|
reklama
 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 94/2011 |
| téma: |
| Paliativní péče |
| Lymfedém |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Přece bych neumřel na infarkt! |
| Irena Jirků
|
| Přední český onkolog prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. se neostýchá mluvit o smrti. Biologickou léčbu považuje za zázrak a reformu zdravotního pojištění za nezbytnost, na kterou se prostě už nesmí dál čekat. |
| celý článek >> |
| Editorial (2011/94) |
| Irena Jirků
|
Cestovatel, etnograf, botanik, fotograf, novinář a publicista Alberto Vojtěch Frič podnikl svou první cestu do Brazílie v roce 1901. Bylo mu tehdy sotva devatenáct let, když se plavil ze Sao Paula na indiánské kánoi do Mato Grosso. Další tři objevné cesty na území dnešní Argentiny, Bolivie, Brazílie, Paraguaye a Uruguaye podnikl v letech 1903 až 1913. Tehdy zmapoval řeku Pilcomaye, podnikl zde archeologické vykopávky, nahlédl do tajů šamanské medicíny a přední světová muzea zásoboval množstvím etnografického materiálu. Při dalších výpravách už propagoval v Jižní Americe nově vzniklý československý stát, pomáhal také všem Čechům, kteří na tento kontinent chtěli přesídlit. Své poslední expedice pak zaměřil botanicky, nasbíral množství semen, živých kaktusů, bromélií a orchidejí...
|
| celý článek >> |
| Slova kreslená, psané obrázky (2011/94) |
| Irena Jirků
|
| Je to až neuvěřitelný příběh. Píše se rok 2002, Petr Lom, toho času český velvyslanec v Pobřeží slonoviny, najde na internetu zprávu, že nějaká Lucie Lom má právě ve Francii výstavu. Zasměje se té shodě jmen a dá o tom vědět své neteři Lucii Lomové do Prahy. |
| celý článek >> |
| O generaci nula |
| Irena Jirků
|
Český komiks na tom nebyl nikdy tak dobře jako dnes. To jsou slova Radima Kopáče, který s Evou Janáčovou připravil pro České centrum Praha výstavu „Umění komiksu, komiksovost v umění“. Jako kritik se zabývá především výtvarným uměním a literaturou. Proč komiksem? „Protože je to skvělá syntéza slova a obrazu, říká.
|
| celý článek >> |
| Potřebuju jen tužku, papír a fantazii |
| Irena Jirků
|
| Komiks kreslí od nepaměti. Tedy od základní školy. Jak se mu učil? Čtením Čtyřlístku a francouzského časopisu Pif. Že jednou vystuduje akademii? O tom tenkrát jistě ještě nepřemýšlel. Dnes říká: „Komiksy ovlivňují moje malby a naopak. To prolínání mě na tom baví asi nejvíce.“ Karel Jerie |
| celý článek >> |
| Podzimní pozvánka na francouzské filmy |
| Jana Nekolová
|
Drama i groteska, akční či rodinný film, prostě pestrý program pro dlouhé podzimní večery. Vše na 14. ročníku Festivalu francouzského filmu.
|
| celý článek >> |
| Romy |
| Jan Gregor
|
Celé Rakousko si ji zamilovalo jako krásnou a mladičkou Sissy. Nesmrtelné místo v dějinách kinematografie jí ovšem zajistila dlouholetá kariéra ve Francii. Snímky a život talentované herečky s krásnou slovanskou tváří a uhrančivýma velkýma očima, v nichž se zračila vášeň i bolest, představují v Praze v říjnu a listopadu kulturní instituty právě těchto dvou zemí. V květnu to bude třicet let, co záchranáři našli Romy Schneiderovou v jejím bytě bez známek života. Bylo jí pouhých čtyřicet čtyři. Svým fanouškům a fanynkám ovšem zanechala na památku šedesát snímků.
|
| celý článek >> |
| Dunaj - tekutá hranice |
| Günter Bartoš
|
| Po tisíciletí tvoří evropský veletok přirozenou hranici mezi kmeny, národy, státy, civilizacemi. |
| celý článek >> |
| Čeští vynálezci (2011/94) |
| Eva Bobůrková
|
| Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového nelze objevit. Tohle prý pronesl v roce 1832 ředitel patentního úřadu ve Washingtonu. Jak hluboce se mýlil? I to ukazuje výstava Vynálezci a vynálezy v Národním muzeu v Praze. |
| celý článek >> |
| Zachránila velezrádce smrt císaře? |
| Karel Pacner
|
| Trest smrti je na dosah. Odvolací řízení končí 20. listopadu 1916. Karel Kramář, Alois Rašín, Vincenc Červinka a Josef Zamazal budou jako velezrádci rakouskouherské říše popraveni. |
| celý článek >> |
| Základní principy paliativní péče |
| prof. MUDr. J. Vorlíček CSc. MUDr. Ondřej Sláma
|
Paliativní péče je aktivní péče poskytovaná pacientovi, který trpí nevyléčitelnou chorobou v pokročilém nebo konečném stadiu. Cílem paliativní péče je zmírnit bolest a další tělesná a duševní strádání a udržet co nejvyšší kvalitu života.
|
| celý článek >> |
| Lymfedém po operacích a ozařování (2011/94) |
| redakce
|
Co je lymfatický systém?
Kromě cévního systému, který tvoří tepny, žíly a vlásečnice, existuje v našem těle ještě lymfatický (mízní) systém tvořený soustavou lymfatických cév a orgánů. K lymfatickým orgánům patří mj. lymfatické uzliny a slezina. Přechod mezi cévním a lymfatickým systémem tvoří tkáňový mok. Je to tekutina, která obklopuje buňky ve tkáních. |
| celý článek >> |
| Farmakoterapie poruch lymfatické cirkulace – nové poznatky (2011/94) |
| MUDr. Marta Honzíková
|
| Je nepochybné, že poruchy lymfatické cirkulace mají podíl na vzniku chronického otoku, který vzniká po některých operacích a který mimo jiné doprovází také dlouhodobě se nehojící rány a diabetické defekty. Zvládnutí chronického otoku patří k základním předpokladům úspěšného hojení. Za zlatý standard léčby lymfedému – chronického otoku, v jehož patogenezi dominuje porucha lymfatické cirkulace, je dnes celosvětově považována „komplexní dekongestivní terapie“ (CDT - Complex Decongestive Therapy) doplněná dlouhodobou farmakoterapií. CDT zahrnuje různé metody fyzioterapie – na prvních místech manuální a přístrojovou lymfodrenáž. Za léky prvé volby ve farmakoterapii lymfedému jsou dnes považovány přípravky obsahující proteolytické enzymy se systémovým účinkem doplněné rutosidem aplikované perorálně (Wobenzym®, Phlogenzym®). |
| celý článek >> |
| Melanom (2011/94) |
| Kristýna Čillíková
|
Medicínský název nemoci: maligní melanom
Melanom je zhoubný nádor kůže. Roste z pigmentových buněk kůže (melanocytů) a může vznikat na normální pokožce, z mateřských znamének, vyskytuje se například i pod nehty nebo na sliznici. |
| celý článek >> |
| Funkcionalismus v Dejvicích |
| Günter Bartoš
|
| Nejdůležitějšími budovami ve městě jsou školy. Pražské Dejvice se mohou pochlubit hned dvěma architektonicky výjimečnými budovami – takzvanými Francouzskými školami z třicátých let minulého století a novostavbou fakult architektury a informačních technologií ČVUT, dokončenou v roce 2010. Přestože je od sebe dělí osmdesát let, pocházejí tyhle domy z jedné pokrevní linie – funkcionalismu. |
| celý článek >> |
| Vracím se na koleje |
| Günter Bartoš
|
| V jedné své starší písni zpívá Václav Neckář, že „všechno je jenom jednou“. Naštěstí to úplně neplatí, některé dobré věci či fenomény se občas vracejí. Píseň Půlnoční z filmu Alois Nebel vrátila Neckáře coby umělce znovu do prostředí, kde se jeho kariéra před téměř půl stoletím tak slavně nastartovala – na nádraží. |
| celý článek >> |
| Komiks jako dokumet |
| Jana Nekolová
|
„Je vidět, že sem mladá, je tam vlastně jenom malá část mýho života. Je tam prostě minulost i budoucnost. Ne, budoucnost tam není. Není tam, jak to bude dál,“ přemýšlí nahlas Keva, jedna z hrdinek komiksové trilogie O přibjehi.
|
| celý článek >> |
| Osobnosti evropské moderny |
| Jiří Machalický
|
Ve vídeňském Dolním Belvederu začala 5. října velká výstava Gustava Klimta a Josefa Hoffmanna, dvou slavných představitelů rakouské i evropské moderny. Připravit takovou expozici právě v těchto prostorách je přirozené už jenom proto, že právě Belvedere vlastní snad největší sbírku Klimtových obrazů.
|
| celý článek >> |
| Samota kreslení |
| Jana Nekolová
|
Jednoho dne se francouzský autor komiksů a filmový režisér Pascal Rabaté vydal na bleší trh. Objevil tam knihu Tolstého, vydanou roku 1926, ilustrovanou dřevorytem. Stála pouhé tři franky! Až doma zjistil, že autorem knihy není slavný Lev Nikolajevič, ale Alexej Nikolajevič. Na knížku pozapomněl. Za pár měsíců ji vzal do ruky, začal číst a odložil ji až k ránu. Přečtenou. „Bylo to jako úder blesku,“ říká Rabaté, který se rozhodl Tolstého poutavý a trochu fantasmagorický příběh úředníka Něvzorova, muže narozeného ve znamení mluvící lebky Ibicus, převést do komiksu. Dobře udělal. Nakreslený příběh zaujal kritiky i čtenáře, Pascal Rabaté se rázem stal uznávaným autorem. Sérii původních kreseb z Ibicusu nyní vystavuje Francouzský institut v Praze.
|
| celý článek >> |
| Život ve snu |
| Eva Bobůrková
|
| Zkuste se zasnít. V rámci možností toho jediného, bezpochyby velmi sofistikovaného počítače, jímž je váš mozek, jste právě dočasně stvořili vesmír. Měřeno většinou vědeckých standardů nejde zcela jistě o vesmír nijak zvlášť povedený. Věci se v něm proměňují. Zkoumaná oblast je omezená. Přesto ale existuje. Čili nejjednodušší varianta počítačového vesmíru je ta, kterou máte každou noc uvnitř hlavy. |
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|
