Umožnit zřízení babyboxu bylo do značné míry odvážným činem MUDr. Petra Píchy, primáře kliniky. V té době bylo totiž Ministerstvo zdravotnictví ČR jednoznačně proti. Po dvou a půl roce děkuju ministryni Miladě Emmerové za její negativní stanovisko. Vzbudilo velký zájem sdělovacích prostředků a zajistilo bedýnkám na odložené děti velkou publicitu. Děkuju i jejímu mluvčímu MUDr. Františku Schneibergovi, jenž zajišťuje svým nesmlouvavým odporem babyboxům publicitu dodnes.
Druhý babybox byl otevřen 3. listopadu téhož roku na nemocnici Milosrdných bratří v Brně a jeho protagonisty jsou ředitel nemocnice MUDr. Daniel Rychnovský a MUDr. Ludmila Brázdová, primářka neonatologie. Protagonistou třetího babyboxu na Fakultní nemocnici v Olomouci je primář neonatologie MUDr. Lumír Kantor, pod čtvrtý babybox v nemocnici v Kadani se podepsali primář gynekologicko-porodnického oddělení MUDr. Aleš Padrta a ředitel nemocnice MUDr. Josef Mašek. Otevřeli jsme jej v den druhého babyboxového výročí - 1. června 2007. Ve chvíli, kdy píšu tuto zprávu, snad už nic nezabrání otevření pátého, mikulášského babyboxu na Nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, šestého, vánočního, v pelhřimovské nemocnici, sedmého v orlickoústecké nemocnici, osmého v nemocnici v Sokolově, devátého v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav... Plán..? Jedenadvacet babyboxů po celé republice! Tedy doživotní úkol...
Jistě se ptáte, kolik těch dětí vlastně babyboxy zachránily. Odpovídám: pomohly zachránit deset dětí. Všimněte si formulace „pomohly zachránit“. Nemyslím si totiž, že babyboxy jsou všemocné a všezachraňující. Jsou jen jedním kamínkem v mozaice možností, jak naložit s nechtěným děťátkem. „Kamínek v mozaice možností“ v dialogu o babyboxech použila JUDr. Monika Vacková, místopředsedkyně Městského soudu v Praze. Pozitivní postoj pražských soudců a právníků od prvopočátků diskuze s odpůrci babyboxů projektu velmi pomohl. Na straně protagonistů od počátku stojí JUDr. Jan Sváček, předseda Městského soudu v Praze, a jeho kolegové z různých pražských obvodních soudů - JUDr. Libor Vávra, JUDr. Jana Červinková, JUDr. Hana Nová, JUDr. Jiří Stareček, soudce Vrchního soudu v Praze, JUDr. Martina Kasíková, předsedkyně Okresního soudu Praha, východ, a mnozí jiní, z nichž nutno jmenovat především ředitele Ústavu státu a práva České akademie věd doc. JUDr. Jaroslava Zachariáše, CSc., děkana Právnické fakulty Západočeské univerzity. Do dějin babyboxů u nás se zapsal závazným posudkem, v němž ústav potvrzuje, že zřízení babyboxů není proti českému ani mezinárodnímu právu a odložení dítěte do babyboxu není trestným činem.
MUDr. František Schneiberg (sociální pediatr) dal svůj poslední podnět proti babyboxům Vládnímu výboru pro práva dítěte. Zdraví dítěte umístěného do babyboxu je prý ohroženo elektrickým proudem, barvou použitou na povrchovou úpravu a samotné zřízení je proti Úmluvě o právech dítěte.
Zúčastnil jsem se jako host zasedání vládního výboru 7. září 2007 a předkládám čtenářům citaci části zápisu:

Jednání bylo vyvoláno podnětem sociální pediatrie o zdravotním ohrožení dítěte při umístění do babyboxů a názory některých právníků o nedostatečném právním ukotvení jejich provozu. Pan Zikl z Hygienické služby informoval přítomné o hygienických a zdravotních rizicích babyboxů. Uvedl, že každé takové zařízení musí být posouzeno revizním technikem podle technických norem, a konstatoval, že babyboxy nejsou zdravotním nebezpečím pro děti. Pan Hess prezentoval stanovisko České obchodní inspekce, která babyboxy prošetřovala z hlediska bezpečnosti v roce 2005 a neshledala žádné pochybení. Dále předložil stanovisko Ústavu státu a práva, které konstatuje, že provozování babyboxů je v souladu s právním řádem ČR. Paní Baudyšová konstatovala, že pochybnosti Výboru ve svém důsledku znevažují práci pana Hesse. Paní Vodičková doplnila, že jedna minuta není výkon sociálně-
-právní ochrany dětí a že stanovisko Ústavu státu a práva jasně dokládá, že existence babyboxů není v rozporu s právním řádem ČR. Paní Plšková zmínila právo dítěte znát svůj biologický původ. Zástupci MPSV však uvedli, že právní problémy ve vztahu k babyboxům existují, a doplnili, že ochrana dítěte je v tomto případě vedle zákona o rodině a zákona o sociálně-právní ochraně dětí ošetřena metodickým pokynem vydaným MPSV, nicméně existence babyboxů není právně ošetřena. Paní Truellová (MZ) navrhla upravit babyboxy v zákoně, jako je tomu na Slovensku (upravit, co je a co není výkon sociálně-právní ochrany dětí). A zdůraznila, že matkám je potřeba poskytnout sociální a jinou pomoc a zajistit jejich informovanost v případě, že se rozhodnou odložit dítě do babyboxu. Pan Hess dodal, že matky, které odložily dítě do babyboxů, se většinou bály kontaktu s úřadem.

Závěry:
Výbor konstatoval, že na základě poskytnutých informací nebylo prokázáno ohrožení zdraví dětí při odložení do babyboxu. Dále konstatoval, že provoz babyboxů není v rozporu s Úmluvou o právech dítěte.
Výbor doporučil MZ zvážit při vypracování věcného záměru zákona o kojeneckých ústavech a dětských centrech zakotvení existence babyboxů a postup lékařů.

Letos jsou tomu čtyři roky, co jsem začal jednat o otevření prvního babyboxu na Gynekologicko-porodnické klinice v Apolinářské ulici v Praze. Prvním příznivcem projektu z lékařů kliniky se stal tehdejší přednosta prof. MUDr. Jaroslav Živný, DrSc. Přidal se i jeho nástupce prof. MUDr. Alois Martan, DrSc., šéf porodnice prof. MUDr. Zdeněk Hájek, DrSc., primář neonatologie doc. MUDr. Richard Plavka, CSc., jeho zástupce MUDr. Karel Liška a mnozí další. Svým kladným postojem se o zřízení babyboxu v Apolinářské mnohokrát snažil děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc. Všeobecná fakultní nemocnice, jejímž tehdejším ředitelem byl MUDr. Pavel Horák, se v červnu 2004 v dopise adresovaném dalšímu významnému protagonistovi projektu babyboxů Rudolfu Blažkovi, náměstku primátora Prahy, vyjádřila:

Pan ředitel i celé vedení VFN tuto aktivitu velmi vítá, je chvályhodná, snahu o její realizaci bude podporovat a je ochotna v rámci svých možností poskytnout i součinnost. Je však třeba nejprve dořešit celou řadu otevřených právních problémů dané věci, vč. možná nezbytných legislativních úprav, na které upozorňuje informace našeho legislativně právního odboru.

Zemská porodnice U Apolináře a Dětský areál Karlov mají tradici v oblasti odložených dětí. Jistě se teď ptáte, proč v Apolinářské po takřka čtyřech letech jednání není babybox instalován. Sešel jsem se v té věci několikrát s ředitelem Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Janem Břízou, napsal jsem mu seriál emailů a s jeho podřízenými probral detaily při sepisování smlouvy mezi VFN a Občanským sdružením Babybox pro odložené děti - Statim, jež jako předseda zastupuju. V návrhu smlouvy se řeší, kolik bude platit Občanské sdružení Babybox za pronájem místa VFN, jakož i DPH z této částky. Smlouva zavazuje OS Babybox k úhradě spotřebované elektrické energie. Pro vaši představu, milí čtenáři, jedná se maximálně o 1400 kW za rok.
Občanské sdružení ve smlouvě slibuje, že bude „na své náklady provádět dezinfekci a čištění schránky dle provozního řádu schránky určeného výrobcem. Dále je povinno provést úklid a dezinfekci schránky po každém jejím použití ze strany třetích osob.“
Platnost smlouvy je vázána na pravomocné stavební povolení. Aha, říkáte si, nedostali stavební povolení! Nikoli, stavební povolení bylo vystaveno. Myslíte si tedy, že nechci chodit s hadříkem provádět dezinfekci babyboxu. Naopak, byl jsem rozhodnut podepsat smlouvu jakéhokoli znění a suplovat práci, kterou u všech ostatních babyboxů vykonává zdravotnický personál. Nedivte se - po čtyřech letech jednání. Proč není smlouva podepsána a babybox v Apolinářské není zřízen, to ví opravdu jen MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel VFN v Praze.

Ludvík Hess,
předseda OS Babybox
pro odložené děti
- Statim