Nezdravé stravování v těhotenství vs. ADHD
SANQUIS č.108/2016, str. 11

Výzkumný tým pod vedením vědců z King´s College v Londýně a University of Bristol zjistil, že pokud matka během těhotenství konzumuje mnoho tuků nebo cukrů, lze to spojit s příznaky ADHD u dětí, které v raném věku trpí poruchami chování.  Studie je první, která spojuje epigenetické změny objevené po narození, poruchy chování a ADHD s jídlem během těhotenství.


Journal of Child Psychology and Psychiatry, srpen 2016
Zdroj:  www.eurekalert.org

Foto: freeimages.com

Problematické chování v raném věku a ADHD jdou ruku v ruce. Až 40% dětí, u kterých je diagnostikována porucha chování trpí také ADHD. U některých lze prokázat, že během těhotenství byla matka ve stresu nebo se špatně stravovala.
V této studii vědci porovnali 81 dětí, u kterých se projevila porucha chování s 81 dětmi, které naopak neprojevovaly téměř žádné takové příznaky. Vědci se snažili zjistit, jak strava matky během těhotenství ovlivnila epigenetické změny genu IGF2 (nebo methylaci DNA – navázání methylového zbytku na nukleové báze cytosinu a adeninu), který se během prenatálního vývoje podílí na vývoji mozku, konkrétně pak oblastí, které jsou poškozeny při ADHD, tedy mozečku a hipokampu. Právě methylace DNA byla už dříve objevena u dětí matek, které otěhotněly a porodily během hladomoru v Nizozemsku za druhé světové války.
 Vědci zjistili, že špatná výživa matky skládající se z cukrů a tuků, zvyšuje methylaci IGF2 u dětí s časným nástupem poruch chování, ale také i u těch, které vykazují tyto příznaky pouze v malém množství. Vyšší methylace IGF2 je tedy spojena s projevením příznaků ADHD ve věku od sedmi do třinácti let, ale pouze u těch dětí, u kterých se porucha chování projevila již velmi brzy.
 „Naše výsledky ukazují, že špatná strava je spojena s vyšší methylací genu IGF2 a tedy dokazuje, že je nutné se během těhotenství dobře stravovat.  Správná dieta by mohla zvrátit, nebo alespoň zmírnit, příznaky poruch chování a ADHD. Povzbudivé je, že rizikové faktory epigenetických změn mohou být pozměněny,“ říká Edward Baker, autor studie z King´s College.  „Nyní se musíme zaměřit na prozkoumání různých potravin, jak a co ovlivňují. Například omega 3 mastné kyseliny, které se vyskytují v ořeších, rybách a kuřatech jsou, byť tuky, nesmírně důležité pro neurologický vývoj. Již také víme, že doplňková strava zmírňuje dopady AHDH a poruch chování u dětí. Nyní musíme zjistit, jakou roli v tomto procesu hrají epigenetické změny.“ 



obsah čísla 108 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA