SANQUIS - 2009/71 OTÁZKY/ODPOVĚDI (71/2009)

Rubriky:

Archivy SANQUIS

Archiv všech čísel

Archiv SANQUIS
ON-LINE listování

Sanquis ve formátu
PDF ke stažení

Klub SANQUIS

Užitečné odkazy

Podporujeme umění

Více z medicíny

Ze zahraničních serverů - archiv

Redakce

OTÁZKY/ODPOVĚDI (71/2009)

Eva Pivodová Pavel Kočička

SANQUIS č.71/2009, str. 76

Odpovídají odborníci z nejrůznějších lékařských oborů.

Heslář: Tentokrát o chřipce

Nebezpečí: Chřipka může napadnout každého, kdo má oslabenou imunitu. Není-li imunita plně vyvinuta, jako je tomu u dětí, anebo když je vyčerpána ve stáří či v nemoci, mají viry situaci velmi usnadněnou. Imunita může být ale také oslabena v důsledku stresu, nadměrné fyzické či psychické námahy, nesprávné životosprávy nebo kouření.
Očkování: Co je nejdůležitější: musí se očkovat před vypuknutím epidemie. U tzv. prasečí chřipky odborníci doporučují dát se už předem očkovat proti běžné sezonní chřipce (této vakcíny je na rozdíl od prasečí chřipky zatím dostatek) – tím, že ji nedostaneme, nebudeme oslabeni v případě, že nás napadne virus chřipky nové.
Antivirotika: Protivirové léky brání virům se dál rozmnožovat v organismu. Proti novým druhům chřipky lékaři dnes podávají léky Tamiflu a Relenza, a to tehdy, kdy nemoc právě propukla, ale virus se ještě příliš nerozšířil.
Sebeobrana: Posilovat imunitu, to je jediný způsob obrany. Je třeba jíst hodně čerstvé zeleniny a ovoce, pobývat na zdravém vzduchu, přiměřeně sportovat, dobře spát a odpočívat. Příznivě působí též mléčné výrobky s probiotiky a různé přípravky – doplňky stravy, jež obsahují laktobacily a další mikroorganismy (například Biopron 9). Zvláštní zbraní v „bitvě“ o posílení imunity jsou pak enzymy. Některé enzymy přítomné v našem těle totiž pomáhají zajišťovat rovnováhu a fungování imunity a jestliže budeme další příslušné enzymy užívat ještě tzv. zvenčí (například Wobenzym), opět podpoříme svůj obranný systém. Bude-li dostatečně silný, je možné, že se nám chřipka obloukem vyhne. A když už virus zaútočí? Rychle se s ním vypořádáme.

Heřmánek
Heřmánek lékařský (Matricaria chamomilla) podporuje hojení a má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Nálev z heřmánku pomáhá proti nadýmání i proti křečím a působí také jako prostředek k mírnému zklidnění organismu – například před spaním. Heřmánkový čaj se pije při nachlazení organismu. Jako obklad ulevuje především při onemocněních kůže a sliznic, léčí záněty.

Otázka pro MUDr. Janku Škrobákovou, kardioložku z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze

Moje maminka loni onemocněla chřipkou a pak měla velmi vážné problémy se srdcem, údajně ji postihl zánět chlopní. Je možné, že to všechno rozpoutala chřipka? Říká se, že čistota je půl zdraví. To platí i pro zdravé srdce. Srdci prospívá čisté životní prostředí, tedy prostředí bez kouře, špíny, bakterií a virů. Vztah infekce a srdečních onemocnění je prokázán především ve dvou případech. Zaprvé jde o vztah infekce a aterosklerózy a v druhém případě o vztah infekce a srdečních zánětů. Předpokládá se, že ateroskleróza, o které jsme mluvili v předchozích článcích, je do značné míry i zánětlivé oněmocnění a že určité viry a bakterie se mohou podílet na poškozování endotelu – vnitřní výstelky cév – a tak urychlovat proces sklerotizace cév. To mohou být případy i relativně mladých lidí, nekuřáků, kteří nemají vysoký krevní tlak, cukrovku ani vysokou hladinu tukových látek v krvi a přesto dostanou infarkt nebo mozkovou příhodu, které jsou projevem aterosklerózy. To je první případ, závažný o to víc, že může probíhat skrytě. Druhý spočívá v jasně prokázaném vztahu zánětu srdečního svalu nebo zánětu srdečních chlopní a předchozí proběhlé virové nebo bakteriální infekce. Tato onemocnění mohou probíhat jak nenápadně, tak velice dramaticky. V praxi jsem se několikrát setkala s pacienty, u kterých neléčené virové onemocnění znenadání způsobilo zánět srdečního svalu, který skončil nutností naimplantovat umělou srdeční podporu a později provést transplantaci srdce. To vše může proběhnout během pár dnů. Proto je tak důležité předcházet infekčním nemocem a správně je léčit. Zásadní je systematická prevence, léčba pak spočívá v adekvátní terapii virových a bakteriálních nemocí. Závěrem k vaší otázce: tato situace mohla opravdu nastat. Je pravděpodobné, že maminka měla již před zmíněným onemocněním nějakým způsobem, třeba rychlejší degenerací, poškozenou chlopeň a ta byla „magnetem“ pro viry nebo bakterie, které pak vedly k zánětu a k destrukci chlopně.

Zaostřeno na OČI
Dříve se říkalo, že čtení při špatném osvětlení kazí oči, dnes se zase straší nebezpečným zářením monitorů. Co je na tom pravdy? Zdeňka L., e-mail

Odpovídá MUDr. Jakub Ventruba, Ph.D.,EVROPSKÁ OČNÍ KLINIKA, Brno

Práce s počítačem ovlivňuje vaše oči několikerým způsobem. Během práce na počítači klesá frekvence mrkání, proto není oční rohovka a spojivka dokonale omývána slzami, a tak dochází k poruchám slzného filmu a následně pocitu nepohodlí, pálení, řezání, zarudnutí očí apod. Tyto potíže mohou ještě zesílit v prostorách s klimatizací či v zakouřené místnosti. Jestliže máte tyto příznaky, je vhodné vyšetření u odborného očního lékaře a pravděpodobně bude doporučena aplikace tzv. umělých očních slz či gelu. Pozor na kapky s vazokonstrikčním účinkem. Sice odstraní zarudnutí, ale problém se slzným filmem neřeší. Dalším faktorem je nutnost zaostřování zraku neboli akomodace na obrazovku. V závislosti na věku a charakteru dioptrické vady pak mohou být přítomny potíže z nadměrné akomodace jako únava očí, pocit tlaku v očích, rozostřené vidění, bolení hlavy a někdy až dvojité vidění. Prevencí může být hygiena práce, která spočívá zejména v uvolňování akomodace pohledem do dálky. Ideální jsou přestávky v hodinových intervalech, vždy alespoň několik minut. Dále je opět vhodné navštívit odborného očního lékaře a řešit s ním oční vady, například předpisem vhodných brýlí pro práci s počítačem.

Listopad v lékárně
Připravuje: Mgr. Leona Štěpková, Česká lékárnická komora

Sáhněme si do svědomí, kdo z nás jí pestře a vyváženě, dostatečně pije, nekouří a odpočívá? Řekla bych, že téměř nikdo. Proto je jenom logické, že se na podzim nejvíc prodávají vitaminové přípravky. Kromě rostoucí obliby vitaminu C s prodlouženým uvolňováním jsou to hlavně multivitaminové preparáty, často obohacené o minerály či další složky. Velkou roli v jejich nákupu hraje reklama, ale převažující procento zákazníků se ptá na můj názor a žádá doporučení. Kromě prostředků obsahujících vitaminy a minerály si za posledních pár let získaly své místo na trhu i doplňky stravy s imunomodulačními účinky. Před dvaceti lety byl takový přístup k léčbě na okraji zájmu, býval doménou alternativců nebo úzké skupiny pacientů. Dnes zažíváme opak. Pokud jde o ceny takových produktů, často platí, že čím příjemnější užívání – třeba lahodné cucavé pastilky – tím dražší.

Pohled fyzioterapeuta
Počítačové zápěstí? Fenomén doby!
Bolesti pohybového aparátu způsobené dlouhodobou prací u počítače jsou fenoménem naší doby. Nejvíce zatěžovanými úseky jsou krční páteř a oblast předloktí a ruky. Při nevhodném sezení a umístění monitoru dochází k trvalé rotaci a záklonu krční páteře a k následnému neoptimálnímu postavení obratlů krční páteře vůči sobě, tím dochází k přetížení dalších struktur v této oblasti (svalů, vazů). Obdobně dochází k přetěžování jednotlivých úseků na horní končetině, nejvíce pak k přetěžování předloktí, zápěstí a prstů. Práce s myší a klávesnicí totiž vyžaduje specifické postavení těchto segmentů. Dlouhodobá pronace (rotace s hřbetem ruky směrem nahoru) předloktí způsobuje přetěžování lokte a struktur v této oblasti, což může vést k rozvinutí epikondylitid (zánětu vazivového začátku předloketních svalů) a k útlaku nervu (tzv. pronátorový syndrom). Při ulnární dukci zápěstí (pohyb v zápěstí směrem za malíkem) dochází opět k chronickému přetížení svalů tuto pozici zápěstí udržujících a k dráždění kloubních struktur zápěstí, způsobených jejich vybočením z optimální tzv. neutrální pozice. Snad nejrizikovějším z těchto faktorů je dorsální flexe zápěstí (ohyb zápěstí ve směru za hřbetem ruky) způsobená nevhodnou výškou pracovní desky (klávesnice a myši), při které dochází k trvalému přetěžování struktur v tzv. karpálním tunelu. To se může projevit jako rozvinutí tzv. syndromu karpálního tunelu (útlakový syndrom) se všemi jeho důsledky. Z kloubů ruky nejvíce trpí sedlový kloub palce, který je při práci s klávesnicí neustále držen v pohotovostní pozicí nad mezerníkem. Bolestem pohybového aparátu při práci s PC lze předcházet vhodnou ergonomií a uzpůsobením pracovních podmínek, zapomenout bychom neměli na pravidelné ošetřování svalstva například strečinkem. Stěžejní je úprava sedu. Výška pracovní desky by měla být taková, aby zápěstí bylo níže než lokty a prsty níže než zápěstí. Ruka by měla být opřena o předloktí (o područku na židli či stůl). Pro monitor platí, že střed obrazovky má být přímo proti středu očí a v žádném případě na straně, aby nebyla hlava chronicky udržována v záklonu a rotaci. Sed by měl být přerušován pravidelnými pauzami a měl by být pravidelně „zdynamičtěn“ například použitím labilních ploch (sed na míči apod.), přičemž dochází k malým pohybům neustále zapojujícím hlubokou svalovinu páteře.