|
reklama
| V jednom obraze se možná skrývají další. |
|
Jitka de Préval |
| SANQUIS č.66/2009, str. 48 |
 |
zpět na výběr odborných článků |
| Do výstavních prostor pařížského Velkého paláce (Grand Palais) opět míří davy návštěvníků. Zaslouženě, neboť výstava, kterou vymyslel a sestavil kurátor Jean-Hubert Martin se spoluautory, spočívá ve fascinující hře optických iluzí, dvoj-, troj- i vícesmyslných obrazů, odrazů a přeludů.
|
|
Od Dürera přes Arcimbolda a Dalího po současného výtvarníka Markuse Raetze – takové je rozpětí celkem 250 vystavených děl nejrůznějších směrů a technik.
Expozice vyzývá k zamyšlení: Jak je možné, že nám uniklo, že notoricky známý obraz Paula Gaugina „Nad propastí“ skrývá autorův profil ve skále mezi dvěma útesy? Nebo že Degasova krajina „Mořský útes neboli strmé pobřeží“ je vlastně do krajiny přeměněný ženský akt? Asi proto, že se neumíme dívat. Nebo také proto, že v obrazech hledáme nám známou realitu, protože oko snadněji identifikuje to, co již zná.
|
|
 | | Mathaüs Merian, Antropomorfní krajina, po r. 1610 |
|
 | | Salvador Dalí, Portrét Isabely Styler-Tas (Melancholie), 1945 |
|
|
Přitom dvojsmyslná hra se symboly byla blízká již paleolitickým umělcům, jak dokazuje soška z Milandes zobrazující zároveň Venuši a mužský pohlavní úd. Humanistické myšlení období renesance, objevující analogie mezi mikrokosmem a makrokosmem, nehmotným a hmotným světem, živým a neživým, dává prostor dvojsmyslným formám v Arcimboldových podivných zátiších, která v sobě přímo nebo nepřímo (v zrcadlovém odrazu) skrývají portréty. Nečekané lidské formy se objevují v oblacích u Mantegny, u antropomorfních skal od Dürera, směs lidských postav lze zase rozeznat v Memlingově „Pekle“ a dalších. Nepopiratelným vůdcem v tomto směru byl Hieronymus Bosch.
|
|
 | | Tim Noble & Sue Webster, Divočina v Británii, 2000 |
|
|
I obrazy s církevními motivy často skrývají řadu tajemství. Dvojí obraz v sobě totiž nese spirituální sdělení odhalující divákovi existenci nadsmyslné reality. Tak například Herri Met de Bles obrazem „Obrácení svatého Pavla“ (1500–1555) nabádá diváka, aby obrátil svůj zrak směrem k podivné skále, ze které se vyklube (pokud se obraz obrátí o 45 stupňů) obličej, v jehož oku je ukrytá sova, symbol moudra. Dvojí obraz může nést i politická sdělení – příkladem jsou portréty papeže z období reformy, na kterých se, když se obrátí, objeví ďábel, nebo karikatury krále Ludvíka Filipa v podobě hrušky.
|
|
 | | Anonym, miniatura, mogholská škola, poč. 17. stol. |
|
 | | Josse de Momper, Čtyři roční období: Alegorie zimy, poč. 17. stol. |
|
 | | Salvador Dalí, Lebka s tanečnicí, 1932 |
|
|
Jak prohlédnout?
Kde oko samotné nestačí, tam přicházejí na pomoc zkušení kurátoři, kteří jednoduchým způsobem upozorňují na část obrazu, kde se nachází skryté tajemství.
Přestože je výběr uměleckých děl velmi široký, vzájemně se vhodně doplňují, rozvíjejí tematické podokruhy a přirozeně na sebe navazují. Najdeme zde na první pohled utajené obrazy vytvořené jak tahem linky, tak hrou negativu/pozitivu, zformované prázdnem uvnitř nebo vně předmětu, jeho stínem, tvarem skal, otiskem v kmenu stromu... Dozvíme se také, že obrazy složené z řady nesouvisejících předmětů vznikaly v Evropě v době renesance, ale najdeme je i v indických a íránských miniaturách nebo v čínských a japonských grafických listech. Svá místa mají na výstavě příklady alegorických vizí, přírodní artefakty, historické zeměpisné mapy, antropomorfní abecedy, krajiny (obličeje, těla), krajiny provokativní, satirické, siluety a odrazy, skvrny a podivné prostorové perspektivy. Jsou zde i samostatné oddíly, které představují obrazy autorů, jejichž díla se zároveň prolínají celou expozicí – například práce Dalího a dalších surrealistů či fantastické sochy Markuse Raetze.
|
|
 | | Anonym (přisuzováno Lucasovi de Leyde), Loth a jeho dcery, kolem r. 1520 |
|
|
Přes velké množství zastoupených umělců z různých období (Raoul Marek, Jasper Johns, Marcel Duchamp, Max Ernst, Alberto Giacometti, Emil Nolde, James Ensor, Maurits Cornelis Escher, René Magritte, David Hockney, Victor Brauner a další) má výstava ucelený a vyvážený charakter a působí harmonicky.
„V jednom obraze se možná skrývají další“ Grand Palais, Paříž. Výstava trvá do 6. července, otevřeno denně kromě úterý od 10 do 20 hodin, prodloužená otevírací doba ve středu až do 22 hodin. Hlavní kurátor: Jean-Hubert Martin. Vstupné 11 euro, sleva pro děti, studenty, nezaměstnané a početné rodiny 8 euro. Další informace / možnost předběžné rezervace vstupenek: www.rmn.fr.
Foto: © Salvador Dalí, Fondation Gala-Salvador Dalí / Adagp, Paris 2009 © Liechtenstein Kunstmuseum, © DR, © Photo Rmn – Gérard Blot, © Bibliothèque nationale de France, Paris
Celý článek ve formátu pdf naleznete zde.
|
|
|
|
obsah čísla 66 |
 |
ročník 2009 |
|
témata |
|
|
