|
reklama
 |
předchozí číslo |
 | následující číslo |
 |
ročníky |
|
témata |
|
| SANQUIS - číslo 58/2008 |
| téma: |
| Imunologie |
| Quo vadis? |
Vážení návštěvníci našich webových stránek, následující přehled obsahuje výběr z článků z časopisu SANQUIS.
|
|
|
|
Obsah časopisu
|
| Editorial (58/2008) |
| Irena Jirků
|
„Baroko se snažilo naplnit program krajiny jako zahrady. Každá část měla danou funkci a segmenty krajiny byly ohraničené a strukturované. Také divočina měla svůj prostor. Když barokní člověk procházel krajinou, byla pro něj jasně srozumitelná,“ tvrdí Pavel Hájek a Günter Bartoš jeho slova dokládá působivými černobílými fotografiemi – vzpomínkami na baroko.
|
| celý článek >> |
| Nejraději své sochy venčím |
| Jarmila Jelínková
|
| Stádo červených koní pasoucích se v březovém hájku, vesmírní bojovníci na bývalém vojenském letišti anebo lovící smečka sedmi gepardů v přerostlé trávě Českého středohoří. Hrátky sochaře Michala Gabriela, který nedokáže odolat onomu ďábelskému pokušení provokace, nejsou však namířeny vůči veřejnému mínění. „Když dáte nějaké dílko do galerie, je to vlastně berlička. Umístíte-li je někde venku, většina lidí jej, i když nechtíc, rozšlápne. Mě zajímá, co se s tou sochou stane, právě když je venku umístěna,“ přiznává sochař. A jde ještě dál – vyzývá samu přírodu: „Ještě víc mě vzrušuje, jak socha dokáže celý prostor kolem sebe pozměnit.“ |
| celý článek >> |
| Hra vabank |
| Jefim Fištejn
|
| Slovem a činem dokazuje Moskva, že systém mezinárodních vztahů, jak se utvořil v době po 2. světové válce a zhruba platil dodnes, je mrtvý pes, který chce už jen zakopat. Svým jednostranným uznáním „nezávislosti“ Abcházie a Jižní Osetie dala najevo, že na sebe bere úlohu dobrovolného hrobaře starých norem a hodlá napříště určovat nová pravidla hry. Bodem zlomu se zřejmě stala diskuse v Radě bezpečnosti, když se ukázalo, že podmínkou přijetí jakékoli rezoluce je uznání územní celistvosti Gruzie – jen to mohlo spustit „kosovský scénář“, tzn. zahájení mezinárodní diskuse o statutu sporných území. |
| celý článek >> |
| Vincent ve Vídni |
| Irena Jirků
|
Tak obsáhlou výstavu děl Vincenta van Gogha neviděla Evropa téměř dvacet let. Ve vídeňské galerii Albertina je do 8. prosince vystaveno na 150 obrazů a kreseb slavného malíře. Díváte se na ně a té otázce se zase neubráníte: Kdo byl Vincent?
|
| celý článek >> |
| Co jsou lidské emoce |
| prof. PhDr. Milan Nakonečný
|
„Cítím, tedy jsem“ – to je parafráze slavného Descartesova výroku, který měl být nezpochybnitelným východiskem filozofie, ale v této formulaci a v kontextu s tématem emoce vyjadřuje zásadní význam emocí pro lidské bytí. City, či v širším významu emoce (viz dále), jsou, jako stále přítomné pra-fenomény, vývojovými kořeny lidského duševního života a podstatnými činiteli jeho utváření. Známý pražský psychiatr V. Vondráček to výstižně vyjádřil slovy „emoce hlídají život“.
|
| celý článek >> |
| Gabriela Demeterová: Důležitá je cesta, nikoli cíl! |
| Petr Kolář
|
Když jsem se dozvěděl, že s ní mám udělat rozhovor, vybavil se mi pořad Uvolněte se, prosím, kde svým nakažlivým smíchem odbourala sebe, diváky i moderátora Jana Krause. Schůzku naplánovala na dvanáctou hodinu v kavárně a skutečnost předčila očekávání. Gabriela Demeterová, houslistka světového formátu, je opravdu „úžasný živel“.
|
| celý článek >> |
| Téma čísla: Pomluva |
| Michael Wellner-Pospíšil Jiří Wald Karel Steigerwald Lenka Procházková Aleš Pejchal Jan Payne Libuše Koubská František Houdek
|
Když mně a mé ženě nabídla šéfredaktorka Sanquisu, abychom vybrali první námět pro tuto rubriku, nerozmýšleli jsme se dlouho a zvolili téma lidských emocí. Jsme lidé, kteří se snaží svými projekty, ať již podnikatelskými či nekomerčními, být ku prospěchu sobě i jiným. Když jsme v prosinci 1989 začali podnikat, počítali jsme pochopitelně s tím, že nám nebudou všichni zrovna nadšeně odklízet klády z cesty. Ani jsme však nečekali, že to bude tak tvrdé. Naše naivní představa, že nás listopadový převrat zbavil jednou provždy udavačů, kádrováků, pomlouvačů, falešných pravdomilů a křiváků všeho druhu vzala za své a realita všedních dní pak ukázala, že pomluva i v „nové době“ žije. A utěšeně vzkvétá. Kde se vůbec bere? Které lidské emoce či pohnutky ji přivádějí na svět? A jak je možné, že se dokáže přeměnit ve vpravdě marketingový nástroj, velmi účinný při ničení „konkurence“ ve všech oblastech lidské činnosti? Staré české přísloví říká: „Často lidé hynou klevetníků vinou.“ Je to moudré přísloví. A my? Měli bychom s tím už konečně něco dělat. Snad nejlepší bude, když o takových problémech začneme otevřeně mluvit a psát.
Jiří Wald, vydavatel |
| celý článek >> |
| Cena za vášeň |
| Eva Tajanovská Eva Pivodová
|
| Pocit z dobře vykonané práce. Byla by to jen fráze, kdybychom jej chtěli popsat slovy. Musí se zažít! Je tak důležitý, že mu neváháme mnohé (někdy takřka všechno) obětovat. Jako první své zdraví. |
| celý článek >> |
| Poslouchej svoje tělo! |
| Petr Kolář
|
Jsou jich stovky. Nebo tisícovky? Škodí svému zdraví, protože nedokážou být bez své práce. Profese je pro ně vášní, které jsou schopni obětovat hodně. Je jim pomoci? Mohli by naplno dělat, co je těší, aniž by riskovali své zdraví? Zeptal jsem se Pavla Koláře, přednosty Kliniky rehabilitace 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze – Motole.
|
| celý článek >> |
| Nemoci z povolání |
| MUDr. Rostislav Gromnica Ph.D.
|
| Již ve starověku popsal egyptský lékař a kněz Imhotep nejčastější typy pracovních úrazů při stavbě pyramid. Ve středověku se zabývali vztahem mezi prací a nemocemi u horníků zejména Paracelsus (1533) a Agricola (1556). Za zakladatele pracovního lékařství je ovšem považován italský lékař, profesor univerzit v Modeně a Padově, Bernardino Ramazzini (1633–1714). |
| celý článek >> |
| Ve skleněném znamení |
| Ota Sládek
|
Jaký je rozdíl mezi českými podnikateli v rozmezí několika století? Všichni ti Kellnerové, Baťové, Moserové, až kupříkladu po Jakuba Krčína z Jelčan, měli vždycky jedno společné: obchodní talent, víru ve své schopnosti a značnou míru jisté „zabejčenosti”, bez které by nikdy nedosáhli světových úspěchů. Ludwig MOSER patří mezi nejslavnější osobnosti historie sklářského podnikání. Svou firmu založil, když mu bylo pouhých třiadvacet let.
Někteří začínali z ničeho, jiní dědili po svých předcích – vždycky podle toho, v jaké době a v jakých historických souvislostech se právě octli. Ludwig Moser patřil k těm, kteří začínali z ničeho. Ovšem v době své největší slávy jeho „firmička“ zaměstnávala více než tisíc zaměstnanců... |
| celý článek >> |
| Imunita v lidech a imunita lidí |
| Doc. MUDr. Jiří Šimek CSc.
|
| Imunitní systém představuje vnitřní policii, která v organismu rozlišuje zdravé a fungující součásti od nefunkčních a vlastní buňky a struktury od cizích. Pak také likviduje všechno, co by mohlo organismus poškodit, a tím zvyšuje jeho odolnost. |
| celý článek >> |
| Imunologie jako interdisciplinární obor |
| Prof. MUDr. Ivan Šterzl CSc. prof. MUDr. Terezie Fučíková DrSc.
|
| Světová imunologie zaznamenala v minulém století obrovský vývoj, do něhož zasáhli významně i lékaři v regionu Čech a Slovenska. Po 2. světové válce došlo k rozvoji mikrobiologie včetně studia imunitních mechanismů. Kolébkou tohoto poznání je Ústav lékařské mikrobiologie a imunologie 1. LF UK pod vedením profesora Patočky. Jeho charizma a zanícení přitáhly obrovský potenciál mladých vědců, kteří se prosadili na evropské i světové úrovni (Málek, Blaškovič, John, Šterzl, Městecký a další). |
| celý článek >> |
| Neuroimunologie |
| MUDr. Helena Marečková CSc.
|
| Imunitní systém zasahuje do většiny dějů odehrávajících se v lidském těle, a proto také imunologie jako věda zasahuje do všech oblastí medicínských věd. Postupně vznikají nová odvětví propojující imunologii s gastroenterologií, nefrologií, endokrinologií a dalšími oblastmi. Jedním z velmi rychle se rozvíjejících oborů je neuroimunologie. |
| celý článek >> |
| Imunoendokrinní onemocnění: lymfocytární hypofyzitida |
| Prof. MUDr. Ivan Šterzl CSc. MUDr. Pavlína Hrdá
|
Lymfocytární hypofyzitida (LH) je neuroendokrinní onemocnění charakterizované autoimunitním zánětem hypofýzy s různým stupněm poruchy hypofyzárních funkcí. LH je v současné době řazená mezi tzv. orgánově specifická autoimunitní onemocnění. Histologickým nálezem je infiltrace hypofýzy T a B lymfocyty.
|
| celý článek >> |
| Moje svoboda, moje imunologie |
| Eva Bobůrková
|
„Jsem tvor, který má hrozně rád svobodu. Podřídím se, ale musím mít pocit svobody. A ten jsem našla v imunologii. Není neměnná, hotová, dotvořená, její obzory jsou zatím nekonečné. A tak je vlastně mým svobodným povoláním.“
Pracovna profesorky Terezie Fučíkové v Ústavu imunologie na pražském Albertově je malá a útulná. Na jedné straně knihovna plná knih včetně těch, které sama napsala. Naproti na zdi visí několik obrazů – i ty malovala ona. Imunologie a malování jsou její dvě životní lásky. V obou našla svobodu, kterou ke svému životu potřebuje. |
| celý článek >> |
| Jak vychovat dendritické buňky |
| Irena Jirků
|
„Malá Fučíková“, tak jí někdy říkají kolegové. U profesorky Fučíkové začínala, dnes řídí Ústav imunologie 2. LF UK v motolské nemocnici.
|
| celý článek >> |
| Medicína je ponor do duše |
| Libuše Koubská
|
| První sloka zní jako od Fráni Šrámka: V kvintě byl každý z nás biolog/ Mnohé jsme četli z křídel motýlů/ Nejhloub nás zasáhl češtinář/ Když s námi četl Postilu. Ta báseň se jmenuje Chelčická a pokračuje pak už trochu pochybovačně tím, že středověký prorok a odpůrce násilí sice mohl být někdo úplně jiný, ale v jeho Sieti víry pravé však uvízli vyvolení. |
| celý článek >> |
| Systémová enzymoterapia a jej vplyv na funkciu imunitného systému |
| prof. MUDr. Milan Buc DrSc.
|
Enzýmy sú najvýznamnejšími biokatalyzátormi, v živých organizmoch umožňujú a regulujú všetky biochemické procesy. Rozdeľujeme ich do 6 skupín, z ktorých medicínsky najvýznamnejšia je skupina hydroláz. Hydrolázy štiepia zložité biologické látky, vrátane bielkovín. Táto ich vlastnosť pritiahla záujem lekárov o ich využitie v liečbe rôznych chorôb.
|
| celý článek >> |
| Imunopatologická onemocnění respiračního ústrojí |
| MUDr. Helena Mazáková CSc.
|
Plíce jsou extrémně komplikovaný orgán, který se účastní první odezvy organismu na inhalované antigeny, infekční agens a dráždivé látky. Na patogenezi plicních onemocnění se mohou podílet různé mechanismy včetně zapojení imunitního systému s následnou zánětovou reakcí postihující dýchací cesty, plicní parenchym, nebo obojí.
|
| celý článek >> |
| Deprese a tělesné nemoci? Souvisejí! |
| Prof. MUDr. Eva Češková DrSc.
|
| V Praze probíhal od 20. do 25. září XIV. Světový psychiatrický sjezd, jehož cílem bylo mimo jiné přiblížit psychiatrii širší veřejnosti. Atraktivní doprovodnou událostí sjezdu byla výstava obrazů nemocných „Arteterapie – art brut v České republice.“ |
| celý článek >> |
| Na poetické cestě krajinami slov |
| Eva Pivodová
|
Jeden z nejlepších českých odborníků na psychiatrii Michal Maršálek využívá bohaté zkušenosti ze svého oboru také při psaní poezie. Právě vychází jeho další básnická sbírka.
|
| celý článek >> |
| Vzpomínky na baroko |
| Günter Bartoš
|
Změna společenského a ekonomického systému po roce 1989 zasáhla také českou krajinu a pozměnila ji. Liberální kapitalismus tlačí na ekonomické využití volného prostoru a zaplňuje jej továrnami, nákupními centry, satelitními sídlišti. Města vykročila ze svých hranic a chaoticky se rozlévají do svého okolí. Dálnice a dopravní stavby krajinu rozdělují, fragmentizují. Neztrácíme tím něco důležitého a cenného?
|
| celý článek >> |
| Bezpečnostní instruktáž |
| Irena Obermannová
|
„V případě nouze naleznete vaši kyslíkovou masku vpravo pod sedadlem.“
A už je to tady. Od chvíle, kdy nastoupím do letadla, zmocňuje se mě panický děs a hrůza. Snažím se nemyslet na katastrofu, ale na povídku, kterou právě píšu. To je to jediné, co by mi snad mohlo pomoct. Problém je, že mi to nejde. A že ji nepíšu, protože mi to nejde. Nemám totiž první větu. První věta je nejdůležitější. Pokud například vzbudí ve čtenáři dojem, že letadlo spadne, znamená to, že děj bude napínavý a šance na úspěch veliká.
|
| celý článek >> |
| Faraonská pocta Štefánikovi |
| Günter Bartoš
|
Bílý masiv prozařuje okolní hory. Čtyři obelisky míří jako bílé hroty, jako obětiny do nebe. Tumba, symetricky umístěna ve středu, zvýrazňuje kompozici a přetváří stavbu ve velkou mandalu. Na karpatském vrchu Bradlo se zhmotnil logos. Mohyla Milana Rastislava Štefánika vzbuzuje respekt. Stejně jako člověk, který je v ní pohřben.
|
| celý článek >> |
| Londýnské Soho voní čínsky |
| Boris Dočekal
|
| Časy, kdy tuhle nevelkou část Londýna lidé spojovali s hippies a beatovou – řečeno dnešním jazykem – rockovou muzikou, jsou už dávno pryč. Z kdysi tak slavné Carnaby Street se už před lety vypařila vůně marihuany, zmizely originální butiky s květinovou módou, jež dnes nahrazují úhledné obchody známých módních značek. Pamětník by nejspíš řekl: totální nuda. A měl by pravdu, kdyby ovšem Soho zároveň neprošlo i jednou velmi pozitivní změnou. V kdysi nebezpečných uličkách, kde vraždy a přepadení bývaly takřka na denním pořádku, se dneska lze bez obav procházet i v noci. Aby to tak zůstalo napořád, na to dohlížejí nekompromisní policisté, kteří dokážou razantně, ale korektně (s pověstným klidem Angličanů snášejí i fotografování) vykázat do patřičných mezí všechna podezřelá individua. Vysoká zločinnost se přestěhovala už dávno na londýnská předměstí, Soho se zdá být oázou klidu a pohody. |
| celý článek >> |
|
|
předchozí číslo |
| následující číslo |
|
ročníky |
|
témata |
|
|
