Jak Parkinsonova choroba mění aktivitu mozku
SANQUIS č.108/2016, str. 14

Američtí neurologové sledují systematicky pacienty s Parkinsonovou chorobou a s podobnými diagnózami, aby zjistili, jak se mění aktivita mozku během postupu nemoci. Studie, která byla sponzorována NIH´s Parkinson´s Disease Biomarkers Program a publikována v časopise Neurology, by mohla vědcům přinést nové poznatky pro léčbu, která se soustředí na zmírňování příznaků a zpomalení rychlosti, s níž tato porucha ničí mozek.


časopis Neurology, srpen 2016
Zdroj:  www.sciencenewsline.com 

Foto: freeimages.com

 „Pokud víte, že Parkinsonova choroba způsobuje pokles  aktivity v určité části mozku, a víte, za jak dlouho se to projevuje, otevírají se vám dveře k léčbě, která by tomu zabránila. Dává nám to zpětnou vazbu, která látka a jak moc dokáže zvrátit ničivé působení Parkinsona,“ říká David Vaillancourt, spoluautor studie.
 Parkinsonova choroba je neurodegenerativní porucha mozku, která poškozuje neurony, které jsou důležité pro kontrolu pohybu. Existuje mnoho léků, které dokážou snížit následky těchto změn, nicméně žádný z nich neumí neurony definitivně ochránit před zničením. Většina klinických studií se také zaměřuje na zmenšení symptomů nemoci, ale tyto analýzy nezkoumají nic na úrovni souběžně probíhající (skryté) celkové degenerace. V důsledku toho se léčba stává neúčinnou, jakmile se poškozené oblasti v mozku příliš rozšíří. Nová studie by mohla tyto problémy vyřešit a vědcům poskytnout informace o tom, která látka ovlivňuje nejen symptomy nemoci, ale také zastavuje postup nemoci v mozku.
 „Tato měřítka účinnosti jsme nazvali biomarkery. Po desetiletí se vědci snaží najít něco takového. Naše studie je důkazem, že lze použít markery ze snímání mozku jako markery postupu Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění,“ vysvětluje Debra Babcock, ředitelka programu na  National Institute of Neurological Disorders and Stroke v Betshedě v Marylandu.
 Tým doktora Vaillancourta použil metodu funkční magnetické rezonance ke změření aktivity jednak u zdravých pacientů, poté u pacientů s Parkinsonovou chorobou a dalších lidí trpících dvěma atypickými formami této choroby: MSA (multisystémová atrofie) a PSP (progresivní supranukleární paralýza,  obě dvě prokazují stejné symptomy jako Parkinson) Vědci vybrali specifické oblasti mozku, které jsou důležité pro kontrolu pohybu a rovnováhy. Každý z pacientů pak absolvoval dvoje snímání mozku -  v časovém rozestupu jednoho roku, přičemž během tohoto snímání podstoupili i test, který prověřoval sílu stisku jejich ruky.
 Zdraví pacienti nevykazovali žadné změny, zatímco ti s Parkinsonovou chorobou značné, a to ve dvou oblastech mozku - v tzv. putamenu a také v primární motorické kůře. Dále se změny projevily u pacientů s MSA a to v primární motorické kůře, suplementární motorické oblasti a v horních oblastech mozečku. U pacientů s PSP došlo ke zhoršení ve stejných oblastech jako u pacientů s MSA a také v oblasti putamen.
 Vědecký tým nyní doufá, že nově nabyté informace a také biomarkery bude moci použít k tomu, aby se dalo ověřit, zda léčba, která dokáže zmírnit příznaky Parkinsonovy choroby, také zastavuje postup poškození mozku.  „Pokud zjistíme, že léky zabraňují poškození buněk, tak budeme vědět, že nějakým způsobem ovlivňují nemoc samotnou.“ zakončuje David Vaillancourt. 
  



obsah čísla 108 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA