Určitě to nebude naposledy.
|
| celý článek >> |
| Zpívám s radostí |
| Eva Pivodová
|
| Narodila se v Orlové na severní Moravě, zpěvu se nejprve věnovala na Ostravské konzervatoři, vysokoškolská studia pak dokončovala v Basileji. Ve Švýcarsku žije dodnes. Její repertoár je velmi rozsáhlý – sahá od renesance až po dvacáté století, snad jen soudobou hudbu příliš nemusí. Nedávno se stala matkou. |
| celý článek >> |
| Krásnou Moravou do pravěku |
| Pavel Kočička
|
Moravská krajina skýtá nejen úžasná panoramata, ale také početné historické památky, především na jihu v údolí řek Moravy a Dyje. Některé z nich jsou docela nenápadné, a tak si jich možná na první pohled ani nevšimnete...
|
| celý článek >> |
| Hudba nemocných tkání |
| František Houdek
|
Ještě před čtvrt tisíciletím (a jak stará je medicína!) lékař vyšetřoval sice všemi pěti smysly, leč toliko pasivně. Akci do vyšetřování poprvé vnesl hlavní hrdina této vzpomínky.
Hrudník jako sud
Leopold Auenbrugger se narodil roku 1722 ve Štýrském Hradci, kde měl jeho otec hospodu. Příroda ho obdařila velmi jemným sluchem, navíc hudebním, takže po patřičném vzdělání dobře věděl, co je to rezonance či výška, plnost, barva a čistota tónu.
|
| celý článek >> |
| Ničitel knih a map |
| Pavel Kočička
|
Pokus o nepolitický rozhovor s politikem, novinářem, cestovatelem a senátorem Jaromírem Štětinou stejně neustále sklouzával k politice. Jak jinak, když dotazovaný zažil na vlastní oči i kůži dvacet válečných konfliktů.
|
| celý článek >> |
| Invazivní a intervenční kardiologie v roce 2009 |
| Prof. MUDr. Michael Aschermann DrSc.
|
Počátky invazivní a intervenční kardiologie jsou napínavým příběhem lidského úsilí a snahy o pokrok – nejprve v diagnostice a o desítky let později také v léčbě kardiovaskulárních onemocnění.
|
| celý článek >> |
| Pacientkou pod vulkánem |
| Libuše Koubská
|
| Šlo to ráz naráz. Zakopla jsem a skácela se k zemi. Nestalo se to ani na strmé cestičce lávovým polem, ani na kamenech u osamělého jezera Tagua Tagua blízko argentinských hranic, ani na kluzkých schůdkách trajektu mířícího k souostroví Chiloé, jehož hlavní ostrov Isla Grande je druhým největším ostrovem Jižní Ameriky. Tohle všechno jsem absolvovala v předchozích dnech, ale pak jsem úplně banálně upadla na chodníku. V úhledném malém jihochilském městě Puerto Varas v pátek třináctého. Vyšla z toho fractura transversade codo (olecranon) derecho. Příčná zlomenina pravého lokte, jak jsem se dovtípila, částečně podle příslušné bolesti a částečně ze své chabé španělštiny. |
| celý článek >> |
| Slzy na poště |
| František Houdek
|
aneb Z mých malých Amerik
Chodit na poštu v pozdním odpoledni je zajisté šílenství, ale já měl v práci zrovinka prostoj a chtěl jsem mít složenky konečně z krku. Ta „moje“, jakkoli poměrně blízko centra Prahy, je taková poštička venkovského typu: tři přepážky, jedna permanentně zavřená.
|
| celý článek >> |
| Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.: Šanci má dnes každý, koho postihne infarkt |
| Eva Pivodová
|
Onemocnění srdce ho přitahovala už od mládí. Kardiologii se věnuje více než třicet let. Na III. interní kliniku Fakulty všeobecného lékařství v Praze přišel v roce 1972 – přesně v den, kdy se zde otvírala jedna z prvních koronárních jednotek v tehdejším Československu. Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc. dnes působí na II. interní klinice 1. LF a VFN a patří k špičkovým odborníkům svého oboru u nás.
|
| celý článek >> |
| Dnešní úspěchy kardiologie? Výsledek dlouhého vývoje |
| Pavel Kočička
|
Za posledních dvacet let prošla kardiologie prudkými změnami. Rozvoj zobrazovací techniky, nové léčebné postupy a léky, to vše dnes pomáhá zachraňovat nemocná srdce. Nástup katetrizačních technik znamenal snížení úmrtnosti pacientů i kratší hospitalizace.
Srdce se mu zastavilo, říkávaly naše babičky. My mluvíme o infarktu – a co je hlavní, už na něj neumíráme. Alespoň ne tak často. Moderní medicína dokáže zachránit život mnoha pacientům, kteří by kdysi na kardiovaskulární choroby zemřeli. |
| celý článek >> |
| Kůže je zrcadlem našeho zdraví |
| MUDr. Jana Hercogová CSc.
|
| Česká dermatovenerologie prošla během posledních dvou desetiletí zásadními proměnami. O jejich zhodnocení jsme požádali prof. MUDr. Janu Hercogovou, CSc., přednostku Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK a FN Na Bulovce. Ta je také prezidentkou letošního X. Světového kongresu dermatologie, jenž se koná ve dnech 20.–24. května v Praze. |
| celý článek >> |
| Akné, lupénka či vrásky... Medicína postoupila! |
| MUDr. Jana Hercogová CSc.
|
Dermatovenerologie se zabývá kožními a pohlavními chorobami. Stejně jako další lékařské oblasti zaznamenala v posledních dvaceti letech velké změny. Nad vývojem svého oboru se zamýšlí prof. MUDr. Jana Hercogová, CSc., přední česká dermatoložka.
|
| celý článek >> |
| Veřejný nepřítel číslo 1: roztoč |
| Pavel Kočička
|
Ráno vynést peřiny na sluníčko, potom je natřepat a odpoledne vrátit do postele. I když to naše babičky možná netušily, používaly to nejlepší protiroztočové opatření. To je platné i v dnešní době.
|
| celý článek >> |
| Leica Gallery Prague |
| Josef Chuchma
|
| Ačkoli umělecká fotografie je mezi výtvarnými disciplínami divácky možná tím vůbec nejatraktivnějším oborem, Praha nemá instituci, která by tomu rozsahem a veřejnou podporou odpovídala. A nebýt aktivit několika nadšených jedinců, neměla by ani menší galerie specializované na prezentaci fotografické tvorby. Jedním z těch lidí, kteří situaci zachraňují, je Jana Bömerová. |
| celý článek >> |
| Máj |
| Lukáš Novosad
|
„A vlasti? – ach, své vlasti nikdy on nezajde!“
Uvedené motto je poslední verš básně Pomněnka na hrobě Karla Hynka Máchy, jíž se 17. listopadu 1836 s básníkem loučil jiný spisovatel, známý dnes bohužel pouze svými konfidentskými hříchy, třebaže jeho literární dílo je v české moderní literatuře plnohodnotným skvostem – Karel Sabina. |
| celý článek >> |
| Tohle byla zeď |
| Günter Bartoš
|
| Německý dramatik Freytag kdysi napsal, že široké berlínské ulice jsou jako kabát, který je člověku příliš velký. O Bernauer Strasse, ležící jen tři stanice U-Bahnem z východního centra města na Alexandrově náměstí, to platí dvojnásob. Celá jedna strana ulice, kostel a blok domů v délce několika set metrů, zmizely v šedesátých letech. Proto působí i na berlínské poměry neobyčejně prostorně a otevřeně. Na vybourané ploše vyrostla berlínská zeď, která město rozdělila na dlouhých 28 let. Dnes přicházejí do zmrzačené Bernauer Strasse turisté, aby se podívali na dvě stě metrů betonu, které ze zdi ještě zbyly. |
| celý článek >> |
| Dvojhlas: Lenka Procházková, Aleš Pejchal (65/2009) |
| Lenka Procházková Aleš Pejchal
|
Smysl násilí v dějinách
Lenka Procházková
V dobách kmenových společenství souviselo násilí s kodexem cti a msty, který lidi vychovával, aby se prosazovali silou a získávali autoritu. První války neměly ekonomický cíl, představovaly boj o prestiž. Člověk ještě neměl vlastní zájmy, byl pevně vklíněn do své skupiny a sdílel její kruté praktiky jako přirozené. Individuální svědomí, jak je vnímáme dnes, neexistovalo.
|
| celý článek >> |
| Národní park Schiermonnikoog |
| Jan Andreska
|
Rájem ornitologů a vůbec všech zoologů lze nazvat ostrov Schiermonnikoog. Pro ostatní nabízí projížďky na kole nebo přechod moře suchou, i když zablácenou nohou.
|
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|
