Strom shazuje shnilá jablka Pohyb bolí, vzduch je studený, jídlo je hořké Hořké stáří Co se všechno musí zastavit, než se zastaví srdce? Co všechno se musí zaškrtit, než se ztratí dech? Kam musí dojít světlo, než vyhasne mozek? Zeptej se stáří hořkého stáří Černý kos Kdo si to s námi hraje? Kdo nás to učí veršíky, hru na lásku, poznání Kdo nás to učí žít a umřít? Kdo vede to genové účetnictví? O bolesti, té i té, se nesluší psát Není to tedy báseň, jen poznámky Vzpomínky Můj kamarád, když vzpomíná na svého otce, připomíná, jak nosil stočený lístek na tramvaj zastrčený pod snubním prstýnkem I můj otec si takhle schovával lístek na elektriku Prstýnek byl ale pečetní se zlatými písmeny FC Rýma V starých pražských tramvajích se netopilo Na otevřené plošině stál průvodčí a lístky podával do uzavřených částí vagonu mosazným zašupovacím otvorem ve dveřích Měl pletené rukavice s ustřiženými prsty Prsty měl červené mrazem Park Několik žlutomodrých koňader zavířilo v zasněžených větvích Socha, která stála tichu modelem, stiskla pískovcová kolena Mrazy Ještě ty sýkorky Nejdou mi z očí Čínský štětec jim čechrá peříčka ledový potok polyká vodu O prázdninách V hustých keřích na břehu potoka jsme zkoušeli kouřit olšové listí Kouř štípal Někdo přešel kolem - strnuli jsme strachy jak štika, kterou ve vodě přejel pruh slunce Králíček Jednou jsem vypustil do trávy nemocného králíka Jeho dny byly sečteny, ale on s ochrnutými běhy a průjmem se snažil stále žrát Až do konce Stejné je to s mým psaním
|