Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři, v nadcházejícím ročníku 2005 zahajuje časopis Sanquis spolupráci s Českou lékařskou akademií (ČLA). Za krátkou dobu své existence (od 13. února 2004) již ČLA stihla vydat několik tiskových prohlášení, připomínkovat některé významné zákonné normy se vztahem k lékařské vědě a vzdělávání, začlenit se do Evropské federace lékařských akademií, zahájit vlastní ediční činnost a iniciovat práci na formulování etických zásad vztahu lékařů a farmaceutického průmyslu. Díky laskavé nabídce časopisu Sanquis bude ČLA moci na jeho stránkách představovat své cíle a seznamovat čtenáře s plánem své činnosti a s programem jednotlivých akcí. ČLA chce prostřednictvím těchto stránek rozvíjet vědomí vzájemné sounáležitosti s lékařskou obcí, chce zpřístupňovat akademickou medicínu odborníkům v jiných oblastech a chce přispět k pracovní inspiraci a motivaci svých čtenářů, příznivců a podporovatelů. Prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc. Rozhovor s profesorem Cyrilem Höschlem, předsedou České lékařské akademie Kde, kdy a proč vlastně vznikla myšlenka České lékařské akademie (ČLA)? Potřeba ČLA vznikla již počátkem 90. let minulého století, kdy zaniklo kolegium lékařských věd tehdejší Akademie věd. Když vzdělávací instituce Academia Medica Pragensis založila v roce 2002 z podnětu předních představitelů naší medicíny Nadaci Academia Medica Pragensis, dala jí do statutu též Českou lékařskou akademii jako reprezentativní sbor těch, kteří se zasloužili o českou medicínu ať už ve výzkumu, ve výchově nových generací lékařů nebo mimořádným přínosem lékařské diagnostice a léčbě. Dalším důvodem založení ČLA v ČR byla absence autoritativního tělesa, které by mohlo být partnerem lékařským akademiím v Evropě i jinde ve světě. Jedním z úkolů - vedle odborných stanovisek ke společensky závažným otázkám lékařské vědy - je také styk s lékařskými akademiemi v zahraničí. ČLA je navíc místem, které poskytuje určitou společenskou satisfakci těm, kdož se o naši medicínu mimořádně zasloužili, i v době, kdy již nejsou v aktivních manažerských či pedagogických pozicích. Existuje ve veřejnosti poptávka po instituci typu ČLA? Komu instituce tohoto typu chybí nebo komu by měla chybět a proč? Lékařská věda není v očích veřejnosti reprezentována odpovídajícím způsobem. Medicínu na jedné straně zastupují v médiích známí jednotlivci, na druhé straně Lékařská komora, která je ovšem profesní organizací a plní zcela jiné funkce, ačkoli má také samozřejmě vědeckou radu. Tím dochází při zprostředkování výsledků lékařské vědy širší veřejnosti a v objasňování východisek a potřeb lékařského vzdělávání a vědy k významnému zkreslení, které je ke škodě rozvoje prakticky všech oborů medicíny. ČLA tedy chybí především medicíně jako takové, ale chybí i veřejnosti (a tudíž médiím) jako autoritativní subjekt při vytváření názorů a postojů k zásadním otázkám lékařského výzkumu, k vědě a k medicíně obecně. Jaké konkrétní aktivity měla ČLA naplánovány pro rok 2004 a které z nich již splnila? První rok činnosti byl rokem práce na stanovách a prováděcích předpisech. Byly rozděleny úkoly a agenda, vytvořily se zásady přijímání nových členů, byly navázány kontakty se zahraničními akademiemi a zmapována problémová oblast, kterou by ČLA měla pokrývat. Je záměrem ČLA konkurovat České lékařské komoře (ČLK)? Jaký je vztah mezi ČLA a ČLK? V žádném případě nejde a ani nemůže jít o konkurenci. ČLK je sdružením profesním, má povinné členství, řeší mnoho právních otázek a zodpovědností lékařského stavu a jeho kompetencí. ČLA je sdružením prestižním a reprezentativním, s velmi omezeným a předchozí vědeckou a pedagogickou aktivitou podmíněným členstvím. Řeší otázky koncepční v oblasti vědy a výzkumu, je jakýmsi převodníkem mezi tím, co se děje v lékařské vědě, a tím, co je možno aplikovat v praxi, co se učí na školách a co je prezentováno veřejnosti. Podle jakých standardů (paramettrů) jste vybírali zakládající členy - krystalizační jádro? Přípravná skupina ČLA - krystalizační jádro - vznikla na bázi členů poradního sboru Academia Medica Pragensis. Požadavkem bylo splnění alespoň dvou z kritérií: - vysoká citovanost ve vědě vztažená k situaci v oboru; - založení „školy“ nebo směru (příkladem může být Josef Charvát jako zakladatel endokrinologické školy, abych nejmenoval nikoho z žijících); - mimořádný přínos diagnostice anebo léčbě, protože to nemusí být vždy totéž co vědecký výzkum; - vynikající renomé v cizině, například členství v prestižních akademiích v zahraničí (doma bývá méně vděku než venku). K tomu přistupovala ochota dotyčného aktivně pracovat. Toto krystalizační jádro přijalo stanovy, jejichž součástí je procedura přijímání členů, jejich práva a povinnosti. V zásadě každý potenciální člen musí být navržen několika kolegy se zdůvodněním, které bude mít své oponenty (zpochybňovače) a výsledek bude předmětem tajné volby. Mohl byste uvést nějaké konkrétní příležitosti, při kterých ČLA repre-zentovala českou lékařskou veřejnost (1) doma, (2) v zahraničí? První, na kterou jsme byli již v samém začátku své činnosti vyzváni, byla konference Federace národních lékařských akademií EU 21.-23. května 2004 v Římě, které se zúčastnil pan profesor Richard Rokyta a kde bylo ČLA přislíbeno stát se členy této federace (13. listopadu 2004 v Bruselu). Další naší ctižádostí potom bude uspořádat jarní setkání Federace národních lékařských akademií EU v Praze. Máte už představu, za jaké výkony bude ČLA vyhlašovat ceny? Nepochybně to bude za nejlepší vědecké práce, zejména mladým výzkumníkům. Zřizovatelka ČLA, Nadace Academia Medica Pragensis, již v tomto směru zahájila určitou tradici a udělila stipendium mladým vědcům z Brna a z Hradce Králové, které jim umožnilo dostat se na prestižní pracoviště v USA a vycvičit se ve výzkumu Alzheimerovy demence či Parkinsonovy choroby. Navíc již byly uděleny ceny za nejlepší vědecké práce v oblasti výzkumu Alzheimerovy choroby, publikované v časopisech s mezinárodním dopadem. Jde totiž zejména o to, emancipovat českou vědu a vytvořit nejen podmínky pro pobyt našich talentů v cizině, ale také napomoci vytvořit zde prostředí, které by lékařskému výzkumu a vzdělání „nabízelo stůl k hostině připravený“. Dnes existuje Academia Medica Pragensis jako společnost s ručením omezeným, Nadace Academia Medica Pragensis a teď vzniká ČLA jako o.s.? Proč tak komplikovaný systém? Neztrácí se transparentnost? Tento věnec institucí má svou jasnou logiku i transparenci a je zcela záměrný: Academia Medica Pragensis, s s. r. o., je výkonnou, na státní podpoře nezávislou vzdělávací organizací, která má na starosti servisní činnost, organizaci akcí, vydavatelskou činnost, konzultační činnost, přípravu materiálů, prezentací a výukových pomůcek, pronájmy sálů, péči o posluchače a klienty, styk s Lékařskou komorou při udělování kreditů celoživotního vzdělávání zdravotníků, a je prakticky pro celou oblast medicíny k tomuto akreditována. Všechny informace o ní jsou na www.amepra.cz. Nadace Academia Medica Pragensis je neziskovou organizací, která má na starosti získávat podporu pro lékařské vzdělávání a vědu a dbát na to, aby získané prostředky plnily výhradně účel, kterému jsou určeny. O aktivity Nadace se starají bezplatně nadšenci a dobrovolníci, kterým jsou její cíle blízké. Členové ČLA nejenže z ní nebudou a nemohou ve smyslu hmotného prospěchu nic mít, ale naopak do ní budou své peníze vkládat. Nadace je přísně vnitřně i zevně auditovaná a podléhá velmi striktním pravidlům, jako dnes ostatně každá „velká“ nadace. Informace o ní lze najít jak v nadačním rejstříku, tak na www.amepra.com. Nadaci řídí tříčlenná správní rada ve složení prof. Helena Illnerová, předsedkyně Akademie věd České republiky („věda“), prof. Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky v Ústřední vojenské nemocnici („diagnostika a léčba“), a já („vzdělávání“). Navíc Nadaci slouží rozsáhlý poradní sbor napříč celým odborným i názorovým spektrem české medicíny. Z čeho jsou aktivity ČLA financovány? Jaký je vztah ČLA a komerčních partnerů a na jakých principech funguje? Provoz ČLA je financován z příspěvků vlastních členů, předmět činnosti (stipendia, ceny, publikace aj.) pak z nadačních darů a benefičních akcí. Děkujeme za rozhovor Připravované akce České lékařské akademie v roce 2005 Česká lékařská akademie připravuje v roce 2005 benefiční koncert uspořádaný k 1. výročí fungování této organizace. Koncert se bude konat 13. února 2005 v 19.30 v pražském Rudolfinu (Alšovo nábřeží 12, 110 00 Praha 1) pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a vystoupí na něm klavírní virtuos Ivan Moravec a Pražská komorní filharmonie s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Program: - Rossini: Italka v Alžíru (předehra), - Beethoven: Koncert pro klavír a orchestr č. 4 - Mendelssohn : Symfonie č. 3 „Skotská“ Pozváni budou členové ČLA a další významné osobnosti - rektoři univerzit, děkani lékařských fakult, předsedové lékařských společností apod., významné osobnosti české kultury a politiky, lékaři a jiní pracovníci ve zdravotnictví a další. Květen 2005 - konference Federace národních lékařských akademií EU v Praze. Česká lékařská akademie dále připravuje na podzim roku 2005 mezioborovou konferenci o bolesti za účasti předních odborníků v této problematice. Záštitu nad touto akcí má ČLA a Společnost pro bolest ČLS JEP. V průběhu roku 2005 jsou také plánovaná pravidelná setkání členů České lékařské akademie. Veškeré informace o chystaných akcích budou zveřejněny na webových stránkách www.amepra.com nebo je získáte na telefonním čísle 221 180 266.
|