Malířský stojan u okna, plechovky, rozšlapané křídy, sklenice s barvami, pár obrazů a plakátů na zdi... Přes půl století malovaly Jitka a Květa Válovy v této skromné místnosti. Skromně, někdy až daleko za hranicí bídy také obě sestry žily, nikdy se však nepodvolily uměleckému a politickému nátlaku. A to ani v dobách nejtvrdších, kdy o nich nechvalně proslulá (a nebezpečná) Marie Majerová mluvila a psala jako o černé skvrně na tváři Kladna a u Válových se přemalovávaly obrazy třeba šestkrát, protože nebyly peníze ani na chleba, natož na nové plátno.
Ojedinělý příběh životních a uměleckých souputnic začal 13. prosince 1922, kdy se narodily v rodině bankovního úředníka v Kladně. „Měly jsme krásné dětství,“ vzpomíná Jitka Válová na idylickou dobu před válkou. „Nepamatuji, že by na nás maminka někdy vykřikla nebo že bychom dostaly vejprask. To už vůbec ne.“ Na tatínka si skoro nepamatuje, protože ho po nervovém zhroucení z přepracování odvezli do sanatoria, kde za rok zemřel. Od čtyř let vyrůstala dvojčata Květa a Jitka s ovdovělou matkou a dvěma staršími sestrami v rodině bez mužů. A tak to mělo zůstat. „Když nám bylo třináct, řekly jsme si s Květou, že se nikdy nevdáme. Muž byl element, který mezi nás nepatřil. Nezbyl pro něj žádný prostor.“ Mezi sestry Válovy se už žádný člověk nevešel. Ani muž, ani žena. Jejich život se stal něčím na způsob řehole. Sloužily jen svému výtvarnému talentu, ničemu jinému. „Tohle jsme si nevybraly, přišlo to na nás. Co můžu dělat? Přece nevyskočím z kůže. Pokud má člověk nějaký talent, tak by ho měl využít, a většinou ho každý využije.“ Vzdát se běžné rodinné existence – „vdát se a mít haranty“ – pro ni těžké nebylo. „Obětovala jsem to, o co jsem nikdy nestála.“
Název secese pochází z německého Sezession – odštěpení. A přesně tak tento výtvarný sloh přelomu 19. a 20. století vznikl – odloučením skupinek umělců od hlavního, konzervativního uměleckého proudu v Německu. Secese byla posledním uměleckým slohem, který prostoupil všechny sféry lidského života a plně se projevil v mezinárodním měřítku. Ornamenty, zvlněné křivky, přírodní formy, organické linie... Prvky přítomné v grafice stejně jako ve sklářství, v malbě neméně než v módním návrhářství. Do architektury vstoupily navíc nové, do té doby opomíjené materiály – železo, ocel, beton, sklo. HECTOR GUIMARD: VSTUP DO METRA, 1899, Paříž (vlevo dole), ANTONI GAUDÍ: PARC GÜEL, 1900–1914, Barcelona (vpravo dole).
Prohlížím si drobné malby vystavené v Českém centru Praha a cítím zvláštní napětí: jako by odrážely svět velmi známý – a přece obsahují cosi tajemného. Je to projekt „unloud“ britského výtvarníka Duncana Higginse. Těch obrázků tu visí 1600.
Asi nikdo, kdo kdy zmokl, nebude pochybovat, že se počasí často mění. Mnohdy docela nečekaně a divoce. Nemusí to být příjemné, ale lidé jsou na to vcelku zvyklí. Odnesou to obvykle jenom televizní rosničky. Ve skutečnosti se stejně jako počasí mění i klima, což je vlastně dlouhodobější souhrn jednotlivých prvků ovlivňujících počasí.
Podle klimatologů běží lidstvo závod s časem. Četnost abnormálních klimatických jevů, nejen zvyšování teploty, přesvědčila i skeptiky, že se něco opravdu děje. Teď se musíme dohodnout, co s tím. Přestože civilizace často zanikají z ekologických příčin a ta naše je kvůli své velikosti a složitosti extrémně zranitelná, zůstává sociální ekolog Ivan Rynda optimistou.
Dne 20. 3. 1919 francouzský plukovník Ferdinand Vyx, šéf vojenské mise Dohody v Budapešti, přednesl ministerskému předsedovi Károlyimu příkaz mírové konference ve Versailles: „Maďarská vojska musí do 48 hodin vyklidit další pohraniční území, a to do hloubky 50–80 kilometrů.“
Zcela zvláštní a také nejvíce zkoumanou a diskutovanou emocí je úzkost, která byla jako trvalejší pocit či nálada mimo jiné tématem filozofie existence (S. Kierkegaard, M. Heidegger, J.-P. Sartre a další). Někteří psychologové mezi významy pojmů úzkosti a strachu nerozlišují (F. Riemann, 1961, čes. 1999), jiní naopak odlišnost zdůrazňují, protože, přísně vzato, „úzkost není pocit“, nýbrž „stacionární naladění“ a jako takové je bez předmětu, kdežto strach má předmět, je vždy strachem z něčeho (Ph. Lersch, 1970).
Před sto lety postavili nedaleko Prahy Královský český zemský ústav pro choromyslné. Slovo choromyslný se jako nekorektní už nepoužívá, ale v bohnických pavilonech dodnes přežívá duch C. K. Rakousko-Uherska.
Kniha Zrcadlo mých lásek aneb vzpomínky prof. MUDr. Ctirada Johna, DrSc., vystupuje vysoko nad klasickou memoárovou literaturu. Sestavil ji stálý spolupracovník Sanquisu František Houdek a vydalo nakladatelství Galén.
K dětem nemůžeme přistupovat jako k miniaturám dospělých, na jejich růst a vývoj působí vlivy prenatální i postnatální, mají své odlišnosti ve zdraví i v nemoci. Specializovaná péče o alergiky je v České republice soustředěna do rukou odborníků s atestací z oboru alergologie a klinické imunologie.
Bydlení, pokud má člověk štěstí a může si dovolit onen luxus volby, je otázkou priorit. Moje priorita je příroda, klid, ticho, řeka a venkovská atmosféra.
Vyvážená strava, pravidelný pohyb – zkrátka zdravý životní styl, to je základ pro klidný spánek. Neméně důležité je však i to, kde a na čem spíme. Aby bylo jasno – ideální matrace neexistuje. Ale když je dobrá, spí se prostě lépe!
Tento interdisciplinární obor je klinickou i laboratorní disciplínou. Zabývá se studiem, diagnostikou, léčbou a prevencí pacientů s nemocemi vyvolanými poruchami imunitních mechanismů či patologickými stavy, na nichž se imunologické mechanismy významně podílejí.
Alergická onemocnění jsou stará jako lidstvo samo, ale lékaři je systematicky studují až posledních 100 roků. Přes 40 let léčí alergie také doc. MUDr. Vít Petrů, CSc. „V mém oboru mě už nic nepřekvapí,“ říká přední český alergolog. A mimochodem – také aktivní hudebník.
Incidence ABKM je podle prospektivních studií s provedeným reexpozičním testem 2,2–2,8 % u dětí mladších tří let. Podle prospektivní studie provedené v Praze v letech 2004–2006 byla ABKM diagnostikována u 2,2 % kojenců. Patofyziologicky se kromě IgE zprostředkovaných reakcí uplatňují i další typy alergických reakcí. Udává se, že u 50 % kojenců a starších dětí s klinickou prokázanou alergií neexistují žádné známky IgE mediované reakce. Rizikovým faktorem rozvoje ABKM je rodinná alergická zátěž, přičemž je-li anamnestická zátěž alergií u obou rodičů, nebo u jednoho rodiče a u sourozence je manifestovaná ABKM, je to považováno za důvod k preventivní dietní intervenci. Údaj o tzv. první lahvi (senzibilizující) podané v porodnici před rozvojem laktace je závažný.
Komfort pacienta při stomatochirurgických zákrocích a zkvalitňování pooperační péče se dostává stále více do centra pozornosti privátních stomatologických pracovišť. Využití systémové enzymoterapie u stomatologických pacientů může po výkonech přinést zrychlení ústupu otoků a nepříjemné bolestivosti a zkrácení celkové doby hojení.
Nežádoucí účinky farmakoterapie na horní část trávicího traktu mohou být zapříčiněny jak místním působením, tak převážně systémovým působením po distribuci krevním oběhem.
Můj roční syn se zatím ani nesnaží mluvit. Mohla by být příčinou retní uzdička? M. S., e-mail ODPOVÍDÁ ZUBNÍ LÉKAŘ DOC. MUDR. JIŘÍ ZEMEN, PH.D.
Retní uzdička je slizniční řasa uprostřed horní ústní předsíně, tj. prostoru v ústech mezi horním rtem a horním čelistním výběžkem. Na jedné straně je tedy přirostlá k hornímu rtu, na druhé k horní čelisti. Běžně retní uzdička neomezuje pohyby horního rtu potřebné pro mluvení, pro příjem potravy a pro mimiku úst.
Chronická pankreatitida je definována jako trvale progredující onemocnění, kdy je postupně funkční parenchym žlázy nahrazen vazivem a tato změna v terminálních stadiích nemoci vyvolává exokrinní i endokrinní pankreatickou funkční insuficienci. Proces fibrogeneze lze proto právem označit jako základní patogenetický fenomén onemocnění.
„České děti mají v průměru 2,5krát více zkažených zubů než děti žijící ve Švýcarsku, kde už roky fungují kvalitní preventivní programy,“ říká MUDr. Hana Zallmannová, stomatoložka a spoluzakladatelka společnosti Český zelený kříž. Jeho cílem je rychlé uvádění poznatků preventivního lékařství do praxe. A jedním z nástrojů je projekt Dětský úsměv. Děti se díky němu učí přímo ve škole pečovat o svůj chrup.
Začínali s letními kurzy, dnes vyučují celoročně. Právě připravují nový hudebně vzdělávací projekt – celý v angličtině. O Dětské hudebně-dramatické akademii s výukou angličtiny budeme určitě slýchat stále častěji.
Odkazy k modernímu životu a elegance, tím je charakteristický současný design. Dokazují to i přírůstky do sbírek UPM z posledních deseti let. Výstava byla původně připravena pro Designblok ’09, nyní se stává součástí stálých expozic.
Patří k nejvýraznějším uměleckým osobnostem u nás, sklízí aplaus ve světě. Už méně se ale ví, že také podporuje Nadaci pro výzkum rakoviny – Rakovina věc veřejná. Právě zakoupením vstupenky na jeho koncert 18. března v Besedním domě v Brně můžete nadaci pomoci i vy. S Pavel Šporclem jsme si ještě předtím zahráli hru: poslali jsme deset pojmů, on napsal, co mu asociují v mysli. Vítejte ve světě Pavla Šporcla...
První dobrá zpráva: Lidí ochotných pomáhat druhým stále přibývá. Podle statistik, které si vede Nadace VIA, soukromí dárci, jednotlivci a firmy dnes darují na dobročinné účely kolem čtyř miliard korun ročně a objem jejich příspěvků se v posledních deseti letech stále zvyšuje.
V oblasti Panonské nížiny leží v tektonických sníženinách dvě jezera: jezero Blatenské čili Balaton a jezero Neziderské. Vedle přírodního vývoje zažil Nezider i zajímavé dějinné okamžiky.
Adrian systematicky šmejdil po lékařském pokoji, hledaje, co by tak ještě mohlo být jeho. „Tohle repetitorium,“ ukázala Monica. Krčila se v prosezeném křesle jako myška, která právě zjistila, že nasazovala život pro plastikovou náhražku sýra s umělou vůní. Vzdal to. Zklamal. Odchází... „Nech si ho,“ řekl. „Mně už nebude k ničemu.“
