|
reklama
| Atopický ekzém: pověry, mýty |
|
MUDr. Stanislava Polášková |
| SANQUIS č.77/2010, str. 88 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Atopický ekzém si lidé často spojují s řadou mylných informací. Ty se šíří mezi zdravými lidmi i pacienty a mohou negativně ovlivnit podmínky pro diagnostiku a léčbu onemocnění. Nejběžnější mýty uvádí na pravou míru MUDr. Stanislava Polášková z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
|
|
|
Které omyly a nepravdy musí nejčastěji vyvracet odborníci v ordinacích? Třeba tvrzení, že se atopický ekzém (odborně atopická dermatitida) obvykle objevuje hned po narození, v průběhu života se nemění, nebo se z něj dokonce dá „vyrůst“. Jiní lidé se domnívají, že jím nemohou trpět kojené děti. A říká se také, že se onemocnění vždy projevuje svědivými pupínky. Skutečnost je ovšem jiná.
Dermatitida neboli zánět kůže se sice skutečně nejčastěji objeví u kojence, ale to neznamená, že by ostatní věkové skupiny byly ušetřeny. Vrozená atopie, tedy sklon k určitému druhu alergické reakce, se jako atopický ekzém může projevit kdykoli v dětství, hlavně pak v období puberty jako důsledek hormonálních změn v organismu. A stejně tak mohou onemocnět také dospělí, kteří do té doby s atopickou dermatitidou žádnou zkušenost neměli – vyvolat ji může mimo jiné zvýšený psychický stres nebo jiná nemoc, kupříkladu infekce.
Podoby ekzému se v průběhu života člověka proměňují. U kojenců se převážně setkáváme s akutními projevy – pupínky a mokváním. V tomto věku bývá nejprve zasažen obličej a ekzém se pak šíří dále na tělo. U batolat ekzém postihuje spíše oblasti loketních a podkolenních jamek, kůže v těchto místech bývá suchá a drsná, olupuje se.
Také u dospělých se může onemocnění objevit na kterékoli části těla, často zaznamenáváme místní změny ohraničené na malou plochu kůže (například oční víčka, okolí rtů, prsty rukou i nohou). Převládají spíše chronické změny s občasnými akutními „fl éry“, tedy zčervenáním kůže a silným svěděním.
Ačkoli se problémy mohou zklidnit (nejvíce v průběhu druhého roku života) a lze je kontrolovat, nikdy nemůžeme říci, že je pacient jednou provždy v pořádku. Kůže nemocného zůstává připravená k zánětlivé reakci napořád. Atopický ekzém se také může začít chovat jako sezonní (senná, alergická) rýma či astma.
Kojení nepomůže
Není pravda, že by kojení dětí mateřským mlékem ochraňovalo před rozvojem atopického ekzému. I kojené dítě může onemocnět. Odborná studie realizovaná ve dvou skupinách pětiletých dětí – jedna byla v prvním roce života kojena, zatímco děti v druhém souboru dostávaly náhradní mléko – u nich potvrdila stejný výskyt atopické dermatitidy a dalších atopických projevů.
Konečně ani tvrzení, že by se ekzém vždy projevoval svědivými pupínky, neodpovídá realitě. Pro raný dětský věk je charakteristická akutní forma, u batolat, v předškolním a školním věku a hlavně u dospívajících a dospělých jsou běžnější chronické projevy – tedy svědivá, suchá a drsná kůže. Když se pacient škrábe, zánětlivé děje se zhoršují a kůže se tak ještě více poškozuje.
|
|
|
Pozor na babské recepty
Atopická dermatitida je chronické onemocnění, pacienty nebo jejich rodiče zatěžuje dlouhodobě. Proto je pochopitelné, že zkoušejí nejrůznější alternativy, aby se stav nemocného zlepšil. Lidové rady jako koupel v odvaru z mandlových slupek, větviček jehličnanů nebo heřmánku ale mohou naopak uškodit (například právě heřmánek vysušuje a působí jako alergen). Doporučení přírodní medicíny by proto pacienti měli vždy nejprve zkonzultovat se svým kožním lékařem. Promazávat kůži indulonou nebo vepřovým sádlem? Jedině v krajní situaci, kdy skutečně nemáme k dispozici mast určenou pro atopiky. Aplikovat lihové obklady? V žádném případě! Líh kůži vysušuje, a tak stav zhoršuje.
Jak se koupat
Pro atopiky platí obecné doporučení, aby délku srpchy či koupele pokud možno omezili na minimum a následně kůži důkladně promazali. Do koupele lze přidat speciální olejové přísady pro atopiky. Domácí koupele s přidanou mořskou solí ale naopak nevyhovují.
Pokud jde o plavání, chlorovaná voda v bazénu kůži vysušuje, a tudíž onemocnění neprospívá. Vliv koupání v moři na atopický ekzém je individuální. Jestliže nemocného sůl obsažená v mořské vodě nepálí, může ji nechat na těle zaschnout a osprchovat se až později, poté je ovšem opět nutné pořádně kůži promazat. Použití krému s vysokým ochranným UV faktorem by mělo být samozřejmostí.
„Nebezpečné“ kortikosteroidy
Kortikofobie – strach z kortikoidů, není v případě atopického ekzému na místě. V rukou zkušeného odborníka jsou bezpečné, přičemž se usiluje o to, aby je pacienti užívali po co nejkratší dobu (obvykle maximálně dva týdny) a při jasně stanovených projevech. U akutních stavů je jejich podání nezbytné. Aplikují se téměř bez výjimky kortikoidy v masti, krému nebo jako lotio – mléko.
Místní modulátory imunitní reakce
Takzvané topické imunomodulátory (TIMs) mají důležité místo v léčbě atopického ekzému. Tyto protizánětlivé léky účinně potlačují odpověď imunitního systému na alergeny a blokují alergickou (atopickou) reakci kůže cíleněji – působí jiným mechanismem než kortikosteroidy.
Velkou výhodou topických imunomodulátorů je, že se mohou užívat dlouhodobě – i několik týdnů v kuse – bez negativních důsledků v podobě poškození (ztenčení) kůže. Přitom nedochází ke snížení jejich účinnosti. Podle nejnovějších doporučení se lokální imunomodulátory (tacrolimus, pimecrolimus) mají aplikovat nejen při akutních projevech atopické dermatitidy, ale také v klidové fázi onemocnění, a to dvakrát týdně. Tak se předejde znovuobjevení akutních projevů (svědění, zánětu), zhoršení ekzému a také takzvaném subklinickému zánětu (zánět, který není vidět, ale přetrvává v kůži).
TIMs – pomoc pro všechny
Neplatí, že TIMs nejsou vhodné pro malé děti. Zatím se sice do dvou let věku nedoporučují, ale to především proto, že se jedná o nový lék. Dosavadní zkušenosti potvrzují, že malé děti na něj reagují velice dobře.
Další mýtus: TIMs pomáhají jen nejhůře postiženým pacientům. Vůbec ne – mohou se podávat u všech forem a stadií atopické dermatitidy. Lékaři je volí pro léčbu pacientů s různě vážnými projevy onemocnění v případech, kdy jim nepomohly lokální kortikosteroidy, a také při akutní fázi ekzému, kterou jimi mohou výrazně zmírnit.
TIMs by měl pacient dostat vždy, když se ekzém objeví – i po aplikaci kortikoidů. Aktuálně jsou TIMs určeny hlavně pro pacienty, u nichž se nepodařilo uklidnit ekzém lokálními kortikosteroidy, a tam, kde existuje riziko nežádoucích účinků při další aplikaci kortikosteroidů, nebo pokud jejich použití nepřipadalo v úvahu už od počátku (např. v obličeji, na krku).
Foto: Ondřej Petrlík, Deniz Ongar
|
|
|
|
obsah čísla 77 |
 |
ročník 2010 |
|
témata |
|
|
