|
reklama
| Brusel v ohrožení |
|
Günter Bartoš |
| SANQUIS č.99/2012, str. 66 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| V Havířově chtějí sbourat stylové nádraží z šedesátých let.
|
|
Havířov je zvláštní město. Široké bulváry lemují domy ve stylu socialistického realismu, jehož tvarosloví se inspirovalo ponejvíc klasicismem a renesancí. Když architekt Josef Hrejsemnou navrhl pro Havířov nové moderní nádraží, obohatil jeho stalinistickou architekturu, nyní památkově chráněnou, o zdařilou ukázku tzv. bruselského stylu. Proto odbornou veřejnost poněkud zaskočilo, že České dráhy a vedení města chtějí havířovské nádraží zbourat a nahradit novostavbou. „Je zvláštní, že město chrání stavby, které připomínají smutné období československé architektury, a architekturu let pozdějších, let společenského uvolnění, už nikoli,“ podivuje se tomu havířovský architekt Adam Guzdek. Proti demolici se vyjádřila Česká komora architektů i památkáři, kteří chtějí budovu prohlásit za kulturní památku.
|
|
 | | Převýšený hranol havířovského
nádraží se skleněnou zavěšenou
fasádou |
|
|
V severomoravském regionu postavili v bruselském stylu také Hlavní nádraží v Ostravě a Vítkovicích. To havířovské z let 1964– 1969 je však nejpovedenější. Ani tady se cestující nevyhne ubohému peronu a špinavému, stísněnému podchodu, jak je na českých nádražích obvyklé. Špatný první dojem ihned kompenzuje velkorysá nádražní hala o výšce dvanácti metrů, která je po celé délce otevřena impozantní skleněnou fasádou. Krásný prostor člení působivé, diagonálně umístěné schodiště s ladnou křivkou, nyní bohužel zahrazené mříží. Jednoduchou vnitřní formu „rytmizují“ prvky na plochách – op-artový rastr podhledu, kamenná dlažba s obdobným motivem na podlaze, dělená fasáda, výdechy vzduchotechniky. Nadstandardem je i mramorová vyhřívaná lavice před skleněnou fasádou a hezké stolky na odkládání zavazadel ze stejného materiálu před pokladnami. Vně nádraží upoutá „brutalistní“ betonová skulptura sochaře Václava Uruby, jakož i zalomená markýza nad původními vstupními dveřmi a hodiny v dobovém designu. Ty bohužel přišly o původní ručičky i barevnost.
|
|
Vybydlená stanice
Nádraží v Havířově je především smutným příběhem o tom, jak ho České dráhy nechaly zdevastovat špatnými stavebními zásahy a nedostatečnou údržbou. Do budovy zatéká, konstrukce jsou zrezivělé, na zdech vynikají plesnivé mapy. Čistá architektonická koncepce byla narušena nevhodnou přístavbou v hale a dodatečnými překážkami, jako jsou mříže na schodišti a brána na dnes již nevyužívané galerii. Celkový dojem shazuje i vizuální nepořádek, různé informační a reklamní tabule, kterými je celý prostor zaplevelen.
Hlavním argumentem pro likvidaci nádraží se stala jeho nevyužitelnost a velká energetická náročnost. Ta by však šla výrazně snížit novým úspornějším zasklením. Protože je nádraží stranou centra a nevyužívá ho už tolik lidí jako dříve, je problém s předimenzovaným prostorem složitější. Představuje však bourání jedinou alternativu? V médiích se spekuluje, že jde hlavně o typicky českou snahu, jak se dostat k evropským dotacím. Unikátní a historicky cenný „brusel“ se zbourá jen proto, aby mohly stavební firmy prostavět „bruselské peníze“ z EU. Prý to dokonce má být levnější než rekonstrukce.
Podle architekta Guzdka ale prezentovaná studie obsahuje mnoho prvků, které novostavbu výrazně prodražují (levitující konstrukce, velké prosklené plochy a nároží s rádiusy). „Toto všechno se může samozřejmě nahradit či výrazně okleštit a konečné působení bude úplně někde jinde než na obrázcích, které schválilo zastupitelstvo. Takže si myslím, že novou budovu nádraží lze skutečně postavit levněji, ovšem ne tu, kterou prezentují ve studiích.“ Rekonstrukce stávající budovy by stála několik stovek milionů, nový dopravní terminál by měl údajně přijít jen na sto osmdesát milionů, což se zdá vzhledem ke Guzdekovým argumentům podezřele málo. Nakonec se tedy může stát, že na místě stylového nádraží vyroste nějaká laciná bouda a k ní developeři přistavějí obchodní centrum, což je zatím nejpravděpodobnější scénář.
|
|
 | | Brutalistní skulptura Rozcestník
od Václava Uruby |
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 99 |
 |
ročník 2012 |
|
témata |
|
|
