|
reklama
| Ráda tančím na ticho |
|
Jana Nekolová |
| SANQUIS č.96/2012, str. 18 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| S tanečnicí a choreografkou Bárou Látalovou jsem se měla setkat po premiéře jejího nového představení Margaretha vypravuje. Jenže Báru zradilo to nedůležitější – zdraví.
|
|
O čem asi přemýšlí tanečnice, která nemůže tančit? „Jestli je vůbec tanec pro mě tak zásadní. Došlo mi, že už jsem stará, že už nejde tančit přes bolest. Našla jsem i souvislost se svým novým představením. V jedné části jsem hledala inspiraci ve stáří. Hodně jsem se tomu věnovala, a pak jsem si uvědomila, že do stáří nesahá má zkušenost, mé vzpomínky. Začala jsem vše zpracovávat jinak. Stáří i jeho určitá omezenost zmizela. Teď se najednou vše vrátilo.“
Současný tanec jako poslání
Když bylo roku 1992 otevřeno Duncan centrum konzervatoř – první škola vyučující u nás současný tanec – nastoupila do druhého ročníku. Jenže po škole se tanci intenzivně nevěnovala. „Dělala jsem všechno možné, studovala francouzštinu, pracovala za barem… Vlastně jsem ani tančit nechtěla.“ K tanci se vrátila až po narození syna. „Potřebovala jsem k tomu dospět, uvědomit si, že je důležité za tanec nějakým způsobem bojovat, aby byl společností přijatý. Je teď nejen mým zaměstnáním, ale i posláním.“ Učí na základních školách v rámci projektu Tanec do škol, v mateřských školách, v divadle Ponec vede taneční studio. A má svá představení. „Vychovávám si potenciální diváky,“ dodává Bára Látalová. Je pro diváka současný tanec opravdu tak náročný? Je těžké pochopit tanečníka soustředěného pouze na své vlastní kroky? „Přijmout výrazový pohybový slovník není jednoduché. Tanec je prostě úplně jiné médium než divadlo, dává vám větší prostor k představivosti, vyvolává jiné emoce.“ Nepomáhá s emocemi i hudba? „Ta je samozřejmě jeho důležitou součástí, ale já ráda tančím na ticho.“
|
|
|
|
 | | Margaretha vypravuje je tanečním sólem Báry Látalové volně zpracovaném podle poezie a života české básnířky přelomu 19. a 20. století Irmy Geisslové |
|
|
Newtonův zákon gravitace
Práce s dětmi, ale i její malý syn ji přivedli k myšlence udělat taneční představení pro děti. Nazvala jej Fg = G [(m1m2) / r2] neboli Tanec a fyzika. Zvláštní název. Zvláště když pro Báru byla fyzika tím největším školním strašákem. Jednou však hledala staré sešity a našla pouze ty z fyziky. Začala se sama sebe ptát, proč. Co má tedy tanec společného s fyzikou? Newtonův zákon gravitace! „Tanec se vždy snažil odpoutat od země. Klasický balet gravitaci sice skoro nepřijímá, ale ona tam pořád je. Současný tanec s ní naopak neustále pracuje.“ Na představení počítají děti gravitační zákon svého pozadí na židli. Kolik váží, kolik váží židle, vše rozdělí rychlostí… A malí diváci jsou nadšení. „Na představení přišly děti z Asociace malých debrujárů, zapálení fyzici. Pan učitel jim řekl nějaký fyzikální zákon a ony jej měly v představení hledat. Byli jsme překvapení, kde všude zákony fyziky našly. Měli jsme hroznou radost, že to funguje.“
Dýchá šeřík do šera
Nejen exaktní fyzika, ale i poezie může být součástí tance. Hledala námět na krátké improvizační skeče, seděla u internetu a najednou objevila báseň Irmy Geisslové: „Dýchá šeřík do šera.“ Hned se začala zajímat o českou básnířku přelomu 19. a 20. století více. Neznámá, temná, podle mnohých předchůdkyně dekadence. „Když jsem se do jejích básní začetla, začala jsem zabředávat do její temnoty a zoufalství. I když mi to je něčím blízké, řekla jsem si dost. Víc mě totiž přitahuje srovnání doby, ve které žila, a dneška. Jako ona i my žijeme na počátku století nového.“ Začala hledat souvislosti. „Ztracenost člověka, jeho tápání a hledání, čeho se zachytit v přemíře informací.“ Ještě něco ji zaujalo, básnířka uměla, jako jedna z mála žen té doby, vyjádřit své pocity. „Mně se zdá, že to neumíme dodnes. Nejen ženy. Neumíme říct, že se nám něco líbí, nebo nelíbí.“ Básně i život Irmy Geisslové Báru Látalovou inspirovaly. Nejdříve ke krátkým tanečním skečím, poté k představení Margaretha vypravuje.
|
|
 | | Bára Látalová v tanečním představení Tanec a fyzika – jak spolu souvisí, které je inspirované fyzikálními zákony |
|
|
Jak se tančí báseň
Musela prý v té době prožít jeden ze svých minulých životů. „Na scéně jsem se najednou rozbrečela, nebo se začala strašně smát.“ Začala přemýšlet, který pohyb emoci vyvolal a hledala souvisloti. Jak se vlastně tančí báseň? „Nemám žádný recept. Hlavně jde o velmi osobní věc, každý k poezii přistupuje jinak. Ale každá báseň má určitý rytmus, téma, které se opakuje. Přemýšlela jsem, co znamená pomlčka či vykřičník, a jak se choreografie změní, pokud tam vykřičník či pomlčku dám.“ Ovlivnilo představení v básních přítomný feminismus? „Mám ráda rozdílnost mužského a ženského světa, dvě rozličné energie. Baví mě, když se v muži probudí ženská energie, nebo v ženě mužská.” Jak se probouzí v Báře Látalové mužská enregie? „V té chvíli chci za každou cenu zvládnout všechno sama. Chci být drsná, možná proto, abych se vyrovnala mužskému světu. Někde uvnitř bych asi chtěla, aby o mě muži pečovali, ale nechci si to připustit. A pak se tomu zarputile mužsky bráním.“
Jestli je to mužská energie v Báře Látalové, nevím. Rozhodně sama zvládá mnoho rozličných aktivit. Jenže neustálé přebíhání ze školy do školy, z divadla do divadla si vybralo svou cenu. Uznává, že problém se zády je vyústění neustálého shonu a stresu. V novém roce prý přijde velká změna. Jen ještě neví jaká. Nezmění se teď i její představení Margaretha vypravuje? „Určitě, vrátím se zpět k předtím nepoznané zkušenosti. Jsem zvědavá, jak moc si mé tělo bude pamatovat, když jsem se nemohla hýbat. A jestli se vůbec mému tělu bude chtít.“
|
|
|
Bára Látalová (*1974)
Tanečnice a choreografka Bára Látalová studovala tanec na na konzervatoři Duncan Centre v Praze. Od roku 2003 je členkou mezinárodního divadelního souboru NIE. S divadlem NIE a celou svou rodinou cestovala tři roky a díky této práci získala nabídku na vysoké herecké škole HINT v Norsku jako pohybový lektor. S rodinou na severu pobyla téměř tři roky. Kromě choreografie a samotného tance se věnuje i pedagogické činnosti. Účinkuje také v divadelním představení Miusee@ poetrymusical v Divadle Komedie. MARGARETHA VYPRAVUJE, 8. a 9. 2, DIVADLO ALFRED VE DVOŘE, PRAHA, WWW.ALFREDVEDVORE.CZ, TANEC A FYZIKA - JAK SPOLU SOUVISÍ?, 29. 3. A 27. 4., DIVADLO PONEC, PRAHA, WWW.DIVADLOPONEC.CZ
|
|
Foto: Günter Bartoš, Illah van Oijne
|
|
|
|
obsah čísla 96 |
 |
ročník 2012 |
|
témata |
|
|
