SANQUIS - 2011/94 Život ve snu

napište nám

reklama

naši partneři

reklama

Život ve snu

Eva Bobůrková

SANQUIS č.94/2011, str. 100

zpět na výběr odborných článků

Zkuste se zasnít. V rámci možností toho jediného, bezpochyby velmi sofistikovaného počítače, jímž je váš mozek, jste právě dočasně stvořili vesmír. Měřeno většinou vědeckých standardů nejde zcela jistě o vesmír nijak zvlášť povedený. Věci se v něm proměňují. Zkoumaná oblast je omezená. Přesto ale existuje. Čili nejjednodušší varianta počítačového vesmíru je ta, kterou máte každou noc uvnitř hlavy.

Jelikož „víme“, že existujeme, ale o ostatních to jistě nevíme, je možné si představit počítačově generovaný svět vystavěný na solipsistickém postoji, kterým jsme tuto kapitolu zahájili. Co známe, tvoří malou bublinu, a vně této bubliny je všechno neurčité, vyjasní se to jen v případě, že to bude nutné. Co kupříkladu víte o zdravotnictví v Byzantské říši? Nic moc, že ano? V tom případě žádná informace o byzantském zdravotnictví není. Neexistuje, dokud se po ní nesháníte nebo na ni „náhodou“ nenarazíte. V takovém případě musí být vyčleněna určitá výpočetní kapacita, díky které se tato informace stane realitou.

Zdá se vám komplikované simulovat životy, pocity a myšlenky těch miliard lidí po celém světě? Nedělejte si starosti. Do detailů je třeba zacházet jen u lidí, se kterými se stýkáte. Vše ostatní stačí postihnout jen zhruba, jako by to byly televizní zprávy či článek v novinách. Je to trochu jako ve filmu Truman Show, v němž Jim Carrey nevědomky žil v umělém světě televizní reality show, až na to, že není třeba překotně budovat fyzické objekty a přivádět lidi; to všechno se v prostředí počítačového vesmíru děje automaticky. Naprogramovaný vesmír, jenž obsahuje detailní informace pouze o vaší osobě, je samozřejmě jen minimalistickou variantou. Není důvod, proč bychom do kosmického programu nemohli zahrnout libovolně velkou část existence, pokud budeme mít dostatečně výkonný kvantový počítač. Tak se dostáváme k vesmíru skutečně složenému pouze z informací. V něm nemáme nezávislou existenci ani my, ani jiní lidé, ani ta plechovka koly na našem stole. Každý rys vesmíru, počínaje jednoduchými vzdušnými molekulami a strukturou atomů ve vašem mozku, který nějak utváří vaše vědomí, a konče kvazary v nejvzdálenějších koutech vesmíru, je jen řetězcem bitů.