Kolik je v moři ryb?
Eva Bobůrková  
SANQUIS č.84/2010, str. 50

 „Jsme na začátku velkého dobrodružství. Podobá se cestě na Měsíc. O něm toho možná víme víc.“ Těmito poněkud patetickými slovy před deseti lety představil Jesse H. Ausubel z Nadace Alfreda P. Sloana ambiciózní projekt průzkumu moří a oceánů – Census of Marine Life. Nepřeháněl však. Vědci zatím pod vodou objevili 1200 nových živočišných druhů.
Plž vejcovka obručová má v angličtině krásný název – jazyk plameňáka. Nechala se vyfotografovat poblíž Kajmanských ostrovů. Foto Kacy Moody

Inventura mořského života
právě teď skončila. Stála 650 milionů dolarů. Dno pacifi- ckého pobřeží pokryli vědci sítí podmořských senzorů. Na moře se vydalo 540 expedic a strávily na něm 9000 dní. Do projektu se zapojilo přes 2000 vědců z 600 institucí ze 40 zemí z celého světa.
Co všechno jsme se o životě v hlubinách i v pobřežních vodách, ale také o škodách, které lidstvo ve světových oceánech napáchalo, dozvěděli?

Kavárna U bílého žraloka
Do sledí školky velikosti Manhattanu „chodí“ 250 milionů mladých sleďů. Žraloci se zase s oblibou shromažďují na dříve neznámém místě v Pacifiku. Vědci mu dali přezdívku „White Shark Café“, tedy „Kavárna U bílého žraloka“. Sledování dalších známých živočichů – rypoušů, lososů či velryb – však bylo jen jednou malou položkou velké mořské inventury. Oceánografové, mořští biologové a genetici pátrali i po životě dosud nepoznaném, a to jak v místech snadno dostupných, tak tam, kam lidé zatím nepronikli. Nalezli 1200 zcela nových druhů.
Fotografie nevídaných tvorů obohacovaly celé ty roky všední zprávy tiskových agentur a zdobily stránky novin a časopisů. Největším miláčkem se stal dravý krab Kiwa hirsuta, přezdívaný „yetti“, na něhož narazili v hlubinách u hlubokomořských vývěrů hydrotermálních pramenů, tak řečených „černých kuřáků“. Obdiv vědců i veřejnosti vyvolala podivná chobotnice rodu Grimpoteuthis – podle ploutviček ve tvaru sloních uší ihned dostala přezdívku Dumbo. Dech berou snímky průsvitných sumýšů, bizarních medúz i podivných mořských červů s hlavami v barvách orchideje...
Mnohonásobně více objevů učinili výzkumníci ve světě mikroorganismů. Spousta vzorků se teprve bude zpracovávat, ale už teď se tuší, že druhy mikrobů lze počítat v miliardách.
Žralok šedý útesový a žralok černoploutvý se vznášejí nad korálovým útesem u ostrova Malden. Foto Enric Sala

Otázky zůstávají
Ano, po deseti letech bádání lidé zapojení do obřího projektu tuší, kolik neobjeveného v mořích stále zůstává. Když nepočítáme bakterie, známe nyní 250 tisíc mořských živočichů a rostlin. A odhadem 750 tisíc stále neznáme – vědci připouštějí, že například vody kolem Austrálie jsou stále z osmdesáti procent neprozkoumané. Dokonce i ve Středomoří zůstávají zřejmě více než tři čtvrtiny hlubokomořských tvorů stále nepoznané. „Největší ‚mokré tajemství‘ biodiverzity představují mořské oblasti v hloubce větší než 200 metrů,“ uvedl vědecký ředitel projektu Ron O\Dor z Dalhousie University v kanadském Halifaxu. O kilometrových hlubinách nevíme ještě téměř nic.
Na otázky „Co žije v mořích? Kde to žije? A kolik toho je?“ tento dosud největší a nejdražší projekt svého druhu neodpověděl, jak připomíná odborný časopis Nature. Slova o Měsíci, jejž známe víc než moře, vlastně sedí. A kolik že je tedy v moři ryb? Zatím došli badatelé k počtu 16 764 druhů. Práce v laboratořích však bude ještě dlouhá léta pokračovat.
Vánoční strom v angličtině, rournatec ozdobný v češtině – mořský červ nalezený ve vodách kolem Lizard Island. Foto John Huisman – Murdoch University

Temná stránka moří

Mořská inventura odhalila kromě neznámé krásy a rozmanitosti života také temné, i když tušené stránky světových oceánů: znečištěnou vodu, zdevastované rybí populace, obří odpadkové skvrny z plastů. Jako tragická tečka a doklad těchto chmurných nálezů přišla v závěru projektu ropná katastrofa v Mexickém zálivu.
Během deseti let výzkumu vydali vědci nejednu dramatickou zprávu o stavu světových vod: masivní rybolov, který nedovolí rybím populacím obnovu, může způsobit totální kolaps již v roce 2050. Vymření hrozí všem velkým mořským rybám. Dramaticky ubývá mečounů, tuňáků, tresek i platýzů, dokonce i sardinek.
Jistou útěchou či nadějí do budoucna mohou být ovšem další slova Rona O\Dora. Inventura podle něj rovněž zdokumentovala, že řada míst se naopak postupně z lidských ran vzpamatovává.
Lososi pacifičtí (Oncorhynchus). Za čtyřicet let možná budou divoce žijící hejna jen vzpomínkou. Foto Galatée Films
 
 Foto: Census of Marine Life



obsah čísla 84 ročník 2010





poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA