|
reklama
| Imunologie jako interdisciplinární obor |
|
Prof. MUDr. Ivan Šterzl CSc.
prof. MUDr. Terezie Fučíková DrSc. |
| SANQUIS č.58/2008, str. 74 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Světová imunologie zaznamenala v minulém století obrovský vývoj, do něhož zasáhli významně i lékaři v regionu Čech a Slovenska. Po 2. světové válce došlo k rozvoji mikrobiologie včetně studia imunitních mechanismů. Kolébkou tohoto poznání je Ústav lékařské mikrobiologie a imunologie 1. LF UK pod vedením profesora Patočky. Jeho charizma a zanícení přitáhly obrovský potenciál mladých vědců, kteří se prosadili na evropské i světové úrovni (Málek, Blaškovič, John, Šterzl, Městecký a další).
|
|
S postupným vznikem nového oboru imunologie vznikla i potřeba uplatnit množství poznatků v klinice. Koncepce oboru s léčebně preventivním zaměřením, klinické imunologie, byla nejprve realizována na 1. LF UK. První zkušenosti prokázaly, že je nezbytná interdisciplinární spolupráce. Zakladatelem této skupiny na 1. LF byla profesorka Fučíková, která svými poznatky z patologie, hepatologie a imunologie dokázala sjednotit nejrůznější pohledy – a to formou spolupráce a pak vybudováním samostatných jednotek klinické imunologie v oborech jako endokrinologie, neurologie, nefrologie, kožní lékařství aj. Ukázalo se též, že specifika přístupu klinické imunologie jsou odlišná v chirurgii oproti jiným konzervativním oborům.
Zájem o působení imunitního systému v etiopatogenezi řady onemocnění vzrůstá. V klinické imunologii se v současnosti řeší situace, které by se daly zařadit do tří kategorií: zánětlivé, metabolické a vzácné geneticky podmíněné (monogenové).
U všech těchto základních skupin chorob závisí úspěšnost léčby na rozpoznání a případném ovlivnění imunitních reakcí, které jsou s jejich projevy spojeny. Zatím však znalosti, které by dokázaly kauzálně ovlivnit jejich průběh, nejsou dostačující. Interpretační soustava zajišťující homeostázu je zakotvena centrálně i periferně trojicí imunitní – endokrinní – centrální nervový systém. Imunitní systém v této soustavě hraje nepochybně dominující, nikoli však rozhodující úlohu.
|
|
|
Původní globální zaměření klinické imunologie vedlo k nutnosti atomizace, takže v současné době existují specializovaná pracoviště, zaměřená na vědecky i léčebně preventivně využitelné poznatky ve specializaci neuroimunologie, nefroimunologie, imunoendokrinologie, imunoonkologie, neuroimunopsychiatrie, i když pro to zatím nejsou vytvořeny legislativní podmínky. Ale toto nasměrování a konkrétní uskutečňování imunologie je známkou vývoje a integrační role klinické imunologie.
V současné době se i akademická pracoviště, která byla původně zaměřena výlučně na základní výzkum, zapojují v aplikovaném výzkumu podporujícím rozvoj klinické imunologie. Spolupráce teoretických a klinických pracovníků znovu naznačila důležitý směr pro pochopení řady onemocnění, to je studium vztahů mezi mikroorganismy a makroorganismem. Mikrobiologie se stává nezbytnou součástí výzkumu zaměřeného na poznání vzájemných interakcí, podněcujících imunitní systém. Spirálový vývoj ve vědě a medicíně vrací náš ústav do vyšší etáže spirály vývoje poznávání a uplatňování infekčních agens jako možných příčin řady klinických imunopatologických stavů.
|
|
Kresba: Michelangelo Buonarroti
|
|
|
|
obsah čísla 58 |
 |
ročník 2008 |
|
témata |
|
|
