reklama
SANQUIS PLUS - Pražský orloj |
|
| Podobizna Jana Táborského z Klokotské Hory. Kresba podle jeho (zřejmě vlastního) portrétu ze Zprávy o orloji z roku 1570. Jan Táborský, ač byl profesí spíše písmák a kaligraf, dokonale pochopil podstatu orloje a přispěl zásadně k jeho opravě a zdokonalení. Zanechal obšírnou zprávu o orloji, která je dodnes zdrojem poučení. |
|
|
|
|
| Podoba orloje na sklonku 18. století. Ilustrace je provedena podle leptu Caspara Plutha z roku 1793. V přízemí orloje jsou patrné řemeslnické krámky, které zde stály až do 1. poloviny 19. století. Pracovali v nich „rodšmidi“, tedy soustružníci kovových předmětů. Ve spodní části orloje je vidět osazené, ještě barokní kalendárium. Bylo nahrazeno novou deskou v roce 1866 s malbami J. Mánesa. V horní části jsou okénka pro apoštoly, ale nikoli v podobě, jak je známe dnes. Datace umístění apoštolů je dodnes záhadou. |
|
|
|
| Detailní pohled na astroláb dne
18. června v 11 hodin a 38 minut. Orloj
ovšem minuty exaktně nezobrazuje, jejich
přesná hodnota je na novějších
cifernících na radnici. Slunce je ve znamení
Blíženců a za tři dny vstoupí do znamení
Raka. Zlacená ručička ukazuje mezi
15 a 16 hodinu staročeského času.
Popis hlavních ukazatelů:
[1] Stupnice staročeského času s arabskými
číslicemi (tzv. čtyřiadvacetník);
[2] Půlená stupnice, tzv. německá s římskými
číslicemi (měří čas podle dnešních
zvyklostí); [3] Zodiak neboli zvířetník;
[4] Sluneční rafije a zároveň ukazatel
času; [5] Měsíční rafije, kulička ukazuje
i měsíční fáze; [6] Ukazatel hvězdného
času; [7] Soumraková kružnice. |
|
|
|
| Kresba rozebraného mechanismu měsíční koule. Jde o tzv. mysteriózní mechanismus, kdy není patrné, jakým způsobem se součástka pohybuje. Vtip tohoto ukazatele spočívá v tom, že jedna půlkoule je stříbrná a jedna černá. Jak se koule otáčí, simuluje fáze měsíce. Převod je ukryt uvnitř kuličky. |
|
|
|
| I v digitální
éře vzbuzuje
pražský orloj
úžas a potěšení
tisíců lidí. |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|