reklama
SANQUIS PLUS - Jezuitská univerzita v centru Prahy |
Roku 1534 založil španělský šlechtic Iñigo Lopez de Recalde řád zvaný Tovaryšstvo Ježíšovo (Sociates Iesu), známější jako řád jezuitský. Potvrzen byl bulou papeže Pavla III. v roce 1540. Lišil se od středověkých řeholí až vojenským způsobem organizace a velkým důrazem na školství a misijní činnost. Prvním generálem řádu se stal právě jeho zakladatel, který posléze přijal řádové jméno Ignác z Loyoly. Heslem řádu bylo Omnia ad maiorem Dei gloriam (Vše pro větší slávu Boží), do znaku umístili iniciály Kristova jména IHS s třemi hřeby pod prostředním písmenem. Roku 1555 dorazil do Prahy z Vídně jezuita Petr Canisius, aby zde s panovníkem Ferdinandem I. vyjednal podmínky pro příchod Tovaryšstva do zemí Koruny české. Toto jednání bylo úspěšné a příští rok obsadila malá skupina řádových bratří zchátralý objekt dominikánského kláštera nedaleko od staroměstského konce Karlova mostu. Tak začalo budování největšího církevního komplexu v Praze, které trvalo více jak 200 let. Vzhledem k tomu, že jezuitské stavby byly již od počátků označovány jako „insula nostra Clementina“ (klementinský ostrov či budova), získal areál brzy název Klementinum, jež si podržel dodnes.
|
|
|
|
|
| Klementinum: denně jej míjejí stovky Pražanů a turistů, jeho historii zná však málokdo |
|
|
| Křižovnická chodba:
dlouhá 84 m, široká 4,2 m, vysoká 5,9 m |
|
| Interiér astronomické věže |
|
|
| Sluneční hodiny |
|
|
|
| Podoba areálu z roku 1750. Ilustrace vznikla dle dobové kresby F. B. Wernera. |
|
|
| Pohled na portikus
u Vlašské kaple,
v pozadí ční věž kostela
sv. Salvátora. Jedno
z nejkrásnějších zákoutí
barokní Prahy je dnes
silně znehodnoceno
„turistickým průmyslem“.
V portiku jsou
osazeny nádherné
barokní iluzivní mříže. |
|
| Věž Klementina dosahuje výšky 52 metrů,
na vrcholu se nachází socha Atlanta nesoucí
zeměkouli se symbolem Božího oka |
|
|
Text a kresby: Ondřej Šefců / foto Martin Frouz, National Geographic Česko, Ivan Král, © Národní knihovna ČR
|
|
|
|
|