| Další milník v medicíně: úplná transplantace tváře |
|
Eva Bobůrková |
| SANQUIS č.89/2011, str. 76 |
V dubnu roku 2009 podstoupil James Maki jako teprve druhý pacient ve Spojených státech částečnou transplantaci obličeje. Operaci, kterou tehdy sledoval celý svět, vedl český plastický chirurg MUDr. Bohdan Pomahač. A letos v březnu lékaři bostonské nemocnice pod jeho vedením provedli první úplnou transplantaci obličeje v USA.
|
|
Dcera Jamese Makiho Jessica v době, kdy byl její otec operován, líčila v americké televizi ABC, co se mu stalo: utrpěl těžký úraz, když nešťastnou náhodou spadl do metra na kolej, kterou vedl elektrický proud. Následně kvůli znetvořenému obličeji musel čelit vyděšeným pohledům, posměškům, ale i slovním a fyzickým útokům. Pak se raději uzavřel před světem ve svém domě v Bostonu. Až částečná transplantace obličeje mu znovu umožnila vyjít na ulici a zapojit se do běžného života.
Olomoucký rodák Bohdan Pomahač v bostonské nemocnici Brigham and Women\s Hospital pracuje již patnáct let. O Makim tehdy řekl: „Nikdy jsem neviděl tak vážné poranění obličeje. Jeho tkáň se vlastně vypařila a vznikl jeden velký kráter.“ Muž ztratil nos, líce, zuby, část úst, svaly, kosti, nervy a jedno oko. Prodělal v nemocnici postupně mnoho zákroků, ale k žádnému významnému zlepšení nedošlo. Lékaři z oboru plastické a rekonstrukční chirurgie byli v koncích.
Po mnoha lékařských i psychologických vyšetřeních zařadili pacienta na seznam čekatelů na transplantaci obličeje. Nikdo netušil, jak dlouho bude Maki čekat. Dárců obličeje se nedostává. Lidé jsou ochotni po své smrti věnovat srdce, plíce, ledviny nebo játra. Ale obličej, to je něco jiného. Přesto čekání nakonec netrvalo dlouho.
V dubnu 2009 byl do téže nemocnice přijat šedesátiletý Joseph Helfgot. Jeho srdeční choroba se zhoršovala a bylo jasné, že bez transplantace srdce nepřežije. Během operace jej však postihla mrtvice a mozková smrt. Když se to dozvěděla jeho žena Susan Whitman, vzpomněla si na rozhovor, který s manželem vedli před zákrokem: „Kdyby se mi něco stalo, pamatuj si, že chci být dárcem orgánů. Myslím to zcela vážně a prosím, abys mi v tom pomohla,“ žádal ji. Do nemocnice rychle povolali Jamese Makiho. Dva operační týmy, jeden pro dárce a druhý pro příjemce, začaly pracovat současně. Sedmnáctihodinová operace byla úspěšná a dodala naději podobně postiženým lidem.
|
|
 | | Průběh radikální operace, která pacientům přináší nový začátek: v posledních letech úspěšně realizují první částečné a celkové transplantace obličeje
špičkoví plastičtí chirurgové z celého světa. Lidé po těžkém zohavujícím zranění anebo vážné nemoci získávají šanci na hodnotnější život. |
|
|
Světová prvenství
V roce 2009 měli lékaři na celém světě na kontě teprve sedm částečných transplantací obličeje. Makiho případ přišel právě čtyři roky potom, co ve Francii lékaři provedli úplně první takový přenos: Isabelle Dinoire znetvořil vlastní pes, který se ji snažil vzbudit, když omdlela. Pomocí darované tkáně jí chirurgové nahradili ztracený nos, ústa, rty a bradu. První úplnou transplantaci obličeje na světě potom uskutečnili v březnu 2010 plastičtí chirurgové v barcelonské nemocnici Vall d\Hebron. Tvář mrtvého dárce pomohla farmáři, který se nešťastnou náhodou střelil do obličeje.
Jen cizí tkáň, nebo i identita?
Pro lidi, kteří utrpěli vážný fyzický úraz nebo jejich obličej znetvořily popáleniny či nádor, se stala možnost transplantace obrovskou šancí. Jakmile se o ní začalo ve světě hovořit, hlásilo se mnoho dobrovolníků. Zároveň se ovšem stal tento chirurgický zákrok velkou etickou i odbornou výzvou. Tak například tým lékařů z Louisvillské univerzity v americkém Kentucky zažádal o povolení k transplantaci obličeje již v roce 2004 poté, co dokázal úspěšně transplantovat prvnímu pacientovi ruce od mrtvého dárce. Právě nejistota a rizika spojená se zákrokem ale nakonec projekt pozdržela. Odborníci se mimo jiné obávali, že lidé s novou tváří budou trpět psychickými problémy, že ji dokonce nebudou schopni přijmout.
S transplantací obličeje se pojí také vysoké zdravotní riziko. Pacienti musí celoživotně brát léky, které zabrání odmítavé reakci organismu a odhojení transplantovaného obličeje. „Tyto léky jsou tak toxické, že mohou způsobit rakovinu, selhání ledvin a další závažné zdravotní problémy, a to i v případě, že je původní chirurgický zákrok úspěšný. Navíc mohou selhat,“ upozorňuje Arthur Caplan, ředitel Centra pro bioetiku na Pensylvánské univerzitě. John Barker, vedoucí výzkumník transplantačního centra z Louisvillské univerzity, však namítá: „Dostat novou tvář, to je benefit, který vyvažuje všechna související rizika.“
|
|
|
Zprávy z Bostonu
K dnešnímu datu ve světě lékaři provedli celkem čtrnáct transplantací tváře. Ukázalo se, že nehrozí, že by se příjemci nového obličeje podobali svým dárcům a nad psychickými problémy vítězí u pacientů spokojenost. „Ze všech dosavadních zákroků je jasné, že nový vzhled pacienta v žádném případě nezpůsobuje záměnu s původním dárcem. Pro pacienta, který nemá obličej, je podoba, i když ne úplně ideální, nebo funkce, i když ne úplně normální, nesmírně moc,“ uvedl letos v březnu doktor Bohdan Pomahač pro Českou televizi v návaznosti na svůj velký odborný úspěch: jeho třicetičlenný tým právě úspěšně provedl první úplnou transplantaci obličeje ve Spojených státech.
Novou tvář v Bostonu získal teprve pětadvacetiletý Dallas Wiens z Texasu, který utrpěl v roce 2008 těžký pracovní úraz při kontaktu s vedením elektrického proudu. Výboj mu spálil celý obličej, nos, oči, dýchal jen díky otvoru do krku. Lékaři při patnáctihodinové operaci tomuto muži transplantovali kompletně celou tvář. Jak ve svém prohlášení konstatuje Americká společnost plastických chirurgů, jde o významný milník v plastické chirurgii. Pacientův dědeček Del Peterson v televizi ABC uvedl:„Když jsem Dallase viděl prvně po zranění, neměl jsem tušení, co se s tím dá dělat. Dnes je plný odhodlání zotavit se a změnit svůj život.“ Sám Wiens chce nyní pomáhat podobně postiženým lidem a propagovat dárcovství orgánů a tkání.
Na transplataci mezitím v Bostonu čeká další pacientka – Charla Nash z Connecticutu, kterou v roce 2009 znetvořil a oslepil šimpanz.
|
|
|
MUDr. Bohdan Pomahač (*1971)
Narodil se v Ostravě, vystudoval Lékařskou fakultu UP v Olomouci. Za studií absolvoval stáž na Harvard Medical School v Bostonu. Nyní působí v bostonské nemocnici Brigham and Women´s Hospital, od roku 2004 zde provozuje vlastní praxi plastické, rekonstrukční a estetické chirurgie a vede popáleninové centrum. V USA žije s manželkou Hanou, oční lékařkou, a dvěma dětmi.
|
|
|
Foto: Dreamstime, FN Olomouc, schéma: © Cleveland Clinic
|
|
|
 |
obsah čísla 89 |
 |
ročník 2011 |
|
témata |
|
| SANQUIS PLUS |
|
| GALERIE SANQUIS |
|
| PORADNA |
|
|
