Jak zachránit kmenové buňky pro transplantaci
SANQUIS č.106/2016, str. 21

Satelitní gliové buňky jsou kmenové buňky, které můžeme najít v příčně pruhované svalovině.  Jejich transplantace by mohla být nadějí při léčbě některých degenerativních svalových onemocnění, ale – bohuže – při kultivaci ve zkumavce ztrácejí hojivé schopnosti. Vědci už přišli na to, jak je zachovat.


časopis Journal of Neuromuscular Diseases, červen 2016
Zdroj:  www.eurekalert.org
 

Foto: freeimages.com

Satelitní gliové buňky můžeme najít v příčně pruhované svalovině. Zatímco transplantace těchto kmenových buněk by mohla být léčbou některých degenerativních svalových onemocnění jakou je například duchennova svalová dystrofie, tyto buňky při transplantaci ztrácí při kultivaci ve zkumavce však své hojivé schopnosti. Při studii, která byla publikována v časopisu Journal of Neuromuscular Diseases, se vědci pokusili buňky “vyléčit“ leukemickým inhibičním faktorem (LIF). Ten je dokázal udržet v požadovaném nediferenciovaném stavu satelitních buněk a výrazně tak zvýšil jejich účinnost při transplantaci.

Nestálé svalové buňky
K získání dostatečného množství buněk je kultivace v umělém prostředí naprosto nezbytná, ale žádná z buněk se nesmí diferenciovat ještě před transplantací. Ke kultivaci svalových buněk se používají růstové faktory, cytokiny, a další chemikálie, nicméně v ideálním případě se musí zvolit taková jejich kombinace, která zpomalí proces diferenciace, zachová nediferenciovaný stav a pro transplantaci dodá nepoškozené buňky. Tyto podmínky se však nikdy nepodařilo vytvořit.
 Předpokládá se, že leukemický inhibiční faktor  (LIF) hraje velkou roli v regeneraci svalů. Vědci při zmíněné studii zjistili, že buňky léčené LIF a transplantované do příčně pruhované svaloviny vytvořily dvakrát až třikrát více svalových vláken než kontrolní buňky bez LIF.
 „Můžeme říct, že tato studie poskytuje první záznam efektů, které má LIF na účinnost transplantovaných primárních satelitních buněk. Tento výzkum nás posunuje opět o krok dál na cestě ta vytvořením ideálních podmínek pro kultivaci svalových buněk,“ říká Shin´ichi Takeda z Národního institutu pro neurovědu z Kodairy v Japonsku, ale posléze zdůrazňuje, že „jakkoliv jsme se snažili, mechanismus, díky kterému LIF zlepšuje účinnost satelitních buněk, je nám stále neznámý. Náš výzkum se zaměřil především na vlastnosti LIF a zda by nám jejich znalost pomohla určit jeho funkci v regeneraci svalů a tedy její budoucí využití k transplantaci a léčbě onemocnění.“



obsah čísla 106 ročník 2016





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA