Ve věkové skupině do 45 let však zaujímají bezkonkurenčně první místo. Úrazy vznikají z neopatrnosti, nešťastnou náhodou či něčí bezohledností. Setkáváme se s úrazy dopravními, pracovními, kriminálními, s úrazy v domácnosti či při sportování, jejich příčinou bývá i pokus o sebevraždu.
Přestože počet úrazů pracovních, sportovních či kriminálních je vysoký, hlavní příčinou smrtelných i těžkých poranění v České republice jsou bezesporu dopravní nehody. Jak dokládají statistické údaje Policie ČR, jejich počet v posledních deseti letech neustále vzrůstá, a počet osob, které při dopravních nehodách zahynou nebo jsou těžce poraněny, je značný (viz grafy 1a, b, c).
V roce 2001 zahynulo na našich silnicích 1219 osob (zemřelí v den dopravní nehody) a 5493 dalších bylo těžce poraněno. Za těmito čísly se skrývají tragédie většinou mladých lidí a jejich rodin, které osudná nehoda poznamenala na celý život. Přitom je třeba si uvědomit, že díky kvalitní přednemocniční péči se podaří zachránit a dopravit do nemocnic větší počet těžce poraněných pacientů, než tomu bylo v minulosti. Tito poranění pak podstoupí řadu složitých chirurgických zákroků a je jim po dlouhé měsíce věnována intenzivní lékařská péče, dále je čekají dlouhé týdny rehabilitace. Přesto mnohým zůstanou po úrazu trvalé následky a často invalidita.
Ze srovnání s dalšími zeměmi Česká republika v případě dopravních nehod nevychází nejlépe. Při přepočtu na 100 tisíc obyvatel udává mezinárodní databáze IRTAD (International Road Traffic Accident Database) úmrtnost v ČR při dopravních nehodách 14,1 zatímco Švédsko či Velká Británie dosáhly ve stejném roce (1999) méně než polovičních hodnot. Dokonce Maďarsko, které mělo počátkem 90. let v oblasti dopravních nehod daleko horší výsledky než ČR, dosáhlo díky rázným opatřením v této oblasti značného zlepšení a jeho trendy dopravní úrazovosti jsou klesající (viz tab.). Nejlepší výsledky v úsilí o snižování úrazovosti má Švédsko, kde se díky mnohaleté celostátní kampani dostaly tyto snahy do povědomí obyvatelstva a řada preventivních opatření nyní přináší své ovoce. Přesto Švédové neustali v boji proti úrazům a vyhlásili akci „Vision Zero“, snažící se o snížení počtu úrazů na minimum.
Úrazová nemocnice v Brně jako specializované traumatologické pracoviště přijímá ročně 150-200 pacientů s polytraumaty. V roce 2001 byla příčinou těchto těžkých úrazů ve více než 70 % dopravní nehoda, dále následovaly pracovní a kriminální úrazy a sebevražedné pokusy (viz graf 2). V této skupině bylo 77 % pacientů v produktivním věku
(21-60 let), pacientů ve věku 15-45 let bylo 68 % (viz graf 3). Úmrtnost při těchto velmi těžkých úrazech byla 12% (z toho více než polovina v den přijetí). Více než tři čtvrtiny polytraumatizovaných pacientů tvořili muži. Závažnost poranění lze ilustrovat hodnocením podle klasifikace ISS (Injury Severity Score) (viz graf 4).
Z uvedených údajů je zřejmé, že úrazy jsou hlavní příčinou smrti nebo celoživotního postižení převážně mladých lidí a představují tak vážné ohrožení celé společnosti. Boj proti nim lze stručně shrnout do dvou oblastí - prevence a minimalizace následků.
Prevence představuje celou škálu opatření zabraňujících nehodám. Pokud jde o dopravní nehody, mohou napomoci promyšlená zákonná opatření zajišťující zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Na prevenci úrazů by se měly podílet úřady, vládní i dobrovolné organizace, vzdělávací pracoviště a další. Zde jsou ještě hodně dlužny zdravotní i komerční pojišťovny, jejich aktivity mohou mít podle zkušeností ze zahraniční velmi kladný dopad. Velmi důležitou úlohu mají také sdělovací prostředky, protože vytvářejí obecné povědomí a mají značný vliv na morální úroveň společnosti. Vůči bezohledným řidičům nepomohou pouze represivní opatření, ale podstatný je také obecný pohled společnosti, která v nich nevidí hrdiny, nýbrž odsoudí je jako nebezpečné hazardéry.
Minimalizace následků je úkolem zdravotnictví a sociální sféry. Kvalitně poskytnutá přednemocniční péče na místě nehody a rychlý transport do nemocnice jsou prvním předpokladem pro záchranu těžce poraněného. Dalším zásadním předpokladem pro jeho další prognózu je, aby byl převezen do nemocnice, která mu poskytne definitivní péči odpovídající závažnosti a typu jeho poranění. Ne vždy je právě nejbližší nemocnice dostatečně vybavená přístrojově i personálem, který má každodenní zkušenosti s ošetřením těžkých úrazů. Ve vyspělých zemích Evropy se při ošetření úrazových pacientů osvědčila traumatologická centra, kde je soustředěn zkušený personál i odpovídající vybavení. Pacienta ošetřuje multidisciplinární tým lékařů, takže i v případě mnohočetného poranění a polytraumatu je mu poskytnuta okamžitá a specializovaná péče. Česká společnost pro úrazovou chirurgii prosazovala zavedení úrazových center v České republice několik let. V loňském roce se díky pochopení ministerstva zdravotnictví podařilo tuto myšlenku uvést do života. Síť traumatologických center pokrývající naše území v podstatě pracuje, bylo však třeba sjednotit a doplnit jejich vybavení a stanovit závazná pravidla jejich činnosti. Aby centra získala akreditaci, musí splňovat základní podmínky na materiální a personální vybavení a musí být schopna postavit po 24 hodin denně zkušený tým lékařů a dalšího zdravotnického personálu, který je v pohotovosti pro ošetření těžkých úrazů. Traumatologická centra zajistí ve svém regionu příjem těžkých úrazů, takže by se již neměly vyskytnout problémy s umístěním těchto pacientů a zbytečné sekundární převozy. V případě krizových situací s velkým počtem poraněných by tato centra měla zajistit hladký chod při jejich hromadném příjmu. Traumatologická centra jsou rozmístěna v podstatě v souladu s územními středisky Záchranné služby a ve spolupráci s nimi by měla zajistit, že těžce poraněným bude v České republice poskytována odborná lékařská péče na kvalitní evropské úrovni.

Úrazová nemocnice, Brno