|
reklama
| Sovětský špion britským rytířem |
|
Karel Pacner |
| SANQUIS č.93/2011, str. 48 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Ve čtvrtek 18. října 2007 pasovala britská královna Alžběta II. bývalého podplukovníka rozvědky KGB Olega Gordijevského na Rytíře řádu svatého Michala a svatého Jiřího. BBC připomnělo, že stejným titulem se pyšní i legendární vyzvědač James Bond.
|
|
Gordijevskij patřil mezi sovětské zpravodajce, o jejichž loajalitě nikdo nepochyboval, vždyť v tajné službě pracoval i jeho otec. Ke změně myšlení ho podnítila až sovětská invaze v Československu v létě 1968 a dovršil ji jeho dlouhodobý pobyt na velvyslanectví v dánské Kodani, kde poznával hodnoty svobodného světa. S britskou výzvědnou službou právě tam v roce 1974 navázal kontakt a jedenáct let působil – řečeno špionážní hantýrkou – jako britský krtek v KGB. Přesídlil do Londýna, ale když se měl stát šéfem tamní rezidentury, byl odhalen. Na únik informací upozornil další krtek, tentokrát prosovětský Aldrich Ames.
V květnu 1985 povolali podplukovníka Gordijevského z Londýna na poradu do Moskvy. Tam ho zadrželi a vyslýchali, jemu se však podařilo přelstít stráž KGB, která ho hlídala, a upozornit britskou výzvědnou službu MI 6 na svou situaci. Britové pak zorganizovali 19. července tajnou akci a odvezli ho z Moskvy. Souhlas k tak politicky ožehavému kroku musela dát samotná premiérka Thatcherová, což dokazuje, jak důležitý Gordijevskij byl.
Na hraně světové války Pro Západ se v sedmdesátých a osmdesátých letech rozhodlo pracovat několik desítek sovětských zpravodajců, kteří byli znechuceni poměry v SSSR. Když se ale ocitli v Moskvě v nebezpečí, CIA anebo MI 6 o jejich záchraně neuvažovaly. Čím se od těch ostatních dablérů Gordijevskij odlišoval? Patrně tím, že podával informace v době, kdy hrozilo vypuknutí třetí světové války.
Začátkem osmdesátých let se po Kremlu začal šířit strach z nenadálého útoku NATO. Vedení Kremlu tedy dalo příkaz výzvědným službám, aby sledovaly všechny vojenské akce na Západě a monitorovaly možné náznaky útočných příprav. Když Gordijevskij dorazil v červnu 1982 do Londýna, zjistil, že jeho kolegové o bezprostředních útočných plánech NATO pochybují. Všichni se však báli ohlásit Moskvě své mínění a dál podávali zprávy.
Další rok se napětí mezi nejvyššími sovětskými politiky ještě zvýšilo. Projevilo se to v září 1983, když sovětská stíhačka sestřelila civilní jihokorejské letadlo KAL 007. Údajně narušilo vzdušný prostor SSSR... Na listopad chystalo NATO velké manévry
|
|
 | | Olega Gordijevského přijal i Ronald Reagan |
|
|
v západní Evropě pod označením Able Archer, které měly proběhnout v podmínkách atomové války. Maršálové v Moskvě byli v pohotovosti: nepochybovali, že cvičení je jen pláštík, pod kterým má být zahájen útok proti Sovětskému svazu a jeho spojencům. Zatímco na sovětské straně se mobilizovaly vojenské síly, západní mocnosti o panice v Kremlu nic netušily. Podle bývalého ředitele CIA Roberta Gatese je na toto napětí upozornil až československý zpravodajec, který pracoval pro Američany. Patrně to byl Jan Fila, krycím jménem Šturma, zástupce náčelníka amerického odboru československé rozvědky.
Neméně důležitou úlohu v té době sehrál i Gordijevskij, který jako zástupce náčelníka rezidentury KGB v Londýně dostával spoustu klíčových informací. Od něho se pravděpodobně dozvěděli, že sovětský generální štáb už vyhlásil svým vojskům zvýšenou pohotovost. Válka byla – zdá se – na spadnutí. V tomto zásadním momentě začali všichni západní diplomaté, vojáci i vyzvědači „signalizovat“ Sovětům, že manévry s žádným skutečným útokem nepočítají. Kreml se podařilo uklidnit. Třetí světová válka v listopadu 1983 nevypukla. Velkou zásluhu na tom měl agent Gordijevskij.
Agent ve výslužbě
Když se Gordijevskij usadil v létě 1985 na Západě, po mnoho měsíců předával všechny své vědomosti nejen službám britským, ale i americkým, francouzským, kanadským, skandinávským, západoněmeckým, australským i novozélandským. Přispěl tím k tomu, aby západní vyzvědači a politici lépe poznali způsob myšlení a jednání svých sovětských partnerů. Že Gordijevskij ale zdaleka nebyl řadový agent a že asi dodal západním spojencům i řadu dalších, dodnes tajných informací, o tom svědčí i jeho schůzky s vrcholnými západními politiky – setkal se s premiérkou Margaret Thatcherovou, prezidentem Ronaldem Reaganem a dalšími.
Své vědomosti vtělil do knihy, již napsal s britským historikem Christopherem Andrewem. Vyšla pod názvem KGB důvěrná zpráva, s podtitulem O zahraničních operacích od Lenina ke Gorbačovovi.
|
|
|
|
|
|
obsah čísla 93 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
|
