Optická koherenční tomografie
Optická koherenční tomografie (OCT) je zobrazovací technika využívající infračerveného světla. Vzhledem k tomu, že má asi 10krát vyšší rozlišovací schopnost než IVUS – axiální rezoluce je 15 μm, umožňuje in vivo zobrazování mikrostruktur koronárních tepen. Infračervené světlo střední vlnové délky (1300 nm) je jednotlivými součástmi biologických tkání odráženo s různým časovým zpožděním, které je určováno interferometrem. Intenzita odraženého světla je převáděna do map světelné intenzity a kódována buď v šedé barvě, nebo v arteficiálním barevném spektru. V klinické praxi byla metoda OCT použita u nemocných indikovaných ke koronární intervenci, autoři prokázali strukturu normmální stěny tepen i široké spektrum patologických změn. U vulnerabilních plátů byla velmi dobře zobrazena ložiska nekrotické lipidové tkáně, krytá tenkou fibroateromatózní čepičkou.

Intravaskulární termografie
Měření teploty aterosklerotických plátů se používá až v posledních letech, kdy byl prokázán podíl zánětlivých změn v etiologii a patogenezi aterosklerózy a především akutních koronárních syndromů. Zvýšená aktivita makrofágů v nestabilních aterosklerotických plátech je provázena nárůstem produkované tepelné energie, kterou je možné detekovat jako zvýšenou teplotu na povrchu těchto plátů.
První zkušenosti s intravaskulární termografií jsou příslibem pro další využití této metody v časné diagnostice vulnerabilních plátů a hrozících akutních koronárních syndromů, pro časnou detekci aterosklerotických změn tato metoda používána není.

Intervenční výkony mimo věnčité tepny
K léčebným intervenčním výkonům prováděným z jiných indikací, než je ischemická choroba srdeční, pak patří alkoholové septální ablace, indikovaná u hypertrofické obstrukční kardiomyopatie, atriální septostomie, prováděná u vybraných nemocných s idiopatickou plicní hypertenzí, a katetrizační uzávěry defektů síňového septa různými typy okluderů.
V posledních letech je v klinické praxi používána perkutánní náhrada aortální chlopně katetrizační technikou. Aortální chlopeň je implantována do oblasti poškozené chlopně nativní v širokém stentu, který je v místě původní chlopně roztažen balonkovým katétrem. Výsledky této náročné procedury jsou při dobře zvolených indikacích výborné. Mitrální valvuloplastika pak představuje metodu volby u řady nemocných s mitrální stenózou. K rozšíření mitrálního ústí je používána řada technik, nejvíce zkušeností a výborné výsledky jsou dosahovány balonkovým rozšířením technikou podle japonského lékaře Inoea.

Vývoj intervenční kardiologie v České republice
V Československu provedl první perkutánní transluminální balonkovou koronární angioplastiku v roce 1981 profesor Belán v IKEM Praha. Metoda byla postupně rozšířena do více center, k zásadní změně pak došlo po roce 1989.
Do současné doby byla vytvořena síť 22 katetrizačních pracovišť s nepřetržitým provozem. Koronarografií provádíme více než 55 000 ročně, metodou PTCA je ročně ošetřeno více než 22 000 nemocných. Přes 6000 výkonů je provedeno u nemocných s akutním infarktem myokardu, kde je PTCA prováděna jako metoda první volby u více než 90 % nemocných. K tomuto rozšíření zásadním způsobem přispěla realizace randomizovaných studií PRAGUE 1 a 2, které byly na zhodnocení významu PTCA u akutních infarktů zaměřeny. Tyto studie jsou dodnes uznávány jako průkopnické a jejich výsledky – spolu s výsledky některých dalších studií – vedly ke změně léčby infarktů v celém světě.
Začali jsme také stále více provádět intervenční výkony z jiných indikací než výše uvedených, a tak je možné konstatovat, že invazivní vyšetřovací metody a koronární i mimokoronární intervence jsou dnes v České republice používány v plném rozsahu a přispívají k vysokému standardu péče o naše kardiologicky nemocné pacienty.