Warning: mysql_connect() [function.mysql-connect]: Headers and client library minor version mismatch. Headers:100512 Library:30308 in /www/doc/www.sanquis.cz/www/config.php on line 8
SANQUIS - 2010/84 Rezavé květy na Vltavě


reklama




naši partneři
 
reklama


Rezavé květy na Vltavě
Eva Bobůrková  
SANQUIS č.84/2010, str. 32


U pražské výstavní síně Mánes, na hladině řeky, se objevily zvláštní útvary. Něžné a robustní železné koule – skulptury sochaře Čestmíra Sušky. Jako by se vznášely nebo plavaly na vodě.
Výprava začíná v holešovickém přístavu

V úkazu, který
je k vidění na Vltavě v centru Prahy, je přes všechnu tíhu pořádný kus hravosti. Ostatně, vždyť je tato instalace součástí výstavy PLAY. „Vybral jsem pro ni dvě ocelové skulptury – koule o průměru 250 centimetrů. Každá váží okolo dvou tisíc kilogramů,“ vysvětluje Čestmír Suška. Obě dokončil nedávno, první v srpnu a druhou těsně před instalací na Vltavě, tedy někdy koncem října.
Cisterny a rezavé kotle začaly zajímat sochaře již před pár lety. V americkém Vermontu narazil na šrotovišti na staré rezavé železné nádoby, vyřazené plynové kotle a cisterny. Koule pro Mánes teď vyrobil se svými pomocníky ze zbytků cisteren, jež se už před čtyřmi roky proměnily v jiné skulptury. Železné kusy čekaly v bednách na dvoře sochařského studia Bubec v pražských Řeporyjích a zvolna rezavěly. „Vytáhli jsme je na světlo, kladli do půlkulovitého kopyta a svářečkou spojovali v obrovské koule.“ Ta první byla vystavena v září v Brandýse nad Orlicí, kde vzniká ve spolupráci města a místních občanů sochařský park inspirovaný dobou, kdy zde pobýval a tvořil J. A. Komenský.
Při výstavě PLAY se Čestmír Suška zase rozhodl své kulaté objekty uložit na vodní hladinu. Chtěl, aby „plavaly“ po Vltavě. Něco podobného si vyzkoušel již v roce 2005 ve Vermontu. Menší předchůdkyně pražských koulí tehdy pluly po řece Gihon.
Zaměstnanci Povodí Vltavy v akci

Přes zdymadla a pod mosty
Americká plavba a instalace však byla daleko jednodušší. „Tahle expozice na Vltavě, u Mánesa, má trvat tři měsíce. Museli jsme počítat i se změnami hladiny, silným proudem, plovoucími kmeny a tak dále,“ líčí Suška. To vše – včetně rozměrů a váhy skulptur – se mu za daných časových a finančních možností zdálo jako neřešitelná situace. „Nicméně jsme se s několika pomocníky a vědeckými poradci pustili do výroby pontonů. Když byly hotové, i s koulemi a autojeřábem jsme je naložili na velký ponton v holešovickém přístavu a ten dotlačila hasičská loď pana Kedršta přes tři zdymadla a pod několika mosty až k Mánesu.“
Vzácný náklad se dává do pohybu

Tam proběhla dramatická celodenní instalace za vydatné pomoci dalších lodí a pracovníků Povodí Vltavy. Vše se, jak podotýká Suška, zdařilo jen díky velké trpělivosti všech zúčastněných. „Stali jsme se součástí fyzikálního pokusu, připadal jsem si jako vynálezce, jenž se snaží o něco sice snadno představitelného, ale těžko realizovatelného.“
A pokus ještě zdaleka neskončil. „Ode dne instalace jsme v průběhu tří týdnů vyrazili na řeku ještě třikrát s partou lidí z Povodí Vltavy a týmem potápěčů. Pokaždé něco opravujeme a bojujeme s labilitou pontonů.“ Posledně chtěl Suška chlapům popřát hezké Vánoce. Ale oni jej odbyli s tím, že „se do Štědrého dne ještě určitě několikrát uvidíme a že by se nedivili, kdybychom se na řece potkali i na silvestra...“
Až půjdete po nábřeží nebo pojedete kolem tramvají, možná je uvidíte – hravé obří koule na hladině. „Vězte, že beze zbytku naplňují dramaturgický scénář interaktivní výstavy PLAY.“
Instalace koule s podpůrným pontonem
 
 Foto: Günter Bartoš


obsah čísla 84 ročník 2010





reklama




reklama
poslat e-mailem








ORBIS PICTUS



PORADNA







 
webdesign: Filip Pešek