Maškary pod křídly UNESCO
Michaela Šmerglová  
SANQUIS č.87/2011, str. 36

Blíží se osmá ranní. Maškary se scházejí u domu starosty, který dá ke konání tradičního obyčeje svolení a slavnostní den zahájí. Tak je tomu rok co rok. Alespoň na Hlinecku, kde chodit v maškaře znamená čest. A to dědičně! Průvodu se ovšem smějí účastnit pouze muži. Žen ve vesnicích Vortová, Hamry, Blatno a Studnice se převlékání netýká.

Masopustní rej
na Hlinecku pod Veselým kopcem se letos už odehrává pod ochranou UNESCO. Místní obchůzky, které se konají v únoru i březnu, se koncem roku 2010 probojovaly na seznam jeho nehmotného dědictví. Jak se vlastně chrání takové tradice závisející na odhodlání místních?
Hlinecko tvoří sedmadvacet obcí, vesnic a vesniček. Ve všech se drží masopust, ale jen ve čtyřech z nich se zmíněná tradice slaví téměř od pohanských dob bez přerušení a podle starých rituálů. „Ves žije přípravou od ledna. Letos to prožíváme dvojnásob silně, protože čekáme, že přijde více hostů,“ říká Ladislav Šmahel, starosta Vortové. „Vždy se k nám jezdilo dívat hodně lidí, ale teď, soudě podle dotazů nejen z e-mailů, bude zájem ještě větší. Uvidíme, co bude značka UNESCO znamenat.“ Starosta letos v průvodu nepůjde, maškaru Žida „pověsil na hřebík“. Prý by si to správně neužil, už během minulých masopustů řešil organizační věci, dával rozhovory, poskytoval informace.
Do masopustních masek se na Hlinecku oblékají pouze muži. Dámy zase chystají už od kuropění pohoštění pro aktéry a diváky. Zadělávají na čerstvé koblihy, mažou chleby se sádlem, dělají jednohubky a chladí kořalku. V době masopustu bývá ještě sníh a nezřídka mrzne. Jakmile ženy zajistí dostatek pochutin, stávají se publikem, stejně jako děti. Tím se zdejší karneval liší od masopustního reje na jihu a ve středu Čech. „Obchůzku tvoří řada tradičních výjevů. Vše má jasný řád. Masky znají své funkce a vzájemné vztahy, pravidla má i jejich kontakt s diváky,“ říká Ilona Vojancová, etnografka a šéfka Souboru lidových staveb Vysočina. Také ona bojovala za to, aby se o hlinecké tradici dozvěděl svět. První krok se podařil.

Laufr, Slaměný, Ras
Počátky tradice sahají do pohanské éry, související rituály měly předznamenat blížící se jaro. Podle toho se také chovají jednotlivé maškary. Takový Slaměný! Muž ve složitém, nepraktickém obleku ze slámy honí ženské divačky, válí se s nimi po zemi nebo je různě oplácává. Naznačuje kult plodnosti. „Je to až nepříjemné, nicméně žena, které by si Slaměný nevšiml, by se cítila dotčená,“ připouští Vojancová. Tři Slamění řádí na plné obrátky, ale žádná dáma je neodstrčí.
Když dostal v osm ráno vůdce masek Laufr alias Strakatý od starosty svolení k obchůzce, vyrazily maškary vsí a přejí hospodářům bohatou úrodu. Tento úkol mívaly v dobách, kdy bylo Hlinecko ještě veskrze zemědělským krajem a sedlákům na dobrém roce záleželo. „Maškary stále chodí Foto: archiv Kraj se změnil, ale povědomí o tradicích mezi lidmi zůstává 36 dům od domu, vynechají třeba jen místo, kde lidé drží smutek. Kraj se změnil, zemědělství tolik lidí neživí. Přesto i každé malé dítě ze vsi, kde se masopust slaví, ví, že třeba maska Turka vyskakuje, aby měl sedlák vysoké obilí nebo len. Povědomí o tradicích nezmizelo,“ míní Ilona Vojancová.

Červené a černé maškary

Na Hlinecku se masopustní maska předává jako rodinný šperk. Chodil-li děd na pochůzky za Rasa, bude za něj chodit i vnuk. U starousedlíků si maškara po generace udržuje i původní podobu. „Lidé masku opečovávají, nanejvýš ji opraví či vylepší nějakým detailem. I to ale prochází schválením. Ostatní maškarádové musejí souhlasit,“ doplňuje Ivana Vojancová.
Průvod vedou tzv. červené maškary, které oblékají chlapci ve věku 16 až 20 let. Jít za maškaru znamená pro mladíky veřejné přijetí mezi muže. Průvod vedou zpravidla Laufr (Strakatý) s Ženuškou. Drží tempo a trasu. Navíc Ženuška má nůši, kam ukládá dary, co cestou dostanou. Laufr jedná s hospodářem, mohou-li maškary přijít a zda on bude chtít, aby mu muzika hrála na přání. Za to se musí platit. Ve Vortové kráčí v čele průvodu také Kobyla. Další „červené“ představují čtyři Turci. Ti nosí na hlavě papírové klobouky a se svolením sedláků u domů tančí.
Mezi maškary černé neboli šeredné patří Slaměný, Kominík, Žid, Ras a Kobyla. V této „sekci“ nezáleží na věku, ale omezuje se počet – černé masky chodí maximálně čtyři. Kominík vbíhá do domu, sazemi maže děti a z trouby bere pečené maso. Přesto tu z něj mají radost! Nosí štěstí, vymete zlo i kamna. Ras zatím určuje diagnózu a Židi čile prodávají. Žádná maškara nedělá během dne nadměrnou ostudu, to si masky hlídají.

Kobyla padne v hostinci

Vortová si svůj masopust užívá. Spokojení jsou domácí i cizí. Dobře se baví, břicha plná... „Každý rok připravujeme i větší občerstvení. Loni to bylo 1200 jitrnic, 50 šišek tlačenky a 250 litrů dršťkové polévky. A už v jednu hodinu jsme hlásili: snědeno!“ směje se starosta Šmahel.
Postupně se stmívá, přituhuje. Domů ve Vortové, kudy průvod ještě neprošel, ubývá. Konečně masky nabírají směr hospoda. Tady dojde k poražení kobyly, ovšem bez slz – je to jen jako! Ras rozbalil testament a čte její hříchy, k nimž se přidávají i ty zcela současné: dala zrušit linku autobusu a obci nepřiklepla grant. Pak ji „naporcuje“ a Kobyla, které srazili čepici, padá na zem za zvuků smuteční písně. Jak dozní poslední tón, hlt pálenky kobylu vrací do života. Tančí ona i diváci. Masopustní obchůzka končí. Večer se ještě masky (už v civilu) sejdou na zábavě. Ta, která nezvládne večerní sólo, bude do dalšího masopustu terčem posměchu. A smát se, to sousedi umí. Ať žije nový masopust!
Masopust 2011 se ve Vortové a Studnici koná 5. 3.

Cesta do UNESCO

Návrh zapsat hlinecké masopusty na seznam nehmotného bohatství UNESCO padl roku 2003. Souhlasili organizátoři masopustů i obce. Shodli se, že tak ojedinělá tradice může upozornit na život na vsích. „My jsme se jako instituce zavázali, že vytvoříme podmínky, aby zvyk mohl i nadále existovat, že také vznikne speciální publikace a na Hlinecku – v Betlémě – zřídíme expozici tradičních masopustních masek. Dohodli jsme se se starosty masopustních obcí, že nám obyvatelé vyrobí kopie vybraných masek, aby v expozici byly zastoupeny všechny vsi,“ říká Ilona Vojancová ze Souboru lidových staveb Vysočina. Na seznam byly masopustní průvody a masky z Hlinecka připsány loni.

Kdy
Masopust (neboli vostatky či fašank) začíná den po Třech králích a končí šest týdnů před Velikonocemi. Masopustní oslavy vesměs probíhají koncem tohoto období, v minulosti se právě tehdy dokončoval výmlat obilí, začínaly sousedské zábavy a zabíjačky. Kdysi se obchůzky konaly na Masopustní úterý před Popeleční středou. Dnes probíhají o víkendu nejbližším tomuto úterku.

Blatno má výjimku
V Blatně, jedné z obcí Hlinecka zařazených na seznam UNESCO, se objevují v maskách i ženy. Od šedesátých let se k mužům přidává skupina žen převlečených za cikánky, které věští lidem z ruky a prodávají papírové růže. Maškar je tu víc: chodí také fotograf, bába s nůší, řezník...
 
Foto: archiv


obsah čísla 87 ročník 2011





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA