Když slavní architekti Dientzenhofferové stavěli na Broumovsku z pověření benediktinů soubor vesnických kostelů, nemohli vědět, že jednou bude hudba bojovat za tyto unikátní stavby. Záchrana dědictví po předcích – tato myšlenka opět prolíná celým 11. ročníkem festivalu Za poklady Broumovska.

Chirurgem či ortopedem Pavel Jindra nikdy být nechtěl. Už na medicíně si přál dělat obor, který spojuje kliniku s laboratoří. Rozhodnutí nastoupit na plzeňské hematologicko-onkologické oddělení a pracovat na vytvoření registru dárců kostní dřeně považuje za jedno z nejlepších ve svém životě.

Když Richard Bobůrka pracoval před lety v reklamní agentuře a prohlížel tisíce ilustrací od mnoha talentovaných lidí, zdálo se mu najednou zoufalé a marné zobrazovat reálný svět. Rozhodl se tedy sám pro „čistší malbu.“  

Ukážeme-li historii v její staletí trvající kontinuitě, ale s nadhledem, může to přinést změny vnímání a posílit naší regionální identitu. Pochopíme, že tudy procházely dějiny opakovaně a že je také mnoho silných okamžiků, o kterých je dobré přemýšlet.
Tak vysvětluje Jan Školník důvody, proč se rozhodl oslovit Radovana Lipuse, Renatu Putzlacher, Šimona Cabana a herce s celé republiky a financovat vznik divadelní hry o minulosti i současnosti Broumovska. HRA-NIC-e se hraje v tzv. Dřevníku v broumovské klášterní zahradě, stejnojmenná kniha byla za účasti tvůrců pokřtěna 1. srpna 2016 v klášterní kreslírně.

Mezinárodní tým vedený vědci z University of Witwatersrand v Jihoafrické republice oznámil, že nalezl dosud nejstarší známky rakoviny v kostech lidské fosílie. Tento objev vyvrací teorie, že tato nemoc je výhradně důsledkem moderního způsobu života a vlivu nezdravého životního prostředí. 

Vědci z Drexel University ve Filadelfii, vedeni profesorem Min Jun Kinem, uspěli v úkolu, na který by byli pyšní scifi fanoušci. Za použití rotačniho magnetického pole ukázali, jak mohou řetězy magnetických robotů spojit a dosáhnout překvapující rychlosti při plavbě v mikrofluidním prostředí. Jejich poznatky jsou dalším krokem na cestě za roboty, kteří budou aplikovat léčbu a operovat uvnitř lidského těla.

Přestože nepořádek je obvykle nepříjemný, většinou nepůsobí zdravotní problémy – pokud ovšem nejste stárnoucí neuron. Když mozkové buňky stárnou, některé proteiny v nich a na jejich povrchu se zdeformují, přetvoří se do jiných, nevhodných forem, a jejich pozitivní funkce se s tím ztrácí. Přitom se ale dál shromažďují, vytvářejí shluky a pokud tento “nepořádek“ nikdo neuklidí, postupně zachvátí buňku a ovládne její schopnost kontrolovat systémy. A právě tehdy se spustí jedna z nevyléčitelných mozkových poruch jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba.

Virus Zika se stal velmi často skloňovaným slovním spojením. Způsobuje mikrocefalii, defekt, při kterém se dítě narodí s abnormálně malou hlavou a s tím spojenou deformací mozku. Navíc je nyní spojován i se syndromem Guillain-Barré, neurologickou poruchou, která se projevuje paralýzou a může končit smrtí. Přesto bylo stále záhadou, jak se rychle se šířící virus v infikovaných buňkách replikuje. Až nyní přišel mezinárodní tým vedený vědci z University Tianjin a University Nankai s odpovědí na tuto otázku. 

Experiment s bakterií Salmonella vede k objevu, který by mohl učinit rakovinové buňky přístupnější účinkům konvenční chemoterapie. Vědci z University of Massachusetts a tamní Medical School zjistili, že protein SipA pocházející ze Salmonelly redukuje rezistentní molekulu, jež se nachází v mnoha typech rakovinných buněk. Když se protein přichycený na nanočástice dostal až k tumoru, dokázal výrazně zvýšit jeho citlivost na léky, až se nádory zmenšily.

Letní kino v kolejišti, divadlo, koncertní sál, kavárna, galerie – prázdné haly Nákladového nádraží Žižkov se i letos od června do srpna plní lidmi a zábavou. Tím se  zároveň otevírá možnost nového a trvalého funkčního využití tohoto zajímavého, ale chátrajícího prostoru. Podaří se?  

Umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles přirovnává svou práci k vědeckým experimentům. A těší se na další spolupráci s českými umělci a pražským festivalem Letní slavnosti staré hudby.

Když instinktivně natáhnete ruku, abyste zachytili horkou padající palačinku ze sporáku, máte pořád možnost na poslední chvíli ucuknout a předejít tak popálení. To proto, že váš mozek je schopen narušit řetězec automatických příkazů. Nové vědecké poznatky naznačují, že téhož je mozek schopen v procesu konsolidace paměti – dokáže zastavit ukládání potenciálně bolestivých vzpomínek.

Lucas Cranach, významný občan Wittenberku a přítel Martina Luthera, který přestože byl protestantem, tvořil často i pro bohaté katolíky, se vrací do Prahy. Výstava Národní galerie ve Šternberském paláci představuje nejcennější z jeho obrazů a zároveň prezentuje poznatky, které o jeho práci nashromáždili specialisté z Cranach Digital Archive Düsseldorf.

Tak jako je dnes Loreta jednou z nejvýznamnějších dominant Prahy, jsou Dientzenhofferové stále nejvýznamnější architekti v Českých zemích. Jak by Loreta vypadala, kdyby si s nimi nikdy nesetkala? O tom vypráví hlavní výstava v areálu známého kostela.
 

Své první nahrávky natočil v roce 1966, první kapelu Band of Joy založil hned rok poté. Proslavil se jedinečným stylem, ve kterém se odráží vášeň pro blues, africkou hudbu, psychedelický rock i moderní elektroniku. Jeho rock and roll je nezapomenutelný – a stejně tak i on sám. Zpěvák Robert Plant vystoupil 27. 7. 2016 v plzeňském amfiteátru Lochotín a  zase zářil. Tentokrát v doprovodu Sensational Space Shifters.

Výstava Varšava z  LOTu ptaka představuje ojedinělý fotografický projekt Macieje Margase. Aby mohl během roku několikrát přeletět nad přísně kontrolovaným vzdušným prostorem polské metropole, musel získat řadu povolení snad od všech úřadů v zemi, ale podle něho bylo nejsložitější zajistit fotografické vybavení, které by umožnilo pořídit kvalitní noční snímky z výšky tří tisíce stop (914 metrů). Unikátní fotografie vystavuje pražské České centrum.

Nikola Márová, Alexandr Katsapov, Andrea Kramešová, Michal Štípa... Sólisté baletu Národního divadla se sejdou 20. srpna 2016 při ojedinělém představení Ej,lásko a Mariin sen v Litomyšli. Představení bude uvedeno u příležitosti výtvarného projektu Daniela Pešty „Záznamy noční hlavy” v tamní White Gallery.

Tentokrát nejde o happening nebo multimediální projekt, kterými se Kamila Ženatá zabývala posledních deset let. Její velkoformátová abstraktní plátna, jež se shlukují  v pražské Galerie Villa Pellé pod názvem Neviditelnost, odkazují ke skrytému světu vztahů a procesů, jež vytvářejí svět kolem nás.  Inspiraci  taoismem, kvantovou fyzikou a přírodou autorka nijak nepopírá.

Dobrou knihu není třeba zvlášť definovat, pozná se podle toho, že má co říct v každé době. Přesně to platí o textech, jež za druhé světové války psal ve vězení Dietrich Bonhoeffer. Dnes, zdá se, myšlenky tohoto německého myslitele, teologa a důsledného antifašisty, jehož Hitler neváhal ještě v dubnu roku 1945 poslat na smrt, nabývají však znovu až na děsivé na aktuálnosti.