reklama
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
SANQUIS - číslo 62/2009 |
téma: |
Angiologie |
|
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
Editorial (62 - únor 2009) |
Irena Jirků
|
„Sklo je silnější než já, kapituluji před ním,” říká Vladěna Tesařová. Před lety utekla od civilizace na Šumavu, do bohem a hlavně lidmi zapomenuté vesnice Dobrá Voda. Obklopila se knihami, zvířaty, starými příběhy. Toužila po klidu, ale protože je tvůrčí povaha, nedokázala přehlížet své okolí. Spíš naopak. Byla to právě ona, kdo vytvořil pro kostel sv. Vintíře unikátní skleněnou křížovou cestu a oltářní nástavec, na něž se jezdí dívat tisíce lidí. Z vesnice, kdysi odsouzené komunistickým režimem k zániku, je dnes vyhlášené poutní místo. A Vladěna Tesařová? Ne, neprchá už před lidmi, zůstává na Šumavě a znovu a znovu se tam utkává se sklem... Stejný zápas, umocněný o tvorbu v litině, podstupuje také Antonín Manto-Mrnka. Pro jeho sklenice nebo vázy inspirované uměním starověkých civilizací si neváhají přijet do Prahy zákazníci z Kanady či Austrálie. Jestliže právě jeho pracemi ilustrujeme toto číslo Sanquisu, víme, proč tak činíme. České sklo není prostě jen tak ledajaké sklo. Je krásné! Irena Jirků, šéfredaktorka |
celý článek >> |
Vždy jde hlavně o pocit |
Tereza Herz
|
Mýty a legendy, fantazie a hravost se setkávají v tvorbě Antonína Manto- Mrnky: v jeho ateliéru, v galerii na pražské Kampě a na mnoha dalších místech, kam se jeho artefakty dostanou, ať už v Česku, nebo ve světě. |
celý článek >> |
Trička, která pomáhají |
Eva Pivodová
|
Na webových stránkách www.vodicipsi.cz/trika.htm jsou k dipozici náhledy triček, podle kterých si zájemci mohou vybrat a tričko pak online zakoupit. Jednou z patronek tohoto dobročinného projektu akce je hraběnka Mathilda Nostitzová. Ta je zároveň patronkou všech nevidomých v České republice. |
celý článek >> |
Adolf Loos, mistr jednoduché krásy |
Maria Szadkowska
|
Jak by vypadalo dnešní evropské stavitelství nebýt Adolfa Loose? Ne, to si snad ani nejde představit. Vedle velikánů, jako byli F. L. Wright, Le Corbusier nebo Mies van der Rohe, patřil Adolf Loos k osobnostem, jež zásadně ovlivnily vývoj moderní architektury. K jeho výjimečnému dílu se v poslední době vrátily dvě pražské výstavy. Zatímco v Rakouském kulturním fóru vystavoval Walter Zednicek cyklus fotografií dokumentujících více než třicet Loosových realizací v celé Evropě, expozice v prostorách Muzea hlavního města Prahy se zabývá velmi podrobně jeho stopami v českých zemích. V tomto směru jde o zcela unikátní, u nás dosud nevídaný počin... |
celý článek >> |
Vyřádila jsem se a nelituju toho |
Petr Kolář
|
„Jednou jsi dole, jednou nahoře,“ zpívá se ve známé písni Jaroslava Ježka. Před lety si toho ‚dole‘ užila až až. Musela poznat sama sebe, než si mohla říct, že teď je konečně ‚nahoře‘. Herečka Sandra Pogodová. |
celý článek >> |
Výstava: Svatý Václave! |
Pavel Kočička
|
Legenda o bratrovraždě, o zradě nejvyšší, o dramatu sourozenců – vzdělaného Václava a nelítostného Boleslava – se utvářela od raného středověku. České historiky i laiky vzrušuje dodnes. To koneckonců dokládá také výstava v pražském Anežském klášteře. |
celý článek >> |
S dobrem pomalu… |
František Houdek
|
„Je z toho teď trochu na hlavu,“ odpověděl přítel Martin na otázku, jak si jeho dcera užívá domova. Eliška studuje v Kodani a jakkoli se jí tam moc líbí, strašně se těšila na Vánoce doma. Přijela druhý víkend před svátky a celou neděli nevytáhla paty z baráku, jen si labužnicky užívala domova. Hned v pondělí si ale vyrazila do města. Vrátila se poněkud zádumčivá. „Asi jsem si nějak odvykla, ale mně tady lidi připadají takoví zlí,“ pronesla zničehonic při večeři. „Kdybych je nějak provokovala, ale oni jsou takoví rovnou, bez zjevného důvodu, jakoby preventivně...“
|
celý článek >> |
Pražský porodník |
Libuše Koubská
|
Tvrzení, že je porodnictví radostný obor, označuje prof. MUDr. Antonín Doležal, DrSc. za nesmysl. Výsledky jsou sice krásné, ale prožitky u toho nemusejí být zrovna nejlepší. Ví, o čem mluví, za celou svoji profesionální kariéru má na kontě desetitisíce porodů. A jak říká, čím byl zkušenější, tím víc se bál, vždyť jde o přírodní proces, u všech savců vystavený vysokému nebezpečí. Porodník se řekne latinsky obstetrix, sloveso obstare znamená zabraňovat něčemu. „Zabraňovat průšvihu,“ zdůrazňuje profesor Doležal. „Když se vám začne dusit dítě, nejde o tom žádná informace k matce. Dítě je heterotransplantát, žije si uvnitř, nastaví si matku, na co chce. Představa jednoty matky a dítěte je hezká, ale neplatí. Proto je porodníkova přítomnost tak důležitá.“ |
celý článek >> |
Kardiovaskulární riziko u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin |
MUDr. Karel Roztočil CSc. Doc. MUDr. Debora Karetová CSc.
|
Ze statistických podkladů je známo, že ateroskléroza v oblasti koronárních a cerebrálních tepen je nejčastější příčinou úmrtí v naší populaci. V porovnání s touto skutečností se postižení končetinových tepen může zdát méně závažné. Skutečně, tento názor byl dlouho rozšířený a v určité míře přetrvává doposud. Ischemická choroba dolních končetin tak byla – či ještě často je – považována za onemocnění vyžadující pouze „přestat kouřit a více chodit.“ |
celý článek >> |
Nohy jsou stejně důležité jako srdce |
Libuše Koubská
|
Angiologie? To je přece cévní interna, vysvětlila mi kamarádka, praktická lékařka, když jsem se začala připravovat na rozhovor s předsedou České angiologické společnosti. Slovník doplnil, že jde o jeden z podoborů vnitřního lékařství zabývající se stavbou, funkcí, chorobami a léčením cév a krevního oběhu. Jako samostatná disciplína se vyvinul na počátku 20. století zásluhou britského kardiologa Thomase Lewise. Zásluhy doktora Roztočila z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny jsou také úctyhodné. Angiologii se věnuje už rovných čtyřicet let. |
celý článek >> |
Dochází u nás k poklesu amputací dolních končetin? |
MUDr. Jiří Spáčil CSc.
|
Podle Ottova slovníku naučného z roku 1889 „amputace (z lat. amputare, odříznouti) jest výkon ranlékařský, jímž odnímá se některý úd těla lidského. Nejčastěji však vyrozumívá se amputací zkomolující výkon taký na končetinách. Amputace končetin konána byla již ve starém věku. Hippokrates a žáci jeho konali odnětí v části odumřelé nebo na rozhraní této a částí zdravých… Amputace končetin koná se při rozšířených a závažných poraněních měkkých částí, cev a kostí, při rozsáhlých vředech, velice rozšířených zánětech hnisavých…“ |
celý článek >> |
Aneurysma břišní aorty |
MUDr. Petr Vařejka Prof. MUDr. Aleš Linhart DrSc.
|
Aneurysma je původem řecké slovo a znamená „rozšíření“. V současné době se tento termín používá pro označení lokalizovaného rozšíření tepny přesahující o více než 50 % předpokládaný průměr dané tepny v dané úrovni. Jako ektazii označujeme rozšíření tepny, které nedosahuje 50 % předpokládaného průměru. Průměr tepny je ovlivněn věkem, pohlavím, celkovým vzrůstem a dalšími faktory. Pokud rozšíření tepny postihuje celou její délku, nejedná se tedy jen o její segment, hovoříme o arteriomegalii. |
celý článek >> |
Plastická chirurgie? Není jen pro krasavice! |
Libuše Koubská
|
O svých začátcích i současných aktivitách, o historickém vývoji svého oboru, o moderním tkáňovém přenosu a také o mylných představách laiků... O tom všem jsme si povídali s plastickým chirurgem MUDr. Svatoplukem Svobodou. |
celý článek >> |
První antiseptický obvaz |
Pavel Kočička
|
Před 135 lety byly vyrobeny první moderní obvazové materiály, jež zabraňují přístupu infekce do ran. Objevy anglického lékaře a německého chirurga daly vzniknout oboru, pro nějž se zatěžkávací zkouškou stala první světová válka. |
celý článek >> |
Temný Terezín |
Günter Bartoš
|
Na mapách a leteckých snímcích vypadá Terezín jako vybroušený diamant nebo sněhová vločka. Fortifikační systém s mohutnými valy a ostrými hroty ravelinů a bastionů radikálně vyděluje území pevnosti z okolní krajiny. Festung Theresienstadt postavili účelově a neorganicky na místě výhodném z hlediska vojenských strategických plánů. Dnes se město obtížně vyrovnává s vojenským dědictvím a temnou historií během války. |
celý článek >> |
Sen o divadle |
Tereza Herz
|
Jen málokdo má ve svém životě tak jasně daný kód své profesní cesty jako Jan Hrušínský. Vůně líčidel a potlesk publika vábí členy jeho rodu už po generace. A i když měl občas někdo z nich zaječí úmysly, stejně ho pokaždé jakási síla zavedla zpět – na divadelní jeviště nebo před kameru. |
celý článek >> |
Koně budeme mít až v nebi |
Jarmila Jelínková
|
Všude chodí s koněm, který však existuje pouze v jejích představách. Stejně jako hrdina Saroyanovy povídky, jehož takto doprovázel tygr. „Skutečného koně ale nikdy mít nebudu,“ tvrdí výtvarnice Vladěna Tesařová, autorka unikátní skleněné křížové cesty v šumavském kostelíku svatého Vintíře v Dobré Vodě. Kůň nechybí ani v jejím skleněném retabulu, čili oltářním nástavci, který nemá vzhledem ke své velikosti ve světě obdoby. Živému koni, který je hlavním tématem jejích kreseb už od dětství, se však brání. „Neunesla bych to. Bojím se, že bych tomu zvířeti nebyla dobrým pánem,“ vysvětluje sklářka, která kvůli svému muži vystudovala i teologii. |
celý článek >> |
Po proudu Dunaje |
Jan Andreska
|
Expedici dunajskou deltou lze naplánovat mnoha způsoby. Spoléháli se ale cestovatel–vodák na sílu svých paží, je samozřejmě výhodnější cestovat po proudu. |
celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|