Vědci izolovali HIV-1 virus z genomu T-lymfocytů
 

časopis Nature
Zdroj: www.news.temple.edu

Speciální systém na upravování genů, který vytvořili vědci na Lewis Kazt School of Medicine z Temple University ve Philadephii, je novou nadějí pro HIV pozitivní pacienty. Tento virus, který způsobuje AIDS,  američtí vědci pomocí této metody bezpečně vyjmuli z DNA lidských buněk. dále při hledání léku proti AIDS.“ 

 
,,Antiretroviretika jsou báječná, ale pouze pro kontrolu množení viru. Poté, co pacient tuto léčbu vysadí, začne se virus znovu rozšiřovat, jeho kopie oslabí imunitní systém a to vede k rozvinutí AIDS - syndromu získaného selhání imunity, konstatují vědci Kamel Khalili a Laura H. Carnellová, kteří studii vedli v centru neurovirologie na Temple University. AIDS od osmdesátých let minulého století usmrtil více než 25 milionů lidí. I když se lékařům s pomocí antiretrovirotik daří stav pozitivních pacientů dlouhodobě stabilizovat, lék, který by nemoc zcela zastavil, dosud nebyl nalezen. 
V posledních letech se všechny vědecké pokusy v tomto směru zaměřovaly na předčasnou reaktivaci HIV a zároveň vyvolání silné imunitní reakce, která by nechráněný virus v nakažených buňkách zničila. Bohužel zatím však ani jediný pokus léčby šokem nebyl úspěšný,  vědcům se nikdy nepodařilo odstranit virus po té, co vnikl do CD4+ T-lymfocytů, tedy vyjmout ho z buněk, které jsou zasaženy nejvíce.
Kamel Khalili a jeho kolegové se rozhodli vyzkoušet novou metodu. Při svém experimentu zaměřovali virovou DNA , integrovanou v buňkách, pomocí své nové technologie. Ta použije virovou RNA jako indikátor infikované buňky a nukleázový enzym oddělí tuto indikovanou část DNA T-lymfocytu tam, kde dochází k tvorbě kopií (replikaci). Jakmile se tak stane, vlastní systém buňky sváže zdravé konce k sobě. Američtí vědci prokázali, že  je tímto způsobem  možné virus odstranit z buněk, aniž by byly  poničeny, a navíc T-lymfocyt je v těchto podmínkách také nadále rezistentní proti případným novým útokům viru.  Jejich metoda potlačuje virovou replikaci a dramaticky snižuje množství virů v buňce.
Autoři studie se poté zaměřili na vedlejší a toxické účinky jejich procedury - hledali možné genetické mutace mimo oblasti, které byly při experimentu změněny záměrně. Jejich analýza však vyloučila jakékoliv změny v genech, včetně možného ovlivnění buněčné genové exprese. Úprava nepoškodila její životaschopnost ani rozrůstání, neboť všechny buňky rostly a fungovaly normálně. „Výsledky naší studie jsou významné na mnoha úrovních. Dokazují efektivnost metody, konkrétně při eliminaci HIV z DNA CD4 T-lymfocytů, a dále fakt, že buňka zůstává rezistentní, a to bez veškerých vedlejších efektů.“ dodává Khalili. „Experiment v takovéto šíři je první svého druhu a jsem přesvědčen, že jeho výsledky nám umožní se posunout dále při hledání léku proti AIDS.“
Foto: freeimages.com






poslat e-mailem



SANQUIS PLUS




GALERIE SANQUIS




ORBIS PICTUS



PORADNA